Novinky v anime - léto 2013

    Tak jsem se opět rozhodla obětovat několik hodin mého drahocenného času, abych zhlédla několik nově vycházejících titulů a své malé hrstce čtenářů všechny ty nervy ušetřila. Od léta obvykle nelze čekat nic moc pořádného a jestli vyjde tuto sezónu jediný koukatelný titul, bude to takový malý zázrak. No, teď už ale ke konkrétním seriálům...



Danganronpa: Kibou no Gakuen to Zetsubou no Koukousei

Začneme pěkně od toho nejhoršího, ať to mám z krku. Hrůza zvaná Danganronpa nás nezavede nikam jinam, než do milého a příjemného školního prostředí ústavu pro speciálně nadané. Aby toho nebylo málo, v ředitelském křesle sedí malý zlý medvěd (ano, bohužel čtete správně). Ten se rozhodl sezvat si k sobě 15 mimořádně talentovaných (tedy to nám tam alespoň tvůrci ze začátku tvrdí) žáků, aby jim zařídil plnohodnotný vstup do nového života. A aby bylo takové mladé ucho připravené poprat se s běžnými nástrahami života, má jedinou možnost, jak ze školy odejít (nebo ji "vystudovat", jak je libo..) - zabít nějakého ze svých spolužáků. Máme tu tedy naservírovaný těžce originální námět ve stylu Battle Royale, který však není okořeněn čímkoliv zajímavým. Mezi 15 účastníky této (asi budoucí) řežby jsem nenašla jediného, kdo by si dokázal získat alespoň nějaké sympatie. Co je za tím vším, kdo se skrývá za maskou protivnýho medvěda a co na to Jan Tleskač, je mi upřímně šumafuk. Anime nenadchlo opravdu ničím; kresba je spíš škaredá, animace podprůměrná a o zbytku jsem se zmiňovala výše. Nenapadá mě jediný důvod, proč bych se měla obtěžovat s další epizodou.

Inu to Hasami wa Tsukaiyou

Doteď jsem byla přesvědčená o tom, že mám poměrně dobrou fantazii a kolikrát se nachytám u opravdu roztodivných nápadů, které opravdu nemohu publikovat. Ovšem to, co předvádí někteří anime scénaristi, nad tím opravdu zůstává i můj rozum stát. Ale k věci. Harumi Kazuhito je takový "normální" středoškolák, který má úchylku na knížky. Poté, co nechá zbytek své rodiny odjet na venkov, si pořídí útulný byteček a přemění jej na obří knihovnu. Aby toho nebylo málo, vypěstoval si závislost na jednoho spešl autora (bohužel ne Stevena Eriksona), kterého samozřejmě ještě nikdo nikdy neviděl. A marně čeká na dokončení knižní série nazvané podle smrtelných hříchů. Jenže, aby tomu čert nechtěl, připlete se nešťastnou náhodou do vloupačky a jednou kulkou z pušky je sprovozen ze světa. Než dosáhne světla na konci tunelu, objeví se mu před očima vše, co mu bylo v životě drahé. Včetně knížek. Zařekne se, že prostě nemůže zemřít, dokud nedočte "Lust", poslední z chystaných knih jeho nejoblíbenějšího autora. Tak se jeho duše transportuje do těla opuštěného štěněte. Aby si ho z petshopu odnesla dívka s jasně sadistickými sklony. Samozřejmě to není nikdo jiný, než autor jeho milovaných knih a ještě ke všemu telepat, poněvadž dovede číst jeho myšlenky. No nádhera. Psisko odvede do svého luxusního bejváku, který je pochopitelně od podlahy ke stropu zaplněný knihami. A tak může jejich romantické soužití začít. No, co k tomu říct. Prostě NE! Je to debilní, hlavní hrdinka je pitomá a ani pes to nezachraňuje.

