A stránka před námi se rozmazává.
Věk uplynul. Kniha musí skončit.
Historie nás opustila.
Pozvedněte ještě jednou rozedranou zástavu padlých. Pohlédněte kouřovou clonou na tmavé skvrny na látce.
To je krev našich životů, to je celá odměna za naše činy, které budou brzy zapomenuty.
Nikdy jsme nebyli takoví, jak se od nás čekalo.
Byly jsme jen takoví, jací jsme byli.
Nezapomeňte na nás
A je to tady; chvíle, kterou jsem po takovou dobu s velkým očekáváním vyhlížela, konečně nastala. Právě dnes jsem jsem dočetla poslední stránky Malazaské knihy padlých a zároveň tak uzavřela i velmi podstatnou kapitolu svého života. Tahle sága mě přeci jen provázela několik posledních let, naprosto drasticky pozměnila mé vnímání fantasy, her na hrdiny a života obecně. Pamatuji si, že v mém dospívání se mnou podobně zamával Planescape: Torment a pak ještě několik děl klasiků, v nichž jsem dokázala nalézt odpovědi na leckteré palčivé otázky života. Ale nic ve mně nedokázalo vzbudit tolik emocí jako právě Steven Erikson.
Jak čas postupoval a já se prokousávala skrze další knihy a sama se mezitím začala lehce věnovat psaní, přemýšlela jsem usilovně nad tím, jak je možné, že se Stevenovi podařilo stvořit něco tak neskonale úžasného, jak je možné, že během svého života získal tak neuvěřitelný vhled do povahy jednotlivce i národů a ještě to dokáže předat dál, svým čtenářům. Právě díky tomuto přesahu získávají (alespoň pro mne) jeho knihy další rozměr. A jak už jsem psala v předchozích článcích, všechny knihy stojí za opětovné čtení. Stále v nich je co nacházet a i když se můžeme domnívat, že už nic nového nepřinesou, připomenutí některých událostí je více než cennou lekcí.
Jistě, i v této úchvatné sáze by se dalo najít spoustu chyb, menších nesrovnalostí nebo prostě jen částí, se kterými se čtenář nemůže zcela ztotožnit. Ať už jde o nastavení sil světa, počty osob, jež se v něm vyskytují či Eriksonova úžasná schopnost nechat čtenáře tolikrát slepě tápat a ptát se, co se to ksakru vlastně děje. A spoustu otázek nechat nezodpovězených. Nutit jej pamatovat si ty sebemenší detaily, gesta, útržkovité rozhovory a hádanky. Ač jsem se kolikrát nad některými okamžiky musela zarazit a občas se mi na čele objevila nesouhlasná vráska, všechno tak nějak vybledlo ve srovnání s tím, co mi četba ságy přinesla. A zvlášť poslední díl. Dlouho očekávaný vrchol a zakončení celé série.
Byla to náročná četba, už od prvních řádků. Tolik lidských osudů v jedné knize směřujících ke svým cílům. Na scénu se dostali snad úplně všichni, i ti, od kterých bychom to vůbec nečekali. A jak už je u Stevena zvykem, dočkali jsme se nejednoho překvapení a zvratu, jež nám velmi zásadně zamával s naším pohledem na historii světa a jeho reálie. Z dávných nepřátel se stávali spojenci a naopak. Probouzely se tajemné síly a spousta z nich byla ze světa navždy vymazána. Ale co je nejpodstatnější a co mi nejednou vehnalo slzy do očí, byli právě cesty našich hrdinů. Rozhovory mezi mariňáky, milenci, přáteli i pradávnými protivníky. Okamžiky smrti, posledních vzdorů, chmurných i šťastných setkání. Celá škála motivací ženoucí lidi vpřed, ať už jde o touhu po pomstě či uznání, vztek, ale i lásku a především bezmezný soucit. Nabízený i cizincům. Narození dětí, jejich pojmenování a na druhé straně prohlášení táhnoucí se posledními knihami - děti umírají. Náš pohled na historii a to, zda jsme skutečně schopni se z ní nějakým způsobem poučit. A kdo bude svědkem našeho konání? Bude vůbec nějaký, nebo vše zůstane zapomenuto?
Právě Stevenovo zaměření se na "vedlejší" hrdiny dokáže čtenáři všechny tyto palčivé otázky s takovou intenzitou, že nejednou při čtení ucítíte, jak se vám náhle sevřely útroby a vaše tělo pohltil chlad. Chvíle, kdy cítíte, jak vám po tvářích stékají slzy a nelze to zastavit. A to vše právě proto, že víte, o čem hovoří. Všechny ty stránky lidské povahy jsou v každém z nás a tváří v tvář pravdě začnou rezonovat. A autor této ságy ví přesně, kam sáhnout. I díky tomu si navždy zaslouží můj obdiv a úctu. A i nadále budu jeho knihy šířit a sama číst dál, protože je tu stále ještě mnoho, co musí být objeveno.
Žádné komentáře:
Okomentovat