Minirecenze: Bokurano

    Prázdniny jsou v plném proudu a konečně se mi poštěstilo najít si čas i na nějaké to anime :) po brouzdání na internetu a sledování novinek jsem čirou náhodou narazila právě na Bokurano. Až donedávna jsem opravdu neměla ponětí o tom, že takový seriál existuje (mé resty jsou opravdu větší, než jsem předpokládala ^_^'). Možná to bylo z části způsobené i tím, že se série mmj. prezentuje jako mechárna a těm opravdu příliš nefandím. O to větší a příjemnější pak bylo mé překvapení z toho, co mohl seriál divákovi nabídnout.

 
Příběh 8/10
    Vše začíná jednoho příjemného prázdninového odpoledne, kdy si partička středoškoláků z letní školy vyjde na pláž, aby se lépe seznámili a strávili spolu nějaký ten volný čas. Ne každému je tohle lelkování po chuti, ale když se jedna z dívek zmíní o nedaleké jeskyni, je o zábavu postaráno. K jejich překvapení se totiž nejedná jen o nějaký zajímavý opuštěný přírodní útvar, ale o "základnu" herního vývojáře, který se zrovna chystá otestovat jeho nový počin. Tuto poctu nabídne naší bandičce, jež ji bez váhání přijme. Však kdo by nechtěl v útrobách obřího robota bránit naši matičku Zemi před útoky nepřátelských strojů z vesmíru? Co na tom, že je potřeba uzavřít vcelku podivný kontrakt.
Divákovi (i dětem) začne být už po úvodní bitvě jasné, že se tu nejedná o obyčejnou hru. Robot, kterého budou nuceni ovládat je totiž skutečný a bojištěm naše planeta. Aby toho nebylo málo, je během bitvy spotřebovávána i pilotova životní energie. Brzy začíná být zřejmé, že jsou tato pravidla neměnná a každý z 15 studentů se bude muset s tímto způsobem poprat po svém. Z kontraktu není možné se vyvázat a neúspěch znamená zničení celé planety Země.

    Z úvodu by se mohlo zdát, že půjde jen o další klon NGEčka či RahXephonu, ale není tomu tak. Bitvy mechů jsou posazeny spíše do pozadí a jediné, co tu sledujeme, jsou příběhy jednotlivých postav a dopad celé situace na společnost. Na rozdíl od většiny anime působí většina protagonistů dost civilně, což anime propůjčuje zdání jisté realističnosti. Někdo by mohl namítnout, že jsou příběhy některých z nich až příliš obyčejné, ale tohle je jeden z prvků, které jsem na seriálu opravdu oceňovala. Je asi těžké "vžít" se do role 13letým dětem, na jejichž bedrech visí osud světa, ale zde se s tím poprali opravdu velmi dobře. Pozornost si zaslouží i několik vedlejších postav, které v příběhu sehrály taktéž důležitou roli. Ukázka dopadu celého konfliktu na společnost (média, politiku a ekonomiku) byla také zajímavým prvkem. Když k tomu přidáme několik opravdu skvěle zvládnutých příběhových zvratů, můžeme být s výsledkem jen spokojeni.

Animace 7/10
    Kresba nádherně doplňovala jeden z nejvýraznějších aspektů anime, o kterém jsem hovořila v předchozích odstavcích - obyčejnost. Rozhodně nečekejte grafické orgie; ačkoliv bylo na mechy použito velmi dobré CG, jejich souboje jsou spíše vedeny na pozadí a zbytek působí tak realisticky, jak jen je to v anime možné. Zvláště je to patrné v rozhovorech a dalších interakčních scénách mezi postavami. Zde odvedli animátoři opravdu skvělou práci. Také za ní nestojí nikdo menší než GONZO.

Hudba 6.5/10
    Hned z počátku diváka zaujme opravdu velmi silný opening, o který se postarala známá zpěvačka a skladatelka Chiaki Ishikawa. Krom toho si ale příliš melodií ze seriálu nevybavím. Nedá se říci, že by byl hudební podkres špatný (ba naopak slušně podtrhoval atmosféru), ale na samostatný poslech to rozhodně nebude. Ending se také poměrně povedl, ale povětšinou jsem jej přeskakovala ^_^'. Co se voice actingu týče, ani zde nemohu tvůrcům moc co vytknout, hlasy k postavám seděly (i když některé zněly možná o něco dospěleji) a žádný se mi vyloženě nezprotivil.

Postavy 8/10    
    A po shrnutí děje se konečně dostáváme k dalšímu důležitému prvku každého příběhu - k postavám. Na nich obvykle vše stojí i padá. Co na tom, že si vymyslíme úžasnou kulervoucí story, když do hlavních rolí obsadíme nesympatické imbecily, nebo ještě hůře bandu apatiků, kterým jejich prožitek vůbec nevěříme. Tady se naštěstí nestalo ani jedno z toho. Ačkoliv každý z protagonistů měl jen velmi omezený prostor (přeci jen 15 postav na 4 dílů není opravdu mnoho), podařilo se z toho mála opravdu vytřískat maximum. Jak jsem již uvedla prve, většina z nich působila přirozeně a navíc u mnohých z nich došlo i k opravdovému vývoji. O ten se postarala hezká řádka příjemných zvratů, která nemohla nikoho nechat chladným. Jedinou menší výtkou byl fakt, že jsem zpočátku měla opravdu problém některé z hrdinů rozpoznat a zapamatovat si jejich jména, jak jich ale postupně ubývalo, šlo vše hned lépe :) A životní příběhy některých z nich si jistojistě budu ještě nějaký ten čas pamatovat.
  
Celkově 8/10    
    Konečně se dostáváme do finiše k celkovému hodnocení. Pozornému čtenáři jistě už v předchozích řádcích neuniklo, že jsem se sérií opravdu velmi spokojená a příjemně mě překvapila (opravdu není nad to narazit na celkem opomíjené anime, ze kterého se vyklube tak zajímavý kousek). Od začátku do konce si drželo svou atmosféru, obešlo se bez zbytečných srdceryvných a přehnaných scén, jaké jsou pro většinu podobně zaměřených kousků dost typické. Bokurano je opravdu zářným důkazem toho, že lze takto těžká a vážná témata zpracovat i jinak. V duchu celého anime se nesl i závěr, který mě svým způsobem také potěšil. Pro ty, co se obejdou bez tuny akčních scén a (kolikrát násilně vkládaného) citového vydíraní, budou nejspíš se sérií spokojeni, ti druzí, ať kouknou třeba na Madoku. (Čimž tedy nechci říci, že by to bylo zlé anime, ba právě naopak! Za sebe mohu říci, že se mi líbilo obojí, jen je každé z nich postavené trochu jinak, i když si hrají s podobnými tématy.)