čtvrtek 22. ledna 2015

Co bych ráda stihla v roce 2015

    Vánoční prázdniny utekly jako voda, úspěšně jsem se vrátila plná energie do pracovního provozu a konec ledna za rohem. Neuvěřitelné, jak ten čas letí! :) Nový rok s sebou doufám přinese spoustu změn a já si vytyčila i několik osobních cílů, kterých bych letos chtěla dosáhnout. Nejsou to ani tak předsevzetí, jako spíš prvotní psychická příprava na věci, které se chystají. A možná si během psaní opět vzpomenu i na něco dalšího :)


1. Více psát!


Loni to opravdu byla strašná mizérie, tuna nápadů v hlavě a nemožnost převést je na text. Myslím, že už jsem tomu pomalu přišla na kloub a snad se v tomto ohledu trochu polepším (ačkoliv si moc dobře uvědomuji, že jsem to psala často - je to takové trochu zbožné přání). Na psaní si vždycky potřebuji vytvořit vhodnou atmošku, obvykle podpořenou hudbou, dobrým čajem a umocněnou pocitem, že jsem jen sama se svými myšlenkami, což bohužel při soužití s cizím člověkem jde poměrně zle :) a docela jsem v loňském roce zanedbávala i tu hudbu, nejdřív jsem si odvykla v práci fungovat s nasazenými sluchátky a pak podobně vysedávala i doma. Chvilkama jsem zase měla pocit, že ani není důvod cokoliv sepisovat, neboť to skoro nikdo nečte a rozhodně nepřináším světu zajímavé informace, za podobné bludy bych se teď nejraději klepla přes prsty. Vždycky jsem psala především pro sebe, pro samou radost z psaní, skládání slov, třídění vlastních myšlenek. Je to má forma duševní hygieny, slova hozená jen tak do větru. Psaná právě proto, že je moc lidí nečte! :)


2. Přežít stěhování


Asi jednou z největších událostí, která mě v brzké době čeká, je stěhování. Už jsem byla poměrně dlouhodobě nespokojená se současným stavem věcí a jako blesk z čistého nebe se teď objevila nabídka, které nelze odolat. Část mého já se sice naprosto děsí těch několika dnů přehrabování se v tunách zbytečností, co jsem tu za všechny ty roky nasyslila, ale ta druhá se raduje a nemůže se dočkat, až bude konečně žít obklopená jen tím, co je jí nejdražší. Sice mě bude čekat opravdu kupa práce (je třeba vymalovat, vybavit celý byt atd.), velké počáteční investice, ale věřím tomu, že právě tohle rozhodnutí přinese to nejsladší ovoce. 
Celé dny teďka vysedávám u internetů, prohlížím si nádobí a nechávám se inspirovat zajímavými interiéry. Jelikož mě stále nepustila severská dramata, začala jsem se i v zařízení domácnosti dívat tímto směrem. Však posuďte sami..





Nemluvě o kombinacích všech možných odstínů šedé, což je barva, kterou mám též v posledních letech nejradši. Přítel naštěstí i tohle mé nadšení sdílí, tak to snad spolu pak zvládneme dát dohromady :)

Ačkoliv jeho první slova k této mé obsesi byla též docela trefná, dovolím si teď citovat:

"je to tak správne chladné a tak

sa proste jedného dna zobudíš

a musíš vraždiť"

No, minulý víkend jsme zrovna během oslav našeho prvního výročí začali sledovat seriál Forbrydelsen, možná tu bude jistá souvislost. 


