Akicon 2019 - opět ve službě

I letos se brány KC Zahrady během posledního říjnového víkendu otevřely, aby přivítaly zástupy fanoušků japonské kultury na tradičním Akiconu, tentokrát s velmi příhodným podtitulem "Všechno špatně". Jelikož jsem loňský rok stihla jen kousek soboty, rozhodla jsem se tuto zavrženíhodnou chybu letos napravit a ještě se nabídla s menší výpomocí. Jak celá akce z mého pohledu vypadala se opět dočtete níže!

Mrože (zase) v Indii - opět v Bombaji, dny 22.-24.

Blbanešvár jsme opouštěli se značně podlomeným zdravím a let do Bombaje tomu zrovna moc nepomohl. Místní letiště sice s angličtinou taky dost šetřilo, ale s místními pracovníky už se dalo aspoň pár vět vyměnit. Těch pár hodin před odletem jsem si krátila aspoň čtením místních novin; kromě výzev k jejich recyklaci jsem se dočetla opět o několika případech znásilnění a možném teroristickém útoku na obě letiště, mezi kterými jsme přelétali. Jenom jsem doufala, že si to ještě chvilku rozmyslí :)

Mrože (zase) v Indii - Bhuvanéšvar horror story, den 19.-21.

Že byl Bhuvaneš trochu peklo, vědí už asi všichni. Ono všeobecně Urísa není takový turistický ráj, vlastně jsme jenom v Puri potkali jednu bílou smažku a tím to víceméně haslo, jinak fakt bažiny a chudoba :) rozhodně má ale něco do sebe a jsem ráda, že jsme se vydali i tímto směrem, zase tyhle špatný zážitky jsou po jejich přežití často ty nejzábavnější a teď se tomu už vydatně smějem. Vlastně ani předtím jsme neklesali na duchu, tohle vše k tomu cestování prostě patří. Samozřejmě se pak ale s ještě větší radostí vyřádíme na hodnocení některch podniků, to si fakt ujít nenecháme. Štafetu teď opět přebírá Mrož.

Mrože (zase) v Indii - Bhuvanéšvar, den 17. a 18.

Z tropického Purí jsme se přesunuli do hlavního města Urísy - Bhuvanéšvaru. Už na první pohled působí naprosto jinak. Právě tahle rozmanitost mě na Indii baví ze všeho nejvíce a stále mě nutí ji navštěvovat znovu a znovu. A díky jednomu cestovnímu zážitku nás možná dost dobře čeká další cesta sem :D

Mrože (zase) v Indii - Puri, den 16.

Dnešek byl takový turisticky nudný, všechny památky, co jsme chtěli jsme viděli, nakoupili pár pičičáren a ještě si užili pohodu se zapadajícím slunkem na pláži. Jediným větším zpestřením bylo akorát smlouvání u jednoho suvenýru, které se natáhlo na docela slušnou dobu, zahrnovalo asi tři odcházení a skončilo smíchem a podáním rukou obou zúčastněných stran. Ale tak nemůže být každý den posvícení, Konark za návštěvu rozhodně stál a Purí je takový malý, přímořský ráj. Vůbec se mi odsud nechce :(

Mrože (zase) v Indii - Puri, den 15.

Mrož byl poslední dny docela out, tak jsem byla celkem zvědavá, jestli vůbec dnešní výlet zvládne. Zvlášť, když to znamenalo budíček před šestou a další výlet s Indy autobusem, to se ukazuje jako velmi zážitkové. Tato cesta nebyla výjimkou. Kromě nudného popisu si tenroktát lehce zanadávám i já :)

Mrože (zase) v Indii - na cestách a v Puri, den 11.-14.

