Indické mrože v Madurai

Zápis z Madurai prichádza s hodne veľkým meškaním - vlastne ho píšem už takmer posledný deň v Mumbai. Ono toho totiž zas tak moc pekného napísať o Madurai podľa mňa nejde...

Indické mrože v Tirunelveli

Abychom se vyhnuli delším cestám, rozhodla jsem se vměstnat do našeho itineráře další zastávku - Tirunelveli. Z obrázků to opět vypadalo velmi dobře, spousta krásných, barevných chrámů, možnost výletů do okolí... ale jak se opět ukázalo, Tamilnádu umí překvapit :)

Indické mrože v nejjižnějším městě

Na naši první zastávku v Tamilnádu jsem se docela těšila, navštívit nejjižnější bod Indie se člověku taky nepoštěstí jen tak, i podle fotek a průvodců vše vypadalo přímo pohádkově. No, Mrož sepsal, jaká je ve skutečnosti realita Kanyakumari :D

Indické mrože v Thiruvananthapuram

Munnar je pro mě stále jedním z nejkrásnějších míst Indie a jsem strašně ráda, že jsem tu nádheru měla s kým sdílet, ale už bylo na čase se přesunout dál. Čekalo nás totiž hlavní město Kéraly - Thiruvananthapuram, běžně nazývané Trivandrum.

Indické mrože v Munnaru

Když už jsme se dostatečně nasytili jižního tepla, rozhodli jsme se utéct alespoň na chvíli do hor. A k druhému místu, které jsem si tolik přála vidět - Munnar. Je stejně pohádkově krásný, jaký si ho pamatuji, jen teda aut tu značně přibylo. A zápis si tentokrát vzal na starost opět Mrož :) 

Indické mrože na jihu a jeden malý splněný sen

Pokud se mě kdokoliv zeptá na můj nejoblíbenější indický film, bez váhání odpovím Baahubali. Když jsem pak přemýšlela o cestě na jih a zjistila, že se tu natáčela jedna z těch nejepičtějších scén u zdejších vodopádů, bylo jasno. Počasí je tu stále velmi přívětivé, takže výletu nic nestálo v cestě a mohu si tak odškrtnout další položku ze seznamu míst, co chci vidět.

Indické Mrože dorazili na jih!

Kerala byl první stát, který jsem před více než deseti lety navštívila a mám na něj veskrze pozitivní vzpomínky. Chtěla jsem se o ty zážitky pochopitelně i podělit a musím říct, že teď je to tu vlastně mnohem krásnější. Vždycky hrozně záleží na tom, s kým cestujete ♥

Indické Mrože - další dobrodružství v Mumbai

Podařilo se mi tentokrát přesvědčit Mrože, aby sepsal dnešní zážitky, i když jsme měli v podstatě chill day, stihlo se toho poměrně dost. Indie člověku nenechá vydechnout, alespoň ne tady :D

Indické mrože - opět doletěli do Mumbai

Konečně jsme se dočkali! Po dlouhých pěti letech se vracíme do Indie, abychom se s ní na nějaký čas i rozloučili a mohli objevovat i další krásné kouty světa. Pro mě je to i již pátá návštěva a nebudu lhát, Indie nic ze svého kouzla neztratila, ačkoliv ani tentokrát jsme se nevyhli už počátečním komplikacím :D

Akicon 2019 - opět ve službě

I letos se brány KC Zahrady během posledního říjnového víkendu otevřely, aby přivítaly zástupy fanoušků japonské kultury na tradičním Akiconu, tentokrát s velmi příhodným podtitulem "Všechno špatně". Jelikož jsem loňský rok stihla jen kousek soboty, rozhodla jsem se tuto zavrženíhodnou chybu letos napravit a ještě se nabídla s menší výpomocí. Jak celá akce z mého pohledu vypadala se opět dočtete níže!

Mrože (zase) v Indii - opět v Bombaji, dny 22.-24.

Blbanešvár jsme opouštěli se značně podlomeným zdravím a let do Bombaje tomu zrovna moc nepomohl. Místní letiště sice s angličtinou taky dost šetřilo, ale s místními pracovníky už se dalo aspoň pár vět vyměnit. Těch pár hodin před odletem jsem si krátila aspoň čtením místních novin; kromě výzev k jejich recyklaci jsem se dočetla opět o několika případech znásilnění a možném teroristickém útoku na obě letiště, mezi kterými jsme přelétali. Jenom jsem doufala, že si to ještě chvilku rozmyslí :)

Mrože (zase) v Indii - Bhuvanéšvar horror story, den 19.-21.

Že byl Bhuvaneš trochu peklo, vědí už asi všichni. Ono všeobecně Urísa není takový turistický ráj, vlastně jsme jenom v Puri potkali jednu bílou smažku a tím to víceméně haslo, jinak fakt bažiny a chudoba :) rozhodně má ale něco do sebe a jsem ráda, že jsme se vydali i tímto směrem, zase tyhle špatný zážitky jsou po jejich přežití často ty nejzábavnější a teď se tomu už vydatně smějem. Vlastně ani předtím jsme neklesali na duchu, tohle vše k tomu cestování prostě patří. Samozřejmě se pak ale s ještě větší radostí vyřádíme na hodnocení některch podniků, to si fakt ujít nenecháme. Štafetu teď opět přebírá Mrož.

Mrože (zase) v Indii - Bhuvanéšvar, den 17. a 18.

