středa 5. března 2014

Čas na vraždu!

    Lekli jste se? Nebojte, není tu žádný důvod k obavám, nehodlám tu sepisovat nějaký nenávistný příběh, ani detailně popisovat plánování vražd jedinců, kteří by si to možná i trochu zasloužili. Nic takového. Poslední dobou mi dělají společnost dva velmi vydařené krimiseriály, jež jsem rozhodla trochu blíže představit.



Netuším, kolik z vás nějak pravidelně sleduji televizi, ale už je to hezká řádka let, co se pravidelně směji nad složením programu jednotlivých stanic. Tuším, že snad není jediný den, kdy by nedávali kriminálky. Všude se to jen hemží vraždami a mordy. Kdybych byla hodně snaživá, myslím, že bych zvládla u toho prosedět celý den. Otázkou pak je, proč bych měla tento typ pořadů ještě extra vyhledávat, když jednoduše stačí zalehnout do gauče. Když už tam nepoběží mé oblíbené Vraždy v Midsomeru, o kterých koluje řada let spousta dobrých fórů, natrefím jistě na nějakou Námořní vyšetřovací službu, CSIčko, nebo aspoň Kriminálku Anděl. Jen mého největšího favorita - Lenssen a spol. už bohužel nevysílají.
Mimochodem poslední Midsomer byl skutečně výživný, vraždilo se mezi skupinkou pošahaných spiritualistů, takže jsem skutečně sledovala seriál až do konce. Svým způsobem je mám vlastně ráda všechny, od městečka, jež musí stát na hromadě mrtvol, přes charismatického Colomba po Horatia a geniální CSI zoom.


Formát seriálu v sobě nese celou řadu výhod. Krom jistě velmi zajímavého vyšetřovaní jednotlivých případů nabízí dostatek prostoru pro vykreslení jednotlivých protagonistů. A mnohé z nich na jejich osobnostech i staví. Obvykle se tu setkáváme s formátem dvojice naprosto nesourodých osobností, které se musí poprat jak s často problematickou spoluprací, vlastními nelehkými životy, tak se samotným zlořádem. A co si budeme nalhávat, tento koncept prostě funguje. Někde dokonce velmi dobře...




První horkou novinkou je seriál, který jsem tu už jednou zmiňovala a byl mi doporučen velmi dobrým kamarádem. Zatím stále ještě běží a není to ani pár hodin, co jsem dokoukala 7. díl první série (z plánovaných 8). S dějem zasazeným do prostředí tajemné a téměř opuštěné jižní Louisiany zpola zaplavené a plné polorozbořených staveb slibuje naprosto ojedinělou atmosféru vytvářející rámec pro stejně laděný příběh série rituálních vražd. 


To, společně s dvojicí neuvěřitelně charismatických vyšetřovatelů s Matthew McConaugheym coby nihilistickým Rustem Cohlem v čele tvoří naprosto neodolatelný mix, který vás vtáhne a již nepustí. To, že jsem během jednoho dne dokázala v kuse zhlédnout celých 5 dílů myslím hovoří za vše. Na rozdíl od výše zmíněných seriálů sloužících spíše k pasivní odpolední zábavě si zde dali tvůrci opravdu záležet na každičkém detailu. Děj se odehrává hnedle v několika časových rovinách a byl kladen opravdu velký důraz na zachování všech reálií, včetně použití dostupných technologií. I samotný případ je řádně zapeklitý a dočkáme se celé řady velmi zajímavých zvratů - vrcholem pak budiž legendární závěr 4. epizody.

Ač je Rust Cohle naprosto brilantním detektivem, pachatel je stále o krok napřed a nitky vedoucí k němu řádně tenké a zacuchané. Sledování tedy vyžaduje divákovu absolutní pozornost, ačkoliv to není ani v nejmenším problém. Jak už jsem jednou řekla, neuvěřitelně vás to vtáhne a často nebudete napětím ani dýchat! Vskutku nenacházím jedinou věc, kterou bych tomuto seriálu mohla vytknout. Je to bezpochyby to nejlepší, na co jsem v rámci žánru dokázala narazit. A hercům jejich role opravdu uvěříte!



Na závěr se ještě můžete pokochat perfektním openingem! 



Ze subtropické Louisiany se tentokrát přesuneme až na chladný sever. Na mostě přes Öresund spojující dánské hlavní město Kodaň se švédským přístavním městem Malmö byla nalezena rozpůlená mrtvola ženy. Jelikož bylo tělo položeno přesně na hranici oddělující oba státy, seběhli se k případu zástupci obou okrsků, kteří už snad nemohli být rozdílnější. Saga Norén vykazující známky aspergerova syndromu a poněkud frivolnější Martin Rohde tak budou muset spojit svoje síly a skloubit naprosto odlišné metody vyšetřování, aby dopadli zločince, jež tímto činem odstartovat svou sérii případů upozorňujících na pět základních neduhů tamější společnosti. Do případu jsou záhy zatažena i veřejná média a hon může začít.

To vše v chladných konturách severských metropolí syrově poukazujících na kontrasty lidské společnosti. Z předchozích řádků je patrné, že námět to není zrovna moc originální, ale jak už je u severských dramat zvykem, jejich odtažitý přístup posouvá většinu příběhů do zcela odlišných rovin. Jediné, co by šlo tomuto dílu možná vytknout, je jistá překombinovanost, ale nepřišlo mi, že by nějakým zásadním způsobem snižovala zážitek ze sledování. Dokonalá kamera, hudební podklad i celá řada silných vedlejších epizod způsobila, že mě skutečně až místy mrazilo. Nenalezneme zde příliš prostoru pro soucit, srdceryvné výstupy a šťastná vyústění, ba právě naopak. Zahalených do mnoha odstínů šedi.

Ještě bych se ráda zastavila u Sagy Norén, nevzpomínám si na žádnou filmovou tvorbu, kde by byl tak uvěřitelně vykreslen člověk trpící aspergerem. Tvůrcům se skutečně podařilo neutopit se v klišé a nevytvořili z ní pouhou karikaturu, ba právě naopak, otevírá nám zcela nový a odlišný pohled na věc. Zamilovala jsem si ji snad stejně jako Rusta. Stejně tak onu typickou, mrazivou atmosféru celého seriálu.

Už úvodní znělka dost napoví...


Jestli jsou mezi vámi další nadšení diváci těchto sérií, budu ráda, když se se mnou podělíte o váš názor, případně uvítám i tipy na další, podobně laděné snímky! :))
 

3 komentáře:

  1. Fajn, True Detective házím do Watchlistu :D Zejména proto, že jsem si na popud tvého článku vyhledala recenze a hodnocení a spadla mi čelist!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak doufám, že se bude líbit :) Já už se tu třesu na závěrečný díl! :))

      Vymazat
  2. Tak dneska dokoukány oba seriály a závěrem to u mě vyhrál True Detective! Naprosto famózní finále, opravdu smekám! :)) I když tedy Broen samozřejmě taky stojí za zhlédnutí.

    OdpovědětVymazat