Novinky v anime - podzim 2015

Akicon už se nám pomalu blíží a místo toho, abych se věnovala práci na svých kostýmech, opět prokrastinuji a snažím se vyhýbat veškerým "povinnostem" jak jen to jde. Už je to taky pěkně dlouho, co jsem naposled viděla nějaké nové anime a ještě déle, co jsem se o svých prvních dojmech rozhodla napsat. Takže tady to máte :)

Do užšího výběru se dostalo přesně 10 kousků, které jsem si pečlivě vybírala podle tagů, tudíž tu ani tentokrát nenajdete ecchi, romaňtárny, upířiny ze školních lavic a podobná zvěrstva :D Bohužel ani tato opatření mi tentokrát nepomohla k tomu, aby mi místy oči nekrvácely hrůzou.

Heavy Object

Vezmu to hezky popořadě, podle toho, jak se jednotlivé série zařadily v mém playlistu. To proto, abyste si to utrpení dokázali o něco živěji představit. Začala jsem s velmi těžkým kalibrem, jak už název anime napovídá. V budoucnosti se lidstvo dostane na takovou technologickou úroveň, že veškeré válečné konflikty za ně řeší obří technodromy, zde zcela originálně nazývané "Objects". Jedna taková Krangova hračička se tu může postavit celé letce a v úvodu se dozvíme ještě několik technických specifik, co mají nejspíš navodit lepší uvěřitelnost takového konceptu. Mno.. možná, kdyby pak další fakta nebyla vložena do úst nějakých puberťáků (ehm,dle všeho vojáků) vyhazujících sníh kdesi uprostřed Aljašky, a to snad tou nejvíce násilnou formou, jakou jsem v posledních letech viděla, možná bych to mohla seriálu odpustit. Ostatně těch prvních pět minut bylo asi nejzábavnějších. Dále jsme se už potýkali jen s velmi nesympatickými hlavními hrdiny a značně subtilní pilotkou oné zázračné bojové mašiny. Jo, prostě to tam být muselo. Fuck you technology, my máme lolitky. Během sledování této zrůdnosti jsem ani neměla sílu to nějak komentovat. Vlastně ani po závěrečných titulcích - vytvořilo to uvnitř mě absolutní prázdno O_o

Young Black Jack

Od želvů ninjů se teď posuneme k takové vylepšené Ordinaci v růžové zahradě se scifi prvky. Young Black Jack má být prequel k slavné adaptaci stejnojmenné mangy Osamu Tezuky. Vypráví příběh geniálního chirurga, který je sám o sobě tak trochu hříčkou přírody a specializuje se na zdánlivě neřešitelné případy, přičemž tak činí ne zrovna legálně. Zde mámě sledovat počátek jeho kariéry, kdy se ještě jako mladý student snaží prosadit ne v zrovna přívětivém období 60. let plném stávek a občanských nepokojů. Během jedné z demonstrací se odehrává i děj prvního dílu, kde během ošklivé nehody přijde malý chlapec o dvě končetiny. Vzhledem k nedostatku personálu je téměř okamžitě odepsán a případu se tak ujímá náš začínající chirurg, který si doposud průběh operací mohl jen představovat. Odhodí ale veškeré obavy stejně rychle jako své svršky a pustí se do práce. Podívaná je to náramná. Chápu, že je asi dost složité přijít na způsob, jak ztvárnit přišívání končetin divácky aspoň trošku atraktivně a akčně, ale co je moc... Celé mi to nějak k celkové, poměrně umírněné stylizaci seriálu nesedělo. Přičemž zrovna toto historické období mi přijde nesmírně atraktivní a přímo stvořené pro nějaké komornější drama. Pokud se anime vydá právě tímto směrem a bude více popisovat události na pozadí (Válka ve Vietnamu apod.), možná by i stálo za to. Ovšem bez prostřihů na polonahá těla bishíků pokrytých jizvami. Během "akčních" scén jsem navíc z hlavy nemohla dostat opening k seriálu Sanitka, který mi ten divácký zážitek vlastně ani o moc nezpříjemnil :D