3. Pořídit další kočku


Určitě tu bude ještě pár bodíků úzce souvisejících s přesunem do nového bytu. Prvním z nich je pořízení dalšího kočičího kamaráda; s chlapcem jsme se mimo jiné po dlouhém pozorování situace v Krkonoších dohodli, že tři kočky jsou naprosto ideální počet. Zatím to ale ještě nebudeme tak hrotit, nicméně je nutné Čunčovi pořídit společníka. Krom toho, že se mi můj chlupatý prdelník vyžral do krásných pěti kil, si také dost zvykl na společnost rusátek a na britského lorda povaleče je i celkem aktivní. Nebudu ho tedy trápit samotou, zvlášť, když v prvních měsících budu byt obývat jenom já :) Uvědomuji si, že je ze mě stále větší crazy cat lady, ale s tím už bohužel nic nenadělám :) tentokrát si dělám konečně zálusk na siamku, nebo bengálku. I když finální rozhodnutí může být nakonec stejně úplně jiné, protože se zase do nějaké chlupaté kuličky zamiluji na první pohled. Tak začaly všechny mé krásné kočičí vztahy :) asi si tím skutečně něco kompenzuji, protože v případě mužů něčeho podobného skutečně schopná nejsem - tam stále hraje prim mé čistě racionální já.




4. Naučit se delegovat práci


Úkol, který možná bude i jedním z nejnáročnějších :) strašně nerada za sebe nechávám dělat věci, občas je mi to vyčteno i v mém zaměstnání, kde stejně raději budu sedět přesčas, než abych to na někoho hodila. Samozřejmě v omezené míře, nejsem zrovna velký workoholik a snad to tak i zůstane :) Tady navíc půjde jen o přeložení zodpovědností, na které prostě nestačím. S novým bytem přijde celá řada starostí týkajících se papírování, zařizování, plánování....a na to já fakt nejsem. Už zpočátku jsem upozornila svého chlapce, že tohle bude právě jeho hlavní starost, snad to vzal řádně na vědomí. Jsem náturou chaotik, nedokážu mít pořádek v ničem. Za všechno hovoří fakt, že pro takový papír o dokončení VŠ jsem si došla po více než roku, páč to po mně někde chtěli. A takových věcí je fůra. V tomhle ohledu jsem naprosto neschopná a mohu jen obdivovat svýho tátu, jak geniální systém si na vše vytvořil - takový typický ISTJ :) Možná bych to měla začít odkoukávat, protože jestli jednou zůstanu na ocet jen se svýma kočkama, tak mě ale doopravdy sežerou :))


5. Přežít Indii


Možná je ještě trochu brzo na paniku, ale já moc dobře vím, jak rychle tu budu mít konec léta a najednou se ocitnu na pražském letišti a vůbec nebudu tušit, co mám sakra dělat. Jelikož můj drahý zatím ještě nikam necestoval, jsou organizační věci čistě na mě a už teď pomalu chytám mdloby. Jednak tam jedeme jen ve dvou, druhak 4. bod :) Tak trochu jsem doufala, že vysomruju nějaké info od mého ex, který poletí do stejné oblasti už někdy na jaře, ale jelikož se mnou téměř nekomunikuje, nebo se záměrně některým tématům vyhýbá, mám asi smůlu. Na internetech si aspoň pomalu sbírám údaje o místech, které musím mermomocí navštívit, jako je například Krysí chrám nebo prastarou Chand Baori - linky jsem hledala výhradně v českém jazyce, tak omluvte prosím zdroje.
Seznam "to do" a "to visit" se mi pomalu rozrůstá; za chvilku asi dojde i k nutnému škrtání, protože nechci tuhle dovolenou pojmout tak hekticky - samozřejmě počítám s tím, že si moc neodpočinu, ale nač to zase zbytečně hrotit ;) Rozhodně se už teď těším, je to obrovská výzva, která se ale dá docela dobře překonat. A těch zážitků, co si člověk pak přiveze! (Upřímně doufám, že ty budou převažovat nad breberkama a jinou havětí, ale kdyby ne, je to prostě Indie ;)) 