Mrož si chtěl opět trochu zanadávat na Indy. A jelikož je jeho rozhořčení spravedlivé, nemohu mu v tom bránit. Z nějakého neznámého důvodu si svoji první 36h dlouhou cestu vlakem do Kéraly pamatuji jako docela fajn zážitek, tady je vidět, jak je strašně snadný mozek oklamat a jak si pamatujeme v zásadě jen to dobré. Až si zase jednou budu myslet, že je tenhle způsob cestování super, klepněte mě někdo prosím přes prsty :D bylo to opravdu dost zážitkové, i pro mě. Mrož celou dobu prakticky v bezvědomí, já 20 hodin vesměs v tichosti, kdy jsem se první část cesty jen klepala, aby mě nevyhodili z místa. Zažila jsem už lepší. Ale Odisha za to zatím stojí, i když je mi teda dost zle ze všech těch vychrtlých a zubožených psů a koček, oproti Bombaji je to fakt o dost horší :( snažím se je krmit, co to jde, ale často přede mnou kočky jen utíkají. Ale už nechám slovo Mrožovi.

Mrože (zase) v Indii - Aurangábád, den 10.

Dnešní den byl poměrně náročný; jak jsme si po celou dobu stěžovali na chladné počasí, nebesa nás vyslyšela (nebo se nám spíš chtěla pomstít) a nadělila nám slunečno a horko. Z výšlapu na pevnost a následné procházky po dalším z jeskynních komplexů jsme tak došli spálení a naprosto vyčerpaní :D Pokusím se ale i tak popsat aspoň pár řádky naše dobrodružství.

Mrože (zase) v Indii - Aurangábád, den 9.

Rozhodli jsme se po včerejší pekelné jízdě pro trochu odpočinkový den. Hlavně jsem chtěla projít kus města pěšky, aby se nám zase srovnal žaludek i nohy, pořád jsem se cítila i ráno poněkud vratce. Ukázalo se, že Aurangábád je město prasat, jsou tu skutečně všude. Bohužel jsem ve své honbě za zvířátky našla u cesty i malé, chromé štěnátko. Nasypala jsem mu nějaké granulky, ale bojím se, že to bude mít za chvilku za sebou :( Kočky tu přede mnou na rozdíl od Bombaje utíkají, asi vůbec nejsou zvyklé na to, že je lidé krmí, pokud už nejsou přímo nějakého majitele. Pro jejich přežití je ale rozhodně tahle ostražitost zásadní. Zbytek dne byl už naštěstí naplněn veselejšími zážitky, tentokrát o nich v krátkosti napíše Mrož.

Mrože (zase) v Indii - Aurangábád, den 8.

Konečně se dostáváme na místo, kvůli kterému jsem vlastně letos chtěla letět do Indie. Hrozně moc jsem toužila vidět rozsáhlé komplexy skalních jeskyní v Ellora a Ajanta patřící na seznam památek UNESCO a představující vrchol staroindické, potažmo buddhistické kultury. Jejich vznik se datuje až k 2. století pnl a dochované malby na zdech též patří k těm vůbec nejstarším. Právě od tohoto bodu se pak odvíjel zbytek našeho itineráře. Tak uvidíme, nakolik se ta cesta vyplatila :)

Mrože (zase) v Indii - Nashik, den 7.

Keďže naša včerajšia výprava do Panda leni jaskyni nedopadla úplne podľa predstáv (na nete sme zistili, že to má byť omnoho epickejšie než nám rikšák ukázal) vybrali sme sa tam dnes znova. V uliciach Nashiku vrcholia prípravy na fesťák, všade slony a ľudia sem tam i upratujú ulice - alebo aspoň bordel presunú do vedľajších uličiek kde to nie je tak vidieť a kde žijú špinavší indovia ktorím to asi neva. Cesta od hotelu celkovo nie je moc dlhá a zas tak moc vecí už v Nashiku nemáme - takže preto pokus číslo dva.

Mrože (zase) v Indii - Nashik, den 5. a 6.