Kowabon

Konečně se dostáváme ke kousku, který mě aspoň trochu zaujal. Kowabon by měla být sérií hororových kraťasů - jakožto fanoušek japonských duchařin jsem si ji tedy nemohla nechat ujít. Se stopáží tří minut si sice tvůrci zrovna moc prostoru nenadělili, ale pokud se díl nepovede, nemusí si divák aspoň trhat vlasy za to, jak opět promarnil další drahou půlhodinu jeho života. V první epizodě se sice nedočkáme zvlášť originálního námětu - aneb technické potíže se Skypem jsou v poslední době skutečně horor, to mi určitě každý potvrdí, ale docela mě zaujala kresba a správně béčkové podání příběhu. Nevím, jestli si pustím i další díly, ale rozhodně mě to nijak neurazilo a nemám k sérii nějaké větší výhrady.

Utawarerumono: Itsuwari no Kamen

Utawarerumono se řadí k těm několika málo japonským hrám, které se mi podařilo dohrát a považuji je za zábavné. I původní série se mi dost líbila, takže když jsem se pak od svých přátel doslechla, že tu máme další sequel, dlouho jsem neváhala. Ke sledování jsem si přizvala samozřejmě i Mrože, aby tu případně mohl zaznít i nějaký ten hlas kritiky a s velkým očekáváním pustila první díl. Ten jistým způsobem trochu navazuje na předchozí řadu a fanoušek tak může být potěšen některými narážkami, ale zároveň není její znalost nutná. Ovšem pokud byste doufali, že se hned v úvodu dozvíte vše potřebné, jste na omylu. Rozjezd to má až neskutečně pomalý a bohužel pro mě takovým tím méně stravitelným způsobem. Hrdinům trpícím amnézií, co se probudí uprostřed neznámé krajiny, prostě už tak nějak odzvonilo. Jako pozitivum bych však mohla uvést to, jakým nenásilným způsobem se s tím hlavní protagonisté vypořádávají - možná až moc. Nějak mi tu chybí motivace podívat se na další díl, abych zjistila, co se to tu vlastně děje, což je špatně. Začátek první série mi přišel o dost lepší a uvidím, jestli dám tomuto počinu ještě vůbec šanci.

Garo - The Crimson Moon

A u nepřímých pokračování ještě chvilku zůstaneme. The Crimson Moon nás tentokrát zavede do starověkého období Heian sužovaného démony a dalšími zlovolnými silami tyranizujícími chudý venkovský lid. Jelikož se o ně vrchnost zrovna moc nezajímá, protože si sama sedí v paláci chráněném celou řadou bariér, musí se za ně postavit někdo jiný - a oním hrdinou není nikdo jiný než slavný Zlatý rytíř doprovázený svým učedníkem a kněžkou Makai. Zní to celkem slibně, nemyslíte? Zvlášť, když připočteme, že původní série prý nepatřila mezi ty nejhorší - já osobně ji sice po dvou dílech vzdala, ale párkrát jsem si říkala, že bych tomu ještě dala šanci. Jenže to zpracování... Už jsem si zvykla a nějak přijala divnostvoření ve zlaté zbroji, ale to, co provedli po transformaci s oděvem kněžky, tu působilo skutečně jako pěst na oko. Přitom zbytek vypadá velmi střízlivě, seriálu nechybí jistý nádech mystična, jen jednání postav místy celý dojem kazí. Celkově z toho mám poněkud rozporuplné pocity a i když se mi některé motivy moc líbily, asi ve sledování nebudu pokračovat.