Blood Lad

Pokud jste z minulé sezóny zachytili anime Hataraku Maou-sama! o králi démonů, co se po nešťastném přesunu do naší reality ujímá role pilného pracovníka v Mekáči, nabídne vám ta současná zřejmě možnou alternativu, nebo doplněk. Hlavním hrdinou teď sice není někdo tak mocný, ale "pouze" upíří děcko, které se stalo bossákem jedné z provincií démonického světa. Nosit fešný kabáty s vysokým límcem a po nocích vysávat krev nevinných panen po vzoru jeho předků mu ale přijde děsně lame; místo toho paří videohry a pravidelně doplňuje svou sbírku mang. Těmito výdobytky naší kultury je takřka posedlý a vlastně jsou tím jediným, co jej v životě zajímá. Dokud se ovšem do jejich světa nedostane lidská (a samozřejmě strašně kozatá) dívka. Ovšem místo toho, aby ji chtěl vysát, z ní raději vytahuje všelijaké informace o hrách a dalších podobných ptákovinách. Do toho se na jeho území objevil démon, který se rozhodl vyzvat jej na souboj a usilovat o jeho "trůn". Po nabádání lidské dívky tuto výzvu přijme, rozseká ho na kusy a celý natěšený se vrací do svého bejváku. Ale ejhle! Nečeká ho žádná náruč vnadné ženy, je hromádka kostí a jedna přežraná kytka (která si pro svou oběť během napínavého souboje prostě bez povšimnutí dolezla). Aby to nebylo tak snadný, stane se s holky duch, kterému se upír zapřisáhne, že mu vrátí jeho život. Spolu pak mají putovat do lidského světa, aby nalezli nějaký způsob, jak toho docílit (sesbírání všech dračích koulí prý asi nepomůže). Hned v prvních vteřinách mě zaujala poměrně neobvyklá a nápaditá kresba. Většina postav (samozřejmě až na hlavní hrdinku) je vykreslena poměrně pěkně a vtip tomu také nechybí. Staz je navíc opravdu sympaťák. Zatím bych to zařadila do průměru a počkala, jak se to celé vyvine a jak moc bude hl. hrdinka snesitelná. 

Free!

Sportovních anime existuje nespočet. Vzpomínám si, jak jsem v dobách svého raného mládí trávila volné odpoledne u takových klasik jako je Captain Tsubasa, případně Attack Number One. Většina těchto seriálů byla určená spíše chlapcům, tak se teď nejspíš někdo rozhodl, že je čas zaměřit se i na dámské publikum a poskytnout jim trochu fanservisu. O ničem jiném Free! zřejmě není. Od fotbalu a dalších populárních sportů se přesuneme k plavání, kde jinde nám také mohou krásní svalnatí bishíci ukazovat svá namakaná těla (bez bradavek O_o). Už i překladatelská skupina Commie, od které tahám většinu titulů, si všimla, že je tu asi něco špatně, tak nám hned na úvodní obrazovku prskla krásný podtitulek Free! Gay Swimming. Ano, to anime je strašně gay. Tuším, že se autoři snažili i o nějakou zápletku, která v sobě zahrnuje obrovskou rivalitu mezi dvěma hlavními plavci a řešení jejich vztahu, dopadu všech událostí na dva další přicmrndávače a sestru jednoho z hlavních představitelů. "Kouzlo" seriálu ale bude asi někde jinde. Co mu nemohu upřít, je skutečně krásná animace vody a tak nějak kresba obecně, i když je prvoplánově líbivá. Být to alespoň trochu vtipné, nebo něčím zajímavé, možná u toho ze srandy strávím i dalších několik hodin svého života, ale buchtičky na hrudnících animovaných hrdinů mě bohužel opravdu moc neberou. 

Genshiken Nidaime

Sérii Genshiken asi netřeba příliš představovat; komediálně laděný seriál fungující jako sonda do života ne až tak fanatických otaku si jistě našla celou řadu fanoušků, kteří jistě s napětím očekávali příchod nové série, které se navíc ujalo I.G. Opět tu máme staré známé z Klubu pro studium moderní vizuální kultury v čele s Onigue, jež se snaží jejich kroužek opět trochu zpopularizovat a nalákat do něj nové členy. Plán je splněn na 120 %, když se ve dveřích klubovny objeví hnedle tři nové duše - dvě holky a chlapec, který se za holku rád převléká. A stejně jako předchozí banda, i tito mají celou řadu vcelku běžných úchylek, kupříkladu nadšení pro BL komiksy a hry. První díl je vlastně jen takovým připomenutím starých známých a představením nových členů okořeněným o nějaké ty méně až více humorné gagy. Fanouška asi dost překvapí výměna seiyuu (kterou jsem pochopitelně nijak nezaznamenala, protože takové věci si po těch letech vážně nepamatuji), ale nepřišlo mi to jako výrazný problém. Spíš mi přijdou méně sympatické nové hlavní hrdinky. Nemohu si pomoct, ale původní série se mi líbila opravdu nejvíce. Druhá už pro mě to kouzlo z části ztratila a tady tomu není jinak. Asi to nebude vyloženě zlé (už proto, že se seriál poměrně věrně drží manga předlohy), ale nějak necítím potřebu tomu věnovat víc času. Možná na nějakém conu :)

