středa 28. prosince 2011

Minirecenze: Ben-to

Fight for freedom. Fight for life. Fight for discounted bento boxes!!!


Ačkoliv se celý život velmi úspěšně vyhýbám snad čemukoliv s nálepkou ecchi a comedy, udělala jsem zas pro jednou výjimku. Nu což, změna je život a je dobré znát svého nepřítele! Už základní myšlenka seriálu; boje o zlevněné bentoboxy, slibuje vrchovatou porci zábavy. Kratochvíle u nás tak typická pro nenasytné důchodce je pro zdejší středoškoláky nejen otázkou samotného přežití, ale především cti!


Příběh 7/10
Jak už úvod naznačuje, toto anime rozhodně nelze brát vážně. Jen tak je možné si jej vychutnat plnými doušky. Příběh se točí kolem bandy středoškoláků, kteří mají typicky hluboko do kapsy, a proto se co večer účastní naprosto brutálních bitev o zlevněné jídlo v supermarketech. Zdá se vám tato premisa naprosto pitomá a směšná? taky, že je - jenže autoři z ní vytřískali naprosté maximum. Z oblíbeného faito žánru si "vypůjčili" většinu jeho typických prvků, naroubovali je na tuto banální zápletku a tím vytvořili bezvadně fungující komediální celek. Dočkáme se tu ztřeštěných bojových scén, vysvětlování pravidel zápasů, dramatických vsuvek v podobě rozjímání nad údělem bojovníků a radosti z vítězství. A jelikož jde o ecchi, je anime plné rozličných více či méně lechtivých scén, naštěstí v poměrně tolerovatelné míře a opět podávané s typickou dávkou humoru. Ke konci se sice začaly některé z nich příliš opakovat, ale celkový dojem z anime výrazně nenarušily.

Animace 8/10
Co mě ovšem na anime zaujalo hned na začátku, byla velmi slušná animace. Skvěle prokreslené postavy (především pak určité ženské partie :)), dynamické souboje zdůrazněné hudbou jsou nejspíš i důvodem (alespoň pro mě) neočekávaného úspěchu této série. Dokonce mám dojem, že by obstála i v konkurenci s dalšími top tituly sezóny.

Hudba 8/10
Jak už bylo prve řečeno, hudba je další silnou stránkou této šílenosti. Podkres jednotlivých scén je odpovídající, zábavný a snadno zapamatovatelný. Překvapivě jsem si oblíbila i opening. Na samostatný poslech OST nemohu doporučit, ale pro účely anime funguje.


Postavy 6/10
Hlavní protagonisté seriálu nejsou nijak zvlášť výjimeční, najdeme tu obvyklou středoškolskou sestavu. Ústřední hrdina naštěstí vzhledem k délce seriálu (12 dílů) nemá tolik prostoru, aby nás začal nudit. Nečekejte však nějaké závratné vývoje postav nebo dokonce propracované psychologické profily. O každém se dozvíme pár zajímavých pikantností podtrhujících děj, což je naprosto dostačující; zbytek je velmi snadno čitelný. Trochu slabší mi přišlo světlovlasé sesterské duo a násilnické Shiraume, což ovšem vyvážila přítomnost cool tsundere Yarizui a yaoi fangirl Oshiroi. Obtloustlý slintající spolužák vyžívající se v násilí páchaném ženami na mužích má též mé sympatie.

Celkově 7.5/10
Sečteno a podtrženo jde rozhodně o lehce nadprůměrný zábavný kousek, který mohu s klidem doporučit pro volné zimní večery či jako výplň mezi serióznější produkcí. Při sledování jsem se skvěle bavila, což bylo vše, co jsem od seriálu očekávala a vyžadovala. A jedno malé upozornění na závěr: při sledování anime jsem měla neustále chuť něco požírat, v kombinaci s vánočními svátky a snadnou dostupností cukrovinek se může jednat o velmi nepříjemnou past pro všechny dietáře! (Pro nás, co se tímto netrápí, mám ale pozitivní zprávu - se žvancem v hubě se na to kouká ještě mnohem líp!)

úterý 20. prosince 2011

Protože Skyrim

I used to wonder what friendship could be, then I took an arrow in the knee.

Jistě jste si všimli, že od mého posledního příspěvku se toho na blogu zrovna moc nezměnilo (až na faviconku!), přitom jsem tvrdila, jak se s obrovským nadšením pouštím zase do nějaké nové činnosti. Takže v čem je zakopanej pes? Někteří z vás možná už tuší; nepatřím zrovna k lidem, kteří dokáží věci dotahovat do konce. V šuplíku se mi válí stovky různých nápadů a já jen těžko nacházím chuť a čas k jejich realizaci - už jen proto, že se třeba objeví nějaká další zábava, která mě od toho odtrhne.
A že ji poslední dobou bylo požehnaně. Především mě do svých spárů lapilo zlo nejtěžšího kalibru - další nově vyšlé RPGčko. Nemám v plánu tu sepisovat nějakou rádobyodbornou recenzi, od toho jsou tu jiní a mnohem povolanější. Spíše tedy čekejte nějaké menší vysvětlení toho, proč poslední dobou nevytvářím žádné užitečné hodnoty.