Z tropického Purí jsme se přesunuli do hlavního města Urísy - Bhuvanéšvaru. Už na první pohled působí naprosto jinak. Právě tahle rozmanitost mě na Indii baví ze všeho nejvíce a stále mě nutí ji navštěvovat znovu a znovu. A díky jednomu cestovnímu zážitku nás možná dost dobře čeká další cesta sem :D

Mrože (zase) v Indii - Puri, den 16.

Dnešek byl takový turisticky nudný, všechny památky, co jsme chtěli jsme viděli, nakoupili pár pičičáren a ještě si užili pohodu se zapadajícím slunkem na pláži. Jediným větším zpestřením bylo akorát smlouvání u jednoho suvenýru, které se natáhlo na docela slušnou dobu, zahrnovalo asi tři odcházení a skončilo smíchem a podáním rukou obou zúčastněných stran. Ale tak nemůže být každý den posvícení, Konark za návštěvu rozhodně stál a Purí je takový malý, přímořský ráj. Vůbec se mi odsud nechce :(

Mrože (zase) v Indii - Puri, den 15.

Mrož byl poslední dny docela out, tak jsem byla celkem zvědavá, jestli vůbec dnešní výlet zvládne. Zvlášť, když to znamenalo budíček před šestou a další výlet s Indy autobusem, to se ukazuje jako velmi zážitkové. Tato cesta nebyla výjimkou. Kromě nudného popisu si tenroktát lehce zanadávám i já :)

Mrože (zase) v Indii - na cestách a v Puri, den 11.-14.

Mrož si chtěl opět trochu zanadávat na Indy. A jelikož je jeho rozhořčení spravedlivé, nemohu mu v tom bránit. Z nějakého neznámého důvodu si svoji první 36h dlouhou cestu vlakem do Kéraly pamatuji jako docela fajn zážitek, tady je vidět, jak je strašně snadný mozek oklamat a jak si pamatujeme v zásadě jen to dobré. Až si zase jednou budu myslet, že je tenhle způsob cestování super, klepněte mě někdo prosím přes prsty :D bylo to opravdu dost zážitkové, i pro mě. Mrož celou dobu prakticky v bezvědomí, já 20 hodin vesměs v tichosti, kdy jsem se první část cesty jen klepala, aby mě nevyhodili z místa. Zažila jsem už lepší. Ale Odisha za to zatím stojí, i když je mi teda dost zle ze všech těch vychrtlých a zubožených psů a koček, oproti Bombaji je to fakt o dost horší :( snažím se je krmit, co to jde, ale často přede mnou kočky jen utíkají. Ale už nechám slovo Mrožovi.

Mrože (zase) v Indii - Aurangábád, den 10.

Dnešní den byl poměrně náročný; jak jsme si po celou dobu stěžovali na chladné počasí, nebesa nás vyslyšela (nebo se nám spíš chtěla pomstít) a nadělila nám slunečno a horko. Z výšlapu na pevnost a následné procházky po dalším z jeskynních komplexů jsme tak došli spálení a naprosto vyčerpaní :D Pokusím se ale i tak popsat aspoň pár řádky naše dobrodružství.

Mrože (zase) v Indii - Aurangábád, den 9.

Rozhodli jsme se po včerejší pekelné jízdě pro trochu odpočinkový den. Hlavně jsem chtěla projít kus města pěšky, aby se nám zase srovnal žaludek i nohy, pořád jsem se cítila i ráno poněkud vratce. Ukázalo se, že Aurangábád je město prasat, jsou tu skutečně všude. Bohužel jsem ve své honbě za zvířátky našla u cesty i malé, chromé štěnátko. Nasypala jsem mu nějaké granulky, ale bojím se, že to bude mít za chvilku za sebou :( Kočky tu přede mnou na rozdíl od Bombaje utíkají, asi vůbec nejsou zvyklé na to, že je lidé krmí, pokud už nejsou přímo nějakého majitele. Pro jejich přežití je ale rozhodně tahle ostražitost zásadní. Zbytek dne byl už naštěstí naplněn veselejšími zážitky, tentokrát o nich v krátkosti napíše Mrož.

Mrože (zase) v Indii - Aurangábád, den 8.

Konečně se dostáváme na místo, kvůli kterému jsem vlastně letos chtěla letět do Indie. Hrozně moc jsem toužila vidět rozsáhlé komplexy skalních jeskyní v Ellora a Ajanta patřící na seznam památek UNESCO a představující vrchol staroindické, potažmo buddhistické kultury. Jejich vznik se datuje až k 2. století pnl a dochované malby na zdech též patří k těm vůbec nejstarším. Právě od tohoto bodu se pak odvíjel zbytek našeho itineráře. Tak uvidíme, nakolik se ta cesta vyplatila :)

Mrože (zase) v Indii - Nashik, den 7.

Keďže naša včerajšia výprava do Panda leni jaskyni nedopadla úplne podľa predstáv (na nete sme zistili, že to má byť omnoho epickejšie než nám rikšák ukázal) vybrali sme sa tam dnes znova. V uliciach Nashiku vrcholia prípravy na fesťák, všade slony a ľudia sem tam i upratujú ulice - alebo aspoň bordel presunú do vedľajších uličiek kde to nie je tak vidieť a kde žijú špinavší indovia ktorím to asi neva. Cesta od hotelu celkovo nie je moc dlhá a zas tak moc vecí už v Nashiku nemáme - takže preto pokus číslo dva.