6. Začít cvičit


Takové naprosto typické ženské novoroční předsevzetí, že? :) už ale vidím, jak na mě sedavý způsob zaměstnání i života zanechává své následky a nějak se mi nechce rozkydnout úplně. Už jsem udělala nutný první krok - pořídila si vybavení :) V Lidlu mi letos vyšli vstříc, když začátkem roku představili novou kolekci sportovního oblečení a výbavy. S jejich levnou značkou Crivit mám poměrně dobré zkušenosti, takže proč ne. Nejsem velkým příznivcem posiloven, ale na internetech se začínají množit programy pro domácí cvičení. Některé z nich se mi celkem zalíbily, takže po stěhování se do toho naplno pustím. Tady bohužel nemám před pc prostor ani tohle :D nemluvě o tom, že cvičit v přítomnosti dalšího člověka se mi moc nechce. V novém bytě už nebudou existovat výmluvy, tu půlhodinu denně s najdu vždycky. Snad dřív, než se mi rozpadnou záda a pak celá já :)

7. Pořídit nový mobil


Ještě před Vánoci mi bohužel z části umřel můj milovaný Xiaomi. Podařilo se mi do něj vylít kafe a nejspíš zkratovat modul pro wifi a bluetooth. Takže ač jinak vše naprosto bez problémů funguje, ta nejdůležitější věc pro smártfouny je nedostupná. Zatím funguji na půjčené staré Nokii od přítele, ale do budoucna bych se nejspíš ráda vrátila ke komfortu, jaký chytré telefony nabízí. Značku nejspíš měnit nebudu. Trochu uvažuju nad Redmi 2, ale ještě si to nechám projít hlavou, výdajů bude teď ažaž.

8. Našetřit si na pořádný foťák a tablet


Další věc, co bude nutné zařídit před cestováním. Když už člověk vyjíždí do tak exotické destinace, chce si krom vzpomínek přivézt i něco hmatatelného, něco, co mu po letech dovolí si zavzpomínat. Sama se moc ráda k fotkám z mé první návštěvy této úchvatné země ráda vracím, ale zároveň se kolikrát děsím obrazové kvality většiny snímků. Moje cestování a kočky si zaslouží rozhodně víc. Do procesu výběru hodlám zapojit všechny mé známé, které této oblasti rozumí, protože sama jsem v tomto směru neználkem.  
Tablet chci pak účelně pro psaní reportů z cestování a na mapy. Jelikož jsem schopná se ztratit prakticky kdekoliv, musím mít něco takového neustále po ruce. Takže to vidím na dva výtisky Lonely Planet (pro případ, že by se jeden ztratil), mapy v mobilu, tabletu a ještě nějaký extra :D na starosti je bude mít můj milý, protože já se orientuji pouze podle budov a zajímavých míst (doteď si vybavuji památnou scénu z Bombaje, kdy mi spolucestující nevěřili, že znám cestu na trhy, jenže já se zrovna dívala okolo a prostě jsem věděla, u kterého baráku kam zahnout - to je můj jediný skill, takový směr, kterým se mám vydat, neodhadnu téměř nikdy). 

Fort Kochi :) jedna z mých nejoblíbenějších

9. Nesyslit věci


Vím, že si to malinko odporuje s předchozími body, ale je pár věcí, bez kterých se člověk moc dobře neobejde. Zbytek je nutné držet na únosné míře. I když jsem schopná v nákupech odolat ledasčemu i mistr tesař se někdy utne a já si tu stihla nakřečkovat pěknou haldu nesmyslů. Stěhování je dobré i v tom, že vás donutí většinu těchto přebytků vyházet. Už se těším, až ty pytle harampádí poletí do koše. Naštěstí nad tímhle nikdy nepociťuji lítost, ale jen úlevu. I tak si budu muset dávat na své finance větší pozor, zatim se mi moc nedaří nějak víc šetřit. Snad se dokopu aspoň k troše té zodpovědnosti.