Nepatřím zrovna mezi velké pařany, až na výjimky (Planescape, DA, Witcher,...) nejsem schopná u pc her trávit příliš času, spíše jimi prokládám jiné ne až tak zábavné aktivity. Ke Skyrimu jsem přistupovala velmi skepticky, žádný z předchozích dílů TES mě nedokázal zaujmout a odehrála jsem si v lepším případě maximálně úvodní hodinku. Dávám přednost lineárnějším hrám s důrazem kladeným na příběh a vztahy s jeho protagonisty. V případě typických sandboxů se od začátku cítím zavalena hromadou možností, ze kterých nejsem schopná si vybrat a navíc mi k tomu chybí i potřebná motivace. Jsem roleplayer, potřebuju mít k dispozici nějaký zajímavý background. Což zde hráč opravdu nenalezne. Ale co když si to tam prostě dosadím sama? Jeden ze svých smyšlených charakterů, který bude náhle vržen do nového prostředí (nutno uznat, že velmi lákavého a hezkého na pohled) a hra mi až na pár drobností umožní tuto postavu vymodelovat, přidělit ji schopnosti, kterými disponuje a nadále je vylepšovat a postupovat v příběhu? A tak jsem si ve Skyrimu vytvořila Maeru:



Moji naprosto úžasnou assassinku z právě probíhající dnd kampaně, o které bude také ještě řeč. Teď už se do její role nemusím vžívat jen ve čtvrtek, je to povoleno pokaždé, co kliknu na ikonku Skyrimu ve spodní liště. Jak snadné :)
Hrát zabijáka ve Skyrimu je navíc opravdu zábava, díky přidaným animacím dorážení posledních nepřátel působí vše o dost "realističtěji". A nepotřebuji zde na úspěch házet kostkou, matematika zabudovaná ve hře se ke mně chová o dost přívětivěji, takže nejsem vystavena takovému množství kritických failů jako v naší kampani (hrát vraha, co má na svém kontě nejméně obětí z celé družinky? WTF?!).
Krom toho, že je Maera vrah, má ještě jednu specializaci - witchhunter. Ach, ten slastný pocit, když se pod mým úderem hroutí další Vranice... :)
Musíte uznat, že tohle je opravdu velmi pádný důvod, proč zanedbávat ostatní potřeby (jídla, sexu, spánku) a odkládat všechny povinnosti (především ty školní). Před pár dny navíc konečně vyšel mod, který upravuje opravdu dementní UI inventáře. S takovou se bude hráči opět vraždit nepřátele ve spánku o něco radostněji. Až mám skoro pocit, že je Skyrim naprosto ideální hra pro ženy - všude samé překrásné scenérie pro potěchu oka, šílené spektrum možností, jak si vyhrát se schopnostmi a vzhledem postavy - a dokonce i ty svatby a vybavování domů tu máme; prostě vylepšení SIMS s trochou té akce. Ještě se uvidí, jakou bude mít hra znovuhratelnost. Postav, které bych si ráda vymodelovala, mám celou řadu. 

A to zakrátko vychází další Mass Effect a od února přechází Aion na free to play. Mám to těžký život...

P.S. - v dalších příspěvcích na blogu očekávejte info o mé nejmilejší zábavě - hraní dndček. Chystám se sepisovat reporty z jednotlivých sezení + úvodník s přehledem, kdo vlastně všechno to zlo páchá. Nějaký čas to ale ještě potrvá, protože Skyrim je toho moc :))
A jeden bonus na závěr:
Nebyl by to Skyrim, abych nevraždila ve velkém i draky :))

neděle 11. prosince 2011

A tim to všechno začíná...

Nedávno jsem zjistila, že je to už téměř 8 let, co se aktivně pohybuji na internetech. Za tu dobu jsem nevytvořila jediný blog a ochuzovala tak své okolí o hromadu přínosných informací. Prostor na FB shledávám v tomto těžce nedostatečný. Stejnou dobu navštěvuji i rozličná diskuzní fóra, především pak nyx a hofyland - tim pádem se mohu chlubit (internetovym) doktorátem z psychologie, patentem na rozum a dokonalym přehledem především ze světa gastronomie a módy. Byl by hřích nepředávat takové zkušenosti dál!

Na blogu budu tedy vystavovat veškerá svá moudra, užitečné návody, večerní myšlenkové výblitky a hromadu dalších veledůležitých věcí. Pokud mě bude čekat hodně studijních zkoušek, možná se tu objeví i nějaká ta recenze na anime, film či knihu. Před dávnými časy jsem dokonce psala povídky, básničky a podobný nesmysly - to jsem ještě tehdá uměla celkem obstojně česky. Bohužel internety zapracovaly a já budu mít teď co dělat, aby byl můj psaný projev alespoň trochu čitelný. Čeká nás tu tedy pořádná válka nervů. A já věřím, že v ní zvítězim - takže hurá do boje!

P.S. - němčiny si nevšímat, je to prostě taková moje osobní úchylka (jednou o nich napíšu asi článek). Občas prostě používám v běžný komunikaci cizí termity, tady tomu nebude jinak :)