Opustili jsme Bombaj, jedno z nejepičtějších měst na světě. Ale vlastně jsme byli i celkem rádi, protože v našem hotelu se beztak nedalo moc dobře spát a čisté Indie jsme si užili ažaž. Ráno jsme se tedy nebývale brzo vymrožili z postele a šli chytnout vlak do Nashiku, naší další zastávky.

Mrože (zase) v Indii - Bombaj, den 3.

S jistými obtížemi jsme přežili další den. Dneska jsme toho zrovna moc nestihli, takže to čtení asi nebude tak záživné. Slovy klasika "Chčije a chčije", dneska naprosto epesně a věřte mi, že v takovém počasí se toho bohužel moc dělat nedá. Ale pár zážitků přeci jen máme.

Mrože (zase) v Indii - Bombaj, den1. a 2.

Vím, že naše zážitky z Indie už nejsou cool, zrecyklovat dovolenou podruhé se ještě nějako dá, ale všecko má své meze. Možná právě proto čerpám takové zvrácené potěšení z toho, jak budu další měsíc spamovat facebook s našimi zážitky. Pořád nás to baví a Indie má určitě pokaždé do nabídnout a často překvapí i takové veterány. Rodiče a další masochisti tak mohou směle pokračovat ve čtení.

Barista roku 2019

Jakožto správní zástupci pražské kavárny jsme si nemohli nechat ujít další ročník našeho oblíbeného soutěžního festivalu Barista roku. Ten nás opět zavedl do malebného prostoru hipstersko industriální Pragovky poblíž stanice Kolbenova. Máme to sice přes celou Prahu, ale co bychom pro kávu neudělali! A jak to celé probíhalo? To zjistíte níže.

Mrožovci (zase) larpují - Requiem: Reichskinder

S Mrožovou zkriplenou nohou mám najednou nějak moc volnýho času. Sice na mě padla starost o celou domácnost, ale co bych to byla za bydlenku, kdybych se celého questu nezhostila s patřičným nadšením! Smeták vyměňuji za klávesnici a pod přísným dozorem zachraňuji poslední zbytky lidstva ve Frostpunku nebo píšu. A říkala jsem si, že by možná nebylo na škodu dát dohromady zážitky a dojmy z posledních LARPů, kterých jsme se zúčastnili. Zkusím se vyvarovat spoilerům i zbytečným bleedečkům :)

Prague Coffee Festival 2017

Praha je pro kávomilce městem zaslíbeným, co chvíli se tu koná nějaká zajímavá akce a kavárenská kultura jenom vzkvétá. O tom jistě svědčí i fakt, že se tu konají hned dvě zajímavé události, které by každý správný hipster rozhodně neměl vynechat. První je soutěž Barista roku a tou druhou právě oblíbený Prague Coffee Festival, na který se též sjíždějí pražírny z celé Evropy, aby zájemcům připravili šálek tohoto bezpochyby magického nápoje. A jak to vypadalo letos?

Junktown 2017

I letos se naší podařené bandě poštěstilo urvat si lístky na tenhle fenomenální fesťák a byla by určitě škoda nechat si všechny zážitky jenom pro sebe, tak přicházím s tradičním reportem. Kdo ještě neměl tu čest, nebo se chce jenom pokochat fotkama, ať pokračuje dále :)

Animefest 2017 - report

Kromě jistě legendárního koncertu Kissáků hostilo brněnské Výstaviště předposlední květnový víkend ještě další nezapomenutelnou akci - Animefest. Samozřejmě jsme s Mrožem nemohli chybět a opět se nacpali skoro všude, letošní report bude tedy zatraceně dlouhý, obrňte se trpělivostí a vzhůru do toho!

Ploutvonožci po cestě - Návrat z Indie

Tři týdny po našem slavnostním návratu do "civilizace" jsou takovou ideální dobou pro zhodnocení našeho objevovaní Punjabu a naše epická cesta zpět si taky těch několik řádků zaslouží. Koho naše reporty ještě neomrzely, může se pustit do čtení :)