neděle 14. října 2012

Novinky v anime - podzim 2012

    Jelikož jsem se už stihla z dovolené řádně aklimatizovat a jsem opět v plné síle, disponuji nezanedbatelným množstvím volného času pro mé oblíbené kratochvíle. Protože je venku hnusně a v poslední době nevyšlo žádné zajímavé RPGčko, padla volba na anime :) Čím se snaží zaujmout naši japonští přátelé tentokrát, se pokusím shrnout v následujících řádcích.



BTOOOM!

A začneme hned titulem, který se nejspíš snaží těžit ze současné popularity snímků točících se okolo online her. Hlavním hrdinou je 22 letý mladík žijící se svou matkou, který toho v běžném životě zrovna moc nedokázal, tak se alespoň snažil prosadit v tom virtuálním. Jelikož je nezaměstnaný, může se své zálibě věnovat opravdu naplno a postupně se propracuje až mezi světové špičky hry Btooom, což je takový mix mezi klasickým FPSkem a bombermanem - právě různé typy bomb jsou hlavní (a také jedinou) zbraní, kterou je možné likvidovat své protivníky. Úspěch je především otázkou vhodně zvoleného typu výbušniny a načasování - v tom alespoň ve hře náš hrdina opravdu exceluje. Protože by ale asi nebylo tak zábavné sledovat nerda, jak v onlinovce kosí své nepřátele, není nic snazšího, než otestovat jeho schopnosti v reálném světě. A tak nebohého chlapce skupina nějakých vtipálků přenese na pustý ostrov, kde začíná oblíbená hra na život a na smrt podle pravidel již zmíněné onlinovky. Námět by to nebyl vůbec špatný, navíc se o animaci postaralo studio Madhouse, ale...
Člověk by čekal, že se dočká parádní akce ve stylu Battle Royale, kde půjde hlavnímu protagonistovi skutečně o kejhák, ale pomocí svého důvtipu se nakonec stane oním "vítězem hry". Už v této fázi ale narážíme na problém; jak už bylo řečeno, jeidnou zbraní jsou tu bomby. Člověk by tak nějak čekal, že když vedle vás něco bouchne, zdraví nevyváznete. To ovšem pro našeho hrdinu neplatí. Jak je ale odolný, tak je i stupidní. I malému děcku by hned došlo, že výbušniny mají nějaký časovač, ale ne, asi pro zvýšení napětí na to náš elitní! hráč potřebuje nejméně tři pokusy. A takových pitomostí tam nalezneme víc. Další díly opravdu odmítám sledovat.

Shinsekai Yori

Ze světa her se teď přesuneme do vzdálené budoucnosti, ve které se lidstvo navzdory všem předpokladům odvrátilo od technologií a snaží se žít spíše v souladu s přírodou. Jak dospělo až k tomuto stavu se dozvídáme postupně přes flashbacky napovídající, že se tímto způsobem vzpamatovává ze série tragedií, jež se odehrály několik stovek let v minulosti a měly co dočinění s nadpřirozenými (a velmi ničivými) schopnostmi některých jedinců. Těmto časům snad už odzvonilo a současný stav působí na první pohled až idylicky. Děti disponující těmito schopnostmi navštěvují specializované školy, kde je učí jejich dar korigovat a správně využívat. Sledujeme tak partičku hlavních hrdinů, jak se po vzoru obyčejně nudných slice of life vypořádávají s nástrahami studentského života. Samozřejmě nic není, jak se zdá a ve všem je nějaký háček. To si brzy uvědomí i někeří z nich a postupně se nám začne odkrývat pravda o způsobu fungování současné společnosti a snad i události, které bezprostředně k tomuto stavu vedly. A způsob, jakým je tohle divákovi servírováno, je prostě FAMÓZNÍ! Ano, musela jsem to napsat velkými písmeny. Konečně anime, které používá v příbězích moji tolikrát opěvovanou metodu "Show, not tell.". Všechno má svůj čas a divák si skutečně vychutnává každý detail, který jej posouvá blíže k rozřešení celé záhady. Skvělá animace a hudba tyto snahy jen podtrhují. Seriál má opravdu neopakovatelnou atmosféru a opravdu doufám, že se ji podaří udržet. První díly nasadily laťku skutečně hodně vysoko. Předlohou však byla velmi úspěšná novela, takže do toho vkládám opravdu velké naděje. Pro mě první velký favorit :))

