Příběh 5/10
Jak už název napovídá, tentokrát si vzali tvůrci na paškál chuunibyou, tedy tzv. eight-grader syndrom, což není nic jiného než domnělá představa o tom, že je jedinec nadán nějakou nadpřirozenou schopností či pocit, že vědí mnohem víc než běžní smrtelníci (právě obvykle díky tomu, že jsou nějak zvláštně nadáni). Pro jisté období života je toto celkem "normální" a jistým způsobem přirozené (sama si na tohle také velmi dobře a ráda vzpomínám), ovšem pokud s tím včas nepřestanete, koledujete si o problém.
Náš hlavní hrdina chce až zoufale utéct od své minulosti, kde vystupoval jako mocný "Dark Flame Master", což jej nakonec donutí navštěvovat i poměrně vzdálenou školu, aby se mohl začlenit do nového a snad už "normálního" kolektivu. To by mu ovšem nesměla zkřížit cestu podivně vyhlížející holka s páskou přes oko, co se shodou okolností nastěhovala se svou sestrou do stejné bytovky jako náš hrdina. Na rozdíl od něj se ona své "temné" minulosti nezbavila a vesele v tom pokračuje. Yuutu ještě k tomu označí za svou spřízněnou duši a uzavře s ním i nějaký podivný pakt, jež je má navždy spojovat. To se chlapcovi samozřejmě moc nelíbí, protože tak narušuje jeho seriózní auru téměř dospělého muže. Plyne z toho i valná většina komických situací typických především pro první polovinu seriálu. Zvlášť podařené jsou ty, kdy vidíme rozdíl mezi tím, co si naši hrdinové představují ve svých hlavách a jak to všechno vypadá ve skutečnosti (máchaní deštníkem, podivné skotačení - no úplně v tom vidím sebe a kámoše, jak běháme po lese, válíme se v listí, uhýbáme imaginárním útokům a sekáme do kopřiv s tim, že likvidujeme kostlivce :D). K ní postupem času přibudou samozřejmě i další hrdinové a žánr se nám začne pomaloučku přehoupávat spíše v romanci/drama. Vtipné prvky samozřejmě nevymizí, ale nevím, jak vám, ale mně především poslední třetina seriálu nijak zvlášť nesedla. Zvlášť s tím, jak byly jednotlivé postavy profilovány, pro komedii dobře, ale pro něco vážnějšího to bylo už nedostačující.
Navíc mám takový nepříjemný pocit, že se nám tvůrci skutečně snažili sdělit, že eight-grader syndrom vážně něco sloužící maximálně slabým jedincům k útěku od kruté reality, se kterou se nedovedou smířit. Jako by na téhle úchylce bylo snad něco skutečně škodlivého (i když ano, musíme si připustit smýšlení japonské společnosti a jejich obecnou averzi k čemukoliv odlišnému). No, o víkendu opět hodlám zachraňovat svět, takže si o tom myslím své :) Ale vážněji, tato dějová linka mi opravdu nepřišla povedená a samotný závěr byl spíš zklamáním (stejně tak rozvíjející se vztah mezi hl. hrdiny, který rozhodně nebyl moc zdravý :)). Proto hodnotím průměrně, zpočátku jsem se velmi dobře bavila, ale poslední díly už jsem dojížděla spíše z nutnosti.
Animace 9/10
Této stránce skutečně nemám co vytknout. Animace byla prostě perfektní, zvlášť na všechny ty hustokrutorské souboje se dívalo opravdu pěkně, a když už se nebojovalo, bylo příjemné sledovat, jaký cit pro detail animátoři měli (dorůstající vlasy apod.). Rozhodně tento seriál patří v tomto ohledu mezi ty nejzdařilejší, i samotná kresba se mi velmi líbila (ačkoliv jednotlivé postavy vypadaly docela genericky, člověk si tak nějak zvykne a když už nic jinýho, tak to neruší).
Hudba 6/10
Přiznám se, že si opět nedovedu vybavit jedinou melodii a opening i ending jsem v tomto případě mileráda přeskakovala. V čem však anime excelovalo, byl voice acting hlavního hrdiny, zvlášť jeho proměny v Dark Flame Mastera, sice jsem si to nemohla užívat tolik, co fanouškové Code Geass, kde ztvárnil Leloucha, zato si jej ještě užívám v Magi - zde pro změnu mluví Kassima. I zbytek postav se povedl, takže také nemohu mít nějaké zvláštní výhrady.