10. Přejít na přírodní kosmetiku


Vypozorovala jsem zvláštní věc - vždy, když jsem se snažila nějak udržovat svou pleť, odměnila se mi za to obvykle další várkou všelijakých hnusů. Když jsem na to vše pak z nějakého důvodu zanevřela, byl až na pár drobných výjimek celkem klid. Od loňského podzimu jsem zkusila přejít na šetrnější výrobky a snad to nese i své ovoce. Ráda bych takto protřídila svá malovátka (ačkoliv teď zas žádný nepoužívám, páč je zima a dlouho spím), jenže jsem zas objevila pár zajímavých korejských značek, které křičí o vyzkoušení. Zkusím na ně aplikovat bod 9. 

11. Don't give a fuck


Internety v posledních dnech zahltil moc hezky napsaný článek krásně popisující můj přístup k životu :) Zpětně se sice musím trochu pokárat za to, že ne vždy se mi dařilo tohle pravidlo dodržovat, ale myslím si, že jsem na poměrně slušném levlu a hodlám v tom pokračovat. Opravdu vám to doporučuji k přečtení, zabere to možná deset minut a nejenže vás to dozajista pobaví, ale je to asi to nejhodnotnější, co si z mého dnešního postu můžete odnést.

12.  Více informovat


Tím se konečně dostávám k poslednímu bodu. Který samozřejmě souvisí i s prvotním impulzem k napsání podobného traktátu. A kruh se nám uzavírá, tak to mám ráda. I kdyby šlo jen o kraviny, až moc jsem si zvykla na fejsbuky, kde veškeré zajímavosti předkládám za doprovodu nicneříkajícího výkřiku (ty více komentované mi lidi bůhvíproč ignorují), takže si dovolím zneužít toto médium a věci, jež si z mého pohledu zaslouží pozornost, nacpu i sem. Omlouvám se předem těm, co to tak budou číst dvakrát. Hned tu i pár takových maličkostí mám. 

vybuchujících koťátkách jste nejspíš už slyšeli, ale pokud tu přeci jen mezi vámi je někdo, komu se v souvislosti s tímto souslovím nevybaví právě probíhající veleúspěšná kampaň na Kickstarteru, nechť klikne na link a objednává!

Každá blogerka, co teďka něco znamená, sdílí svůj profil na dejmidarek.cz - dřív jsem tuhle stránku považovala jako naprostou zhovadilost a celá ta idea je mi silně proti srsti, rituál v podobě dárkování mám spojený s něčím trochu intimnějším a osobnějším, než je vybrání položky v seznamu. Ráda překvapuji a nechám se překvapovat, což s tímhle naprosto padá. K výročí jsem od teď od přítele dostala plyšového tuleně, strašně roztomilého, věc, kterou bych opravdu nečekala a měla z ní fakt hroznou radost, byl to neuvěřitelně milý dárek. Kdybych si o to už ale někde řekla, ztratilo by to své kouzlo.

Jenže teď, když už je na tomto portálu zaregistrováno tolik lidí, je možné jej využívat jako takový okleštěný Pinterest, kam chodím na inspiraci pro své kostýmy (teď zřejmě přidám i položku pro bydlení) a jiné oku lahodící věci. Možná se tam objeví i pár lidí s vkusem a budu moci čerpat inspiraci i pro vlastní dárky. 


A to bude pro dnešní večer vše. Nakonec jsem u psaní zase strávila mnohem více času, než jsem očekávala. Obětovala jsem svému blogu drahocenné hodiny, které jsem mohla věnovat hraní Dragon Age: Inquisition (mám nahráno 80+ hodin a furt nejsem u konce, jsem strašně pomalá!). Jednou bude i recenze, pokud se mi podaří dotáhnout hru do konce :) hodlám to pojmout stejně jako svou ódu na trilogii Mass Effectu, ať to tu máme hezky pohromadě ;) Do dalšího postu zdar!