Hiiro no Kakera Dai Ni Shou

Mezi ta kvanta stahovaných novinek se mi nějak omylem připletlo i pokračování série Hiiro no Kakera: Tamayori Hime Kitan která vycházela na jaře, kdy jsem psala první podobný soupis (ale k popisu tohoto "veledíla" jsem se už nedostala). Také je to škoda místa, jelikož jde jen o další odpadní anime. Že jsem skutečně o nic nepřišla, napovídá již první díl, který je zároveň menším shrnutím celého prequelu (asi kdyby se divákovi tu hrůzu podařilo z hlavy vytesnit). Mladá Tamaki je odeslána na venkov za svou babičkou, aby se záhy dozvěděla, že je vlastně nějakou princeznou a o její bezpečí má pečovat celá řada unylých bishíků. Proti reverse harémům opravdu nic nemám (některé z nich řadím ve svém pomyslném žebříčku poměrně vysoko), ale bohužel většina z nich je opravdu až neuvěřitelně blbá. Hiiro no Kakera v této tradici jen úspěšně pokračuje. V tomto případě opravdu netřeba dalších slov :)



Tonari no Kaibutsu-kun

Na řadu přichází jeden z mých největších strašáků, spojení komedie a příběhů ze školních lavic. Podobných seriálů je jak sr**** a obvykle stejné kvality (navíc ani nejsem cílovka), ale když už jsem byla u toho stahování...Odkojená předsudky vůči tomuto žánru jsem očekávala to nejhorší, narozdíl od předchozích případů jsem si dokonce přečetla na anidb krátké shrnutí, které mi opravdu k radosti moc nepřidalo. Třídní šprtka Shizuku, pro kterou je škola středobodem vesmíru se čirou náhodou zaplete s uličníkem, co se pro změnu v lavici ukázal jen první den a pak se spokojeně věnova pouličním rvačkám či dalším klukovinám. Nic extra poutavého. Jenže ono to nějakym záhadnym způsobem funguje a dokonce se na to příjemně kouká. Ano, dva hlavní protagonisté opravdu nepůsobí moc realisticky, ale našla jsem v nich určité zalíbení. Jako odpočinkové anime bude tohle ideální.

K

Anime s tímto velmi úsporným názvem nás opět zavede do blízké budoucnosti, kde ulicím vládne několik gangů, jejichž členové (nečekaně) disponují nadpřirozenými schopnostmi. Do jejich hledáčku se dostane i náš hlavní hrdina, nevinně vyhlížející chlapec Shiro, jež je záhy obviněn z vraždy. Sám si ale na žádnou takovou událost nevzpomíná a snaží se všem pronásledovatelům jen uniknout. Už z prvních vteřin je zřejmé, že v tomto případě tvůrci vsadili na vizuální stránku - animace je opravdu dechberoucí a doporučuji (pokud se anime rozhodnete sledovat) stahovat ripy v slušnější kvalitě, vyplatí se to. I character design je přesně podle mého gusta; najdeme tu celou řadu sympatických bishíků, dokonce dojde i na dlouhovlasého krasavce s katanou :) Tím ovšem výčet kladů končí. Už po dokoukání prvního dílu jsem se obávala, že příběh bude dost plytký a jediné, kvůli čemu by se vyplatilo seriál sledovat, byly ty ukrutně dobré scény projížděk městem na skateboardu. Dnes se mi do rukou dostalo pokračování a já nevěřila svým očím. Ano, nečekala jsem od toho zázraky, ale druhý díl byl tak neuvěřitelně stupidní, že jsem měla místy chuť vyplachovat si oči savem. Opravdu neuvěřitelná škoda všech prostředků, které byly do takové slátaniny vloženy. Ani se mi o tom nechce psát, přesvědčte se sami :) já to házim do odpadu!

Suki-tte Ii na yo

Tachibana Mei je taková typická anime introvertka. V dětství ji někdo ublížil a ona se rozhodla, že přátelství ve skutečnosti vůbec neexistuje a rozhodla se stanit ostatních lidí. Doma se o ni také nikdo nezajímá, takže ji to až do jejích 16 let vesele prochází. Jak už to tak bývá, zaujme svým "podivínstvím" i místního idola dívčích srdcí Yamata, když ho jednou omylem kopne do ksichtu. Protože je Yamato bishík se srdcem na pravém místě a samozřejmě ho v jeho věku zajímá především to, jaké mají slečny duši (záměrně nepoužívám obvyklý termit "vnitřní krása", páč jsem si jeho význam poněkud posunula ^_^'), začne mu připadat svou asociálností atraktivní. Všechny ostatní slečny se na něj jen lepí, ale tahle o něj ani nezavadí pohledem, a to je přeci sexy :) Mermomocí se k ní pak snaží vetřit a chce s ní navázat alespoň kamarádský vztah (prozatím).
Ona jej na oplátku samozřejmě neustále odhání, aby se pak ocitla v poměrně zoufalé situaci, ze které ji může zachránit právě on - a to dokonce polibkem! Co z toho nakonec vyleze mě ale ani trochu nezajímá :) Na podobné adorace zakřiknutých looserek (s dobrým srdcem a další plejádou úžasných vlastností, kterých si předtím nikdo nevšiml) jsem tak trochu alergická. Být seriál posunut do trochu vážnější roviny, možná tomu dám další díl, ale bohužel má spíš blíže ke komedii.