Postavy 4/10
Ovšem co se postav týče, narážíme tu už na "menší" problém; už jsem se o tom zmínila výše - nejsou nijak zvlášť dobře vyprofilované a pro účely nějakého serióznějšího děje nepůsobí vůbec uvěřitelně (pokud tedy vůbec nějak působí). Máme tu například dívku, která skoro neustále spí, zvládá to na všech možných místech a při různých příležitostech, a to je tak nějak vše. Nic dalšího o ní nedozvíme. Hlavní hrdina má pochopitelně svého podobně nezajímavého sidekicka a zbytek hrdinů to nijak nezachrání. Dokud se anime drželo v mezích komedie, fungovalo to dokonale, jenže jak přibývalo na vážnosti, začaly se objevovat značné trhliny. I vysvětlení minulosti hlavní hrdinky mě nějak nevzalo za srdíčko a působilo na mě skoro až uměle. A že by si někdo z nich získal mé sympatie, se také říct nedá. Vlastně mi po celou dobu byli spíš ukradení :)
Celkově 5/10
Pokud by měl seriál tak deset dílů a tvůrci se drželi komedie, rozhodně by si to zasloužilo o nějaký ten bodík navíc. Takhle je z toho skutečně jen průměrná podívaná, ze které mi v hlavě utkví asi jen pár vtipných scén a víc nic. Ovšem pro odpočinek je to též celkem slušná volba (leckomu i ta druhá část anime sedla, takže jsem v tomto směru možná jen moc náročná). Jen škoda, že jsem z toho po celkovém zhlédnutí neměla tak příjemný pocit jako z Kamisama Kiss, ačkoliv nakročeno měly obě série zpočátku stejně dobře.
Jak už název napovídá, tentokrát si vzali tvůrci na paškál chuunibyou, tedy tzv. eight-grader syndrom, což není nic jiného než domnělá představa o tom, že je jedinec nadán nějakou nadpřirozenou schopností či pocit, že vědí mnohem víc než běžní smrtelníci (právě obvykle díky tomu, že jsou nějak zvláštně nadáni). Pro jisté období života je toto celkem "normální" a jistým způsobem přirozené (sama si na tohle také velmi dobře a ráda vzpomínám), ovšem pokud s tím včas nepřestanete, koledujete si o problém.
Náš hlavní hrdina chce až zoufale utéct od své minulosti, kde vystupoval jako mocný "Dark Flame Master", což jej nakonec donutí navštěvovat i poměrně vzdálenou školu, aby se mohl začlenit do nového a snad už "normálního" kolektivu. To by mu ovšem nesměla zkřížit cestu podivně vyhlížející holka s páskou přes oko, co se shodou okolností nastěhovala se svou sestrou do stejné bytovky jako náš hrdina. Na rozdíl od něj se ona své "temné" minulosti nezbavila a vesele v tom pokračuje. Yuutu ještě k tomu označí za svou spřízněnou duši a uzavře s ním i nějaký podivný pakt, jež je má navždy spojovat. To se chlapcovi samozřejmě moc nelíbí, protože tak narušuje jeho seriózní auru téměř dospělého muže. Plyne z toho i valná většina komických situací typických především pro první polovinu seriálu. Zvlášť podařené jsou ty, kdy vidíme rozdíl mezi tím, co si naši hrdinové představují ve svých hlavách a jak to všechno vypadá ve skutečnosti (máchaní deštníkem, podivné skotačení - no úplně v tom vidím sebe a kámoše, jak běháme po lese, válíme se v listí, uhýbáme imaginárním útokům a sekáme do kopřiv s tim, že likvidujeme kostlivce :D). K ní postupem času přibudou samozřejmě i další hrdinové a žánr se nám začne pomaloučku přehoupávat spíše v romanci/drama. Vtipné prvky samozřejmě nevymizí, ale nevím, jak vám, ale mně především poslední třetina seriálu nijak zvlášť nesedla. Zvlášť s tím, jak byly jednotlivé postavy profilovány, pro komedii dobře, ale pro něco vážnějšího to bylo už nedostačující.
Navíc mám takový nepříjemný pocit, že se nám tvůrci skutečně snažili sdělit, že eight-grader syndrom vážně něco sloužící maximálně slabým jedincům k útěku od kruté reality, se kterou se nedovedou smířit. Jako by na téhle úchylce bylo snad něco skutečně škodlivého (i když ano, musíme si připustit smýšlení japonské společnosti a jejich obecnou averzi k čemukoliv odlišnému). No, o víkendu opět hodlám zachraňovat svět, takže si o tom myslím své :) Ale vážněji, tato dějová linka mi opravdu nepřišla povedená a samotný závěr byl spíš zklamáním (stejně tak rozvíjející se vztah mezi hl. hrdiny, který rozhodně nebyl moc zdravý :)). Proto hodnotím průměrně, zpočátku jsem se velmi dobře bavila, ale poslední díly už jsem dojížděla spíše z nutnosti.