4 komentáře:

  1. Držím palce, aby se ti všechny body povedlo dodržet. Moc se těším na tvé postupné plnění dvanáctky~

    A článek o not giving a fuck mě minul, tak jsem si početla, pokývala hlavou... akorát mě trochu zamrzelo, že když tohle hlásají lidé bez použití 127 byť úžasně vtipných a terefných vulgarit v jednom článku, nikdo jim takovou pozornost nevěnuje :/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, sama jsem na sebe zvědavá :D jednu chvíli napíšu, že nechci hromadit věci a pak na FB házím odkazy na naběračky ve tvaru lochnessky :D

      Co se toho článku týče, částečně máš asi pravdu. Ale on taky ne každý umí ty vulgarity správně použít, někdy je to prostě jenom sprostý a trapný, tady to sedlo jak "prdel na hrnec". Já sama velmi ráda podobnou mluvu hlavně v komunikaci se svými nejbližšími používám a umím to ocenit :) stejně tak tedy články na obdobné téma psané jiným stylem, ale takový, který by stál za zveřejnění, jsem poslední dobou nenašla.

      Vymazat
  2. Nepsací náladu mám poslední dva až tři měsíce....je to děs a asi počasí :-/ O Stěhování (i kočkách) jsem četla pod statusem na fb u Mitsu (ježiš, ten svět je malý :D), ale držím palce. Je to hnus, vím, co mluvím a to jsem se stěhovala jen napůl :D.
    Jak to vůbec uděláš s bytem a kočkama, když bude v Indii?
    Ohledně cvičení - mě teda ty domácí programy totálně nebaví. Vůbec žádné domácí cvičení. Ale taky mi připadá jako vrchol trapnosti házet prsama na Zumbě vedle nějakých ženských :D. Vyřešila jsem to tak, že když cvičím s lidmi, tak se schovám .... cvičení Ay fly training je strašně fajn :).
    Na jakou přírodní kosmetiku bys chtěla přejít? Už jsi na něco koukala? Jako jestli na nějakou značku nebo rovnou koupíš něco realy nature z fler.cz?
    O dejmidarek.cz bych bez Tvé informace neslyšela, ale jsem ráda, že jsem o to přišla :D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, to počasí tomu určitě dost přidává :) já ani teďka nejsem schopná vstát na šestou do práce, abych mohla jako normální člověk končit ve 4 :) i když mi zvoní budík, prostě se nezvednu.
      Stěhovala jsem se zatím jednou a nakonec se to nějak zvládlo, vždycky to nějak dopadne, ale příjemný to nebude, to mi je jasný už teď :)
      Byt to ten měsíc beze mě určo vydrží a mačkoň půjde do Krkonoš, kde má to nejlepší možný hlídání :) nebo se vymyslí nějaká alternativa, řešit to budu všecko operativně :)
      U toho cvičení uvidím, hlavně jsem zjistila, že pár minut od nového bytu je bazén, takže 2x týdně se bude chodit s přítelem plavat, tím aspoň vyřeším záda :) zbytek už se pak nějak vymyslí. Ay fly vypadá úchvatně, ale byla bych na to nejspíš hrozně levá, přijde mi to přesně jako ten typ věci, na který jsem totální dřevo. Ale díky za tip!
      Odličuju weledou, olejíčkem od saloos, tonikum mám od ryoru a postupně budu dokupovat důležitý věci. Moc to nepřeháním, nepotřebuju tunu výrobků ;) dekorativku mám zatim obyčejnou,ale tu na sebe patlám stejně párkrát do roka :)) uvažuju i nad krémy od všelijakých blogerek, ale na to musí dozrát čas. Každopádně tomuhle směru dost fandím :)
      Ono tam nakonec není moc o co stát, ani té inspirace jsem tam moc nenašla, i když si to možná použiji pro sebe jako úložník věcí, co si sama koupím. Zatím používám kapsičku pro chrome :)

      Vymazat