Zetsuen no Tempest: The Civilization Blaster

Aby těch shounen seriálů o hrdinech se superschopnostmi nebylo náhodou málo, přihlásil se o pozornost i Zetsuen no Tempest. Aby se Mahiro Fuwa pomstil za vyvraždění jeho rodiny (především pak jeho sestry), uzavře pakt s mocnou čarodějkou jménem Hakase, která mu přislíbila pomoc s dopadením vraha. Ta byla však znepřáteleným klanem mágů uvězněna na ostrově bez možnosti používat svá kouzla, aby se nepletla do jejich plánů zahrnujicích krom jiného i možné ohrožení samotného lidstva. Aby tomu nějakým způsobem zabránila, chce využít právě Mahirových schopností a talentu. Do toho všeho se (jak už bývá zvykem) náhodou namočí i jeho spolužák a blízký přítel ze střední - Yoshino. Postupně se dozvídá nejen o tragédii, co se odehrála v Mahirově rodině, ale i o nebezpečné nákaze, která se pomalu začala šířit napříč městy (a ne možná náhodou v místech, kde poslední dobou pobýval Mahiro). Poměrně klišoidní zápletku zachraňuje vcelku sympatická dvojice hlavních hrdinů a velmi slušná animace. Za zmínku stojí i hudební doprovod, který má na svědomí známá Ooshima Michiru, jejíž skladby zazněly mimojiné i v takových dílech, jako je FMA či Bounen no Xamdou. Zatí to vypadá na lehký nadprůměr a jsem vcelku zvědavá, co přinesou další díly.

Code: Breaker 

Někdo holt v životě nemá štěstí. A i když se snaží sebevíc, dokonce tak, že to dotáhne na premianta třídy a přeborníka v judu, nemá ani zdaleka vyhráno. Jak se můžeme přesvědčit v případě nadané Sakurakouji. Stačí jeden pitomej večer, kdy se náhodou stanete svědky brutální vraždy a hned druhý den ráno je ve třídě představen nový spolužák, který se nápadně podobá onomu vrahovi. Na zbytek kolektivu samozřejmě působí jako ten největší sympaťák a navíc je to bishík. Ale naše detektivka se nevzdává a chce celé záhadě přijít na kloub. Zvlášť, když byly oběti ze světa zprovozeni zvláštním modrým plamenem. Dobrá rada do života: nikdy nesledujte někoho, o kom se domníváte, že je vrahem. Někdy je lepší některé věci nevědět :) Ovšem selský rozum se v anime zrovna moc nenosí, takže si Sakurakouji zadělala na pěknej průser. Opět tu máme shounen s celkem slušnými gore/angsty prvky, magií, tajemnými organizacemi a naivní bishinkou, co se bude nejspíš snažit polepšit a obměkčit srdce našeho zlého zabijáka. Stále přemýšlím, zda risknout i druhý díl, týrají tu totiž zvířátka a už jsem seriál označila za nevýchovný :))

Magi

Dobrých fantazáren je jako šafránu. Zvlášť, co se anime týče. Bohužel mám v tomto směru dost vyhraněný vkus a obvykle mě v tomto směru nedokáže jen tak něco uspokojit. A v současnosti velmi oblíbenému contemporary fantasy zas až tak nefadním. Ke každému dalšímu titulu tedy přistupuji už s jistou dávkou skepse. Opět se ukazuje, že oprávněně. Japonci si tentokrát vzali na paškál protředí z příběhů tisíce a jedné noci. Ocitáme se ve světě, kde je otroctví na denním pořádku a lidský život nemá zrovna velkou hodnotu. Po čem ale většina lidí prahne je bohatství a moc. Hlavně pro ty bylo náhle zjevení záhadných věží, nazývaných "Dungeony" výzvou. Traduje se, že kdo se dokáže protlouct všemi patry, bude za své snahy bohatě odměněn. O něčem takovém sní i mladík Alibaba, který za celý svůj život nepoznal nic jiného než jen samou dřinu pod "bičem" svého zaměstnavatele. Jednoho dne se srazí s Aladdinem, malým nenažraným frackem, který krom jídla zbožňuje prsa, jakákoliv, mužská i ženská, hlavně, když jsou velká. Protože by jej dřív nebo později někdo stáhl z kůže, nosí s sebou ochranku v podobě mocného djina ukrytého ve flétně. Ještě k tomu je mágem, o kterých se traduje, že již vymřeli.na první pohled to vůbec nepůsobí špatně, jenže...Opravdu nedokážu zkousnout přemíru naprosto stupidních a rádobyvtipných situací plynoucích z úchylek hlavních protagonistů majících zřejmě za úkol nějak odlehčit děj (prý má jít o vážnější anime O_o). Měla jsem problém dokoukat už jen ten první díl. Po stisknutí kláves  "shift + delete" se mi opravdu ulevilo...