Animace 9/10
Této stránce skutečně nemám co vytknout. Animace byla prostě perfektní, zvlášť na všechny ty hustokrutorské souboje se dívalo opravdu pěkně, a když už se nebojovalo, bylo příjemné sledovat, jaký cit pro detail animátoři měli (dorůstající vlasy apod.). Rozhodně tento seriál patří v tomto ohledu mezi ty nejzdařilejší, i samotná kresba se mi velmi líbila (ačkoliv jednotlivé postavy vypadaly docela genericky, člověk si tak nějak zvykne a když už nic jinýho, tak to neruší).
Hudba 6/10
Přiznám se, že si opět nedovedu vybavit jedinou melodii a opening i ending jsem v tomto případě mileráda přeskakovala. V čem však anime excelovalo, byl voice acting hlavního hrdiny, zvlášť jeho proměny v Dark Flame Mastera, sice jsem si to nemohla užívat tolik, co fanouškové Code Geass, kde ztvárnil Leloucha, zato si jej ještě užívám v Magi - zde pro změnu mluví Kassima. I zbytek postav se povedl, takže také nemohu mít nějaké zvláštní výhrady.
Postavy 4/10
Ovšem co se postav týče, narážíme tu už na "menší" problém; už jsem se o tom zmínila výše - nejsou nijak zvlášť dobře vyprofilované a pro účely nějakého serióznějšího děje nepůsobí vůbec uvěřitelně (pokud tedy vůbec nějak působí). Máme tu například dívku, která skoro neustále spí, zvládá to na všech možných místech a při různých příležitostech, a to je tak nějak vše. Nic dalšího o ní nedozvíme. Hlavní hrdina má pochopitelně svého podobně nezajímavého sidekicka a zbytek hrdinů to nijak nezachrání. Dokud se anime drželo v mezích komedie, fungovalo to dokonale, jenže jak přibývalo na vážnosti, začaly se objevovat značné trhliny. I vysvětlení minulosti hlavní hrdinky mě nějak nevzalo za srdíčko a působilo na mě skoro až uměle. A že by si někdo z nich získal mé sympatie, se také říct nedá. Vlastně mi po celou dobu byli spíš ukradení :)
Celkově 5/10
Pokud by měl seriál tak deset dílů a tvůrci se drželi komedie, rozhodně by si to zasloužilo o nějaký ten bodík navíc. Takhle je z toho skutečně jen průměrná podívaná, ze které mi v hlavě utkví asi jen pár vtipných scén a víc nic. Ovšem pro odpočinek je to též celkem slušná volba (leckomu i ta druhá část anime sedla, takže jsem v tomto směru možná jen moc náročná). Jen škoda, že jsem z toho po celkovém zhlédnutí neměla tak příjemný pocit jako z Kamisama Kiss, ačkoliv nakročeno měly obě série zpočátku stejně dobře.
Vyjadrim se jen k vyresleni postav a pribehu, protoze co se tyce animace s tebou naprosto souhlasim a k hudbe/zvuku se preventivne nevyjadruji nikdy.
OdpovědětVymazatPrvnich sest episod tvurci stravili vykreslovanim postav. Myslim, ze to se jim povedlo skvele. Kazda z nich je jedinecna a jsou v nich zastoupeny vsechny vztahy, ktere muze clovek k "chuunibyou" mit.
Na druhou stranu promrhat pulku serialu jen predstavovanim hrdinu a k prvnimu dejovemu zlomu se dostat v sedme z dvanacti epizod... No, ve vysledku je druha polovina jednodusse tak uspechana az to neni hezke. Pritom mam za to, ze kdyby se nad casovym rozvrzenim deje nekdo zamyslel, tak to mohlo byt docela dost pekne.
Navic, jak bylo kazdemu od zacatku jiste jasne, se komedie zvrhla v romanci. V tu chvili me osobne Chuunibyou ztratilo. To proste neni muj salek caje. Nakonec jsem to dokoukala a nelituji toho, ale, vim, ze se opakuji, mohlo to byt vyrazne lepe zvladnute.
Ja si prave myslim, ze se jim ty postavy moc dobre vykreslit nepodarilo. Prave proto pak nemohla ta druha cast vubec fungovat (ani mi neprisla zvlast uspechana, spis silene tahla). Hlavni hrdina na tom jeste nebyl zas az tak zle, ale co se zbytku tyce... je to nakonec i docela skoda, protoze jako komedie to bylo skutecne dobry.
Vymazat