úterý 8. ledna 2013

Minirecenze: Kamisama Kiss

    Poslední dny jsem byla od rána do večera zavrtaná v programování. Asi mi ani nebudete věřit, jaká je to teď pro mě úleva, když si mohu sednout k blogu a jen tak si psát. Zvlášť, když mě čeká tak příjemné téma. Anime, které mě v poslední době opravdu potěšilo a zpříjemňovalo mi život především během posledních týdnů ve škole :) Ano, řeč bude o velmi milé romantické komedii Kamisama Kiss.




Příběh 7/10

    Námět vskutku není zvlášť originální; naše hlavní hrdinka Nanami jednoho dne zjistí, že její drahý otec to trochu přehnal s hazardními hrami, zadlužil se a než aby se s tím snažil nějak vypořádat, raději zdrhl a nechal svou dceru bez střechy nad hlavou. Jako správná začínající bezdomovkyně obsadila jednu z laviček v parku a přemítala, co bude dál. Když tu ji vyrušil psí štěkot! Malé štěně zahnalo nějakého nebožáka do kouta (přesněji řečeno na strom). A protože byla Nanami milé děvče, onomu muži pomohla a nevrlé štěně uklidnila. Ten ji na oplátku nabídl nový domov; a ne jen tak ledajaký - ale starší, opuštěný chrám.
Samozřejmě to má nějaký háček a hned poté, co Nanami vstoupí na posvátnou půdu zjišťuje, že je to právě ona, kdo se má zhostit povinností místního patrona. Ten původní totiž své řemeslo pověsil na hřebík, zanechal za sebou jen své dva pomocníčky (Onikiri a Kotetsu) a služebníka v podobě liščího yokai jménem Tomoe (ano, ten krásný ušatý bishík). Ten celých dvacet let čekal na návrat svého pána a je touto chabou náhražkou nanejvýš zklamán a zpočátku jí to dává nepěkně najevo. Právě jejich vztah (obyčejné dívky a bytosti nadané nadpřirozenými schopnostmi) a další peripetie plynoucí především z dívčina nového zaměstnání jsou tím, co diváka velmi mile pobaví během celých 13 epizod. Vše tedy stojí (a naštěstí nepadá) právě na poměrně dobře ztvárněných postavách a hlavně úžasném humoru, který je neuvěřitelně milý a nenásilný (ač jsem sama poměrně velkým cynikem, tohle bylo dost příjemné zpestření jinak šedých dnů). Už jednou jsem seriál označila za takový "balzám na duši" a ještě teď s úsměvem vzpomínám na několik velmi vydařených scének. V menší míře je tu zastoupena i dramatická složka, která nijak zvlášť neruší celkové vyznění příběhu a taktéž je podávána (a následně rušena) velmi vkusně.

Animace 7/10

Seriál asi v tomto ohledu nenabízí maximum z toho, co je v dnešní době možné, ale nedá se říct, že by mě nějaké ty menší nedostatky při sledování zvlášť rušili. Samotná kresba je pak velmi slušná a samozřejmě jsem musela ocenit celou tu řadu úžasných záběrů na všechny ty sympatické bishíky (velmi často i na jejich chibi verze) :)

Hudba 8/10

Na hudbě se tentokrát podílel Masuda Toshio (Mushishi, Mahoromatic,...) a i v tomto případě odvedl velmi slušnou práci. Co mi ale v hlavě doteď utkvělo, je skvělý opening i ending. Většinou mám ve zvyku obojí přeskakovat, ale tentokrát jsem se několikrát přistihla u toho, jak si broukám (nebo dokonce prozpěvuji) jednu z těch melodií (no snad mě nikdo neslyšel :)).

Postavy 8/10

Jak už jsem se zmínila v úvodu, patří postavy mezi jednu z těch nejsilnějších stránek anime. Krom hlavní dvojice se záhy na scéně objeví ještě celá řada dalších sympatický bytostí, ať už jde o další yokai, spolužáky, nebo dokonce o další bůžky. Zpočátku jsem měla trochu strach, že se to všechno zvrhne v další hloupoučkou reverse harémovku, ale opak byl pravdou. Ač se zde nedočkáme nějakého úchvatného vývoje a hloubkových náhledů do psychologie jednotlivých protagonistů, to, co se postupem času dozvídáme a jak jsou (i když často dosti zjednodušeně a trochu kýčovitě) jednotlivé postavy zobrazovány je pro účely tohoto žánru naprosto dostatečné. S tím málem si navíc tvůrci dokázali opravdu dobře vyhrát - například jakýkoliv Kuramův nástup na scénu doprovázený rockovou hudbou a pištěním fanynek, jež je v jedné epizodě proměněn v pštrosa, Mizukiho marné pokusy o hru na flétnu a dalo by se pokračovat. Dokonce i hlavní hrdinka nebyla typickou blbkou, jak je u podobných seriálů zvykem, ale měla minimálně (zvlášť v počátku) dost svérázný přístup k životu. Prakticky každá z postav si mě něčím získala (předně samozřejmě Tomoe, hlavně jeho dlouhovlasá verze :)) a nikdo mi ten příjemně strávený čas u anime neotravoval.

Celkově 8/10

Rozhodně velké překvapení loňského roku a další z řady pohodových anime vhodných pro odpolední relaxaci :) Prakticky tomu nemám moc co vytknout, po shlédnutí každého dalšího dílu jsem měla vždy o něco lepší náladu, což se opravdu počítá :) takže pokud hledáte něco pro uklidnění nervů a odpočinek, je tohle skutečně dobrá volba (tedy pokud jste dívkou, přeci jen jde v prvé řade o romantickou komedii, netuším, jak se k tomu budou stavět pánové tvorstva :)).

A nakonec nějaký ten Tomoe :))





Žádné komentáře:

Okomentovat