Ixion Saga: Dimension Transfer

Když už neumíme natočit pořádné anime o mmorpg hrách, tak to aspoň všechno zparodujem. To je zřejmě heslo, kterého se řídí tvůrci této slátaniny. S parodiemi je vždycky problém, většina z nich končí hodně špatně, a Ixion Saga toto skore rozhodně moc nevylepší. I tady se nám hlavní hrdina - pařan propadne do jiné dimenze, aby svým kancelářským křeslem dopadl na jednoho ze zlounů, čímž zachrání loli princezničku, která byla právě na cestě do sousední země, aby si sňatkem zajistila spojenectví. Jako ochranka jí slouží namakanej válečník a maidka-transka. Za svůj hrdinský čin je odměněn fešnýma botama a po řade dalších událostí dokonce jmenován rytířem. Ano, některé fóry byly (zvlášť pro hráče RPG) opravdu vydařené, ovšem nic nového pod sluncem. Podivný character design tomu také zrovna moc nepřidává. Do odpadu (díky botám a transce) nevyhazuji, ale ve sledování pokračovat také nehodlám.



Psycho-pass 

To nejlepší nakonec. Po celé plejádě špatných až průměrných titulů jsem si už pomalu začínala zoufat a ani nedoufala, že se tu může objevit něco, co mi opět přilepí oči k monitoru. Ocitáme se v budoucnosti, kdy je pomocí moderních technologií možné dokonale sledovat a dokonce měřit veškeré emoční a myšlenkové pochody, čehož pochopitelně využívají obranné složky státu. Velmi nápadně mi to připomíná děj filmu Minority Report, kde budoucí možné zločince odhalovala skupina jasnovidců. Zde se veškeré údaje o vašem duševním zdraví ukládají do tzv. psycho-passu, a pokud některý z ukazatelů překročí nastavenou mezní hodnotu, jste označen za škodnou a policejní složky mají právo vás v lepším případě paralyzovat a zavřít do léčebny, v tom horším rovnou zlikvidovat. Jaká úskalí v sobě tento systém nese, je asi každému jasné. Postupně se s nimi setkává i Tsunemori Akane, nová členka týmu majícího za úkol starat se o veřejný pořádek. Jako premiantka akademie už při svém prvním případu naráží na propastný rozdíl mezi učenou teorií a praxí. Scifárna, nad jejíž premisou si spokojeně chrochtám blahem, atmosférou velmi podobnou sérii GitS. Ovšem i zde se najdou nějaké ty vady na kráse - především až přehnaná naivita Akane. Dost pochybuji o tom, že ve světě, kdy je možné prostřednictvím technologií zkoumat emoce každého jednotlivce se k takto speciálním složkám dostane někdo tak mentálně slabý a nezkušený. Vykonavatelům práva zřejmě ani moc nepomáhá způsob, jakým zločince popravují - ačkoliv jsou zbraně schopné okamžitě identifikovat potenciální nebezpečnost zadrženého a automaticky se nastaví na paralyzaci či likvidaci, je druhý režim až nesmyslně brutální. Místo toho, aby šlo o čistou střelu, co protivníka složí, nechá ho víceméně explodovat. Mám gore prvky hodně ráda, ale zde mi tak trochu kazí dojem ze seriálu. I tak jde zatím o mého top favorita a už teď se těším na další díly.

Tak, to bude pro dnešní večer vše :) sice tu mám v záloze ještě pár titulů, ale ráda bych se dneska aspoň trochu vyspala, nebo se v klidu dodívala na finále LoLka.

2 komentáře:

  1. Code-Breaker jsem četl mangu a objeví se tam docela zajímavé postavy (alespoň co můžu posoudit z mého anime amatérského hlediska ;-). A "hlavní" protagonistku jsi odhadla velice dobře :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. a sakra, to zni opravdu desive :D ale tak jeste par dilu mozna i snesu :) uvidime podle volneho casu :)

      Vymazat