Gen`ei o Kakeru Taiyou

Taiyou Akari je taková typická anime středoškolačka; usměvavá, strašně přející a ještě se zvláštní zálibou v tarotových kartách. Už její matka s jejich pomocí věštila lidem osud a ačkoliv z toho ne vždy byla úplně šťastná (no on taky ne každý má ty nervy na to, aby lidem lhal a ještě si za to nechal platit), svou vášeň i krásný balíček dcerce předala. Akari je navíc podle všeho velmi talentovaná a málokdy se ve svých výkladech mýlí. Už jen proto by ji všichni měli zbožňovat - což ale neplatí pro její sestřenku Fuyunu, se kterou de facto i vyrůstá. Ta se nějak nemůže smířit s tím, že většina spolužáků dává přednost šarlatánství před jejími skvělými školními výsledky. A její rostoucí žárlivost k sobě přivolá temné síly, které mladé Akari usilují o život. Nutno dodat, že s velmi zajímavým výsledkem. Anime zřejmě čerpalo inspiraci u velmi známé a populární Madoky, kde autoři též sázeli na velký kontrast mezi roztomilou kresbou hlavních hrdinek a hrůz, které si prožívaly. Zde je to dotažené možná až trochu do extrémů, ačkoliv animace těch vážnějších scén se mi dost zamlouvala, nemohu se zbavit pocitu, že jde zas jen o další marný pokus těžit ze slávy výše zmíněného anime a mermomocí se snažit do mahou shoujo vecpat podobné prvky. Samotné ztvárnění supercute holčiček mě spíš rozčilovalo a nějak nevěřím tomu, že i tu vážnější linku opravdu zvládnou. Vizuálně je to velmi zajímavé, dějově z části taky, ale imo to bude padat na hlavních hrdinkách. Když už vážnější a temnější mahou shoujo, tak prosím se vším všudy, ne s pištícíma holčičkama, které vypadají tak na 8-10 let...

Gin no Saji

Pokud nemáte s rodiči zrovna nejrůžovější vztah a nejraději byste od nich utekli někam hodně daleko bez nutnosti často jezdit domů, běžte studovat hnojárnu! Pokud na škole nemáte s většinou předmětů problém, musí to být přeci hračka. I to si myslel hlavní hrdina tohoto seriálu, Hachiken Yuugo. A samozřejmě se šeredně spletl. Co na tom, že oproti ostatním spolužákům exceluje v matematice, tady potřebuje diametrálně odlišné znalosti a dovednosti. Krom toho musí navštěvovat odborné praxe, aby se naučil vše o práci se zvířaty, rostlinami, zemědělskými stroji atd. To, co je pro leckteré jeho spolužáky pocházející z farmářských rodin samozřejmostí, se pro Hakichena ukazuje jako noční můra. Navíc mu studium takovéto škole zpočátku dost nemile rozšiřuje obzory; například takové vejce vylejzá slepici přímo ze zadku (přesněji kloaky, jak jej poučují spolužáci). A podobných veselých situací je tam celá řada. na rozdíl od předchozích titulů mi většina hrdinů přišla buď sympatická, nebo alespoň neotravovala. Krom toho se člověk zřejmě dozví celou řadu zajímavých faktů a humorné scény byly opravdu humorné, žádní velké pitvoření a násilí. Celkově to vypadá na opravdu příjemnou sérii a zřejmě jediné anime, kterému dám z tohoto výběru nějakou šanci. Animace a kresba zřejmě nenadchne, ale ani zvlášť neurazí. Prostě příjemné slice of life, které mi navíc připomnělo můj celkem oblíbený Moyashimon.