Comet Lucifer

V dalším scífku, které jsem si vybrala čistě jen podle názvu se ocitáme na planetě Gift, která je podle všeho cenným zdrojem minerálu zvaného Giftium. Po kterém pátrá i náš hlavní hrdina, mladý chlapec jménem Sogo. Jednoho večera se mu tak splní sen a objeví...no je spíše sám objeven pokladem, který nemá obdoby. Zrovna ve chvíli, kdy už se chystal pomalu domů, přeletěla nad těžařskou roklí kometa, narazila přímo do našeho milého chlapce a nechala jej ležet na dně propasti s obrovským rudým drahokamem. Sogo to ale nijak zvlášť neřeší, popadne šutr a utíká zpět. Nevím, zda má být tento styl vyprávění naprosto čistým show not tell, nebo se tu autoři prostě rozhodli nad vysvětlením nějakých divností jen mávnout rukou s tím, že to přece nikoho zvlášť zajímat nebude, ale první díl je toho přecpaný až k prasknutí. Chvílemi jsem měla pocit, že sleduji Eureku 7, jindy TTGL, musela jsem ocenit kresbu i animaci, ale jakmile vás aspoň nějak nezaujmou hlavní protagonisté, těžko budete chtít sledovat jejich peripetie dál. Zvlášť tady, kdy všechno řídí dost roztodivná náhoda, aneb some bullstit happens a příběh se posune, bez toho, aby zde byla nějaká iniciativa od samotných postav. Opět jsem tedy prvním dílem nebyla přesvědčena, abych sledovala seriál dál.


One Punch Man

Konečně se dostáváme asi k nejvíce očekávanému anime této sezóny (nebo alespoň podle toho, co jsem četla, páč jsem neznaboh a manga kolem mě samozřejmě nikdy neprošla). One Punch Man je příběh superhrdiny, co se k zachraňování světa dostal tak docela náhodou a dělá to jen pro zábavu. Jenže poslední dobou prochází těžkou krizí - jeho superschopností totiž je, že zlikviduje každého protivníka jen jednou ranou. Což jak všichni jistě uznáte, je dost nuda. I pro samotného Saitamu, který by chtěl znovu pocítit ten vnitřní žár z boje s nějakým úctyhodným oponentem. Hned v úvodu vidíme, že známý Picollo* to rozhodně nebude, dokonce ani Titán po lobotomii. No, Saitama to bude mít asi dost těžké a je zatraceně zábavné to sledovat. Dokonce až tak, že jsem k obrazovce přitáhla i Mrože, a to je co říct! Zvlášť oceňuji lehce retro kresbu a takový správně komiksový feeling. Nechybí ani typické představovaní zlořádů a celkově tu rozhodně nešetří humorem. Osobně už se těším na další epizody :)

* "Piccolo neexistuje!" - pozn. hipstr

Subete ga F ni Naru: The Perfect Insider

Odkud přicházíme? Kdo jsme? Kam jdeme?...

Otázky popisující mimo jiné i slavný obraz malíře Gauguina jsou zde pomyslnými průvodci dějem tohoto neskutečně zajímavého anime. Pro psychologická dramata, především ta konverzační mám neuvěřitelnou slabost (Po Ergo proxy se mi jmenuje počítač) a jsem skutečně ráda, že se po dlouhé době na tomto poli něco objevilo. V první epizodě se setkáme s učitelem a jeho "žačkou", co jsou nesmírně fascinování ženou, která se dle jejich slov může řadit možná k těm nejinteligentnějším bytostem na zemi a zároveň byla obviněna z vraždy svých rodičů. Posledních patnáct let žije v izolaci na ostrově, který by měl být plně soběstačný a nachází se v něm i její laboratoř. Ona žačka je však dcerou z velmi prominentní rodiny a jako jedna z mála má možnost vést s geniální vražedkyní rozhovor - samozřejmě jen prostřednictvím videa. To ji ovšem nestačí. Využije i svého učitele, se kterým sdílí tuto podivnou vášeň a zorganizuje školní výlet na ostrov. Cestou sledujeme, jak se přitom životy obou protagonistek až podezřele podobají. 

The perfect Insider je anime, u kterého jsem si okamžitě musela pustit druhý díl a je přesně tím typem seriálu, u kterého si budu ukusovat nehty v čekání na další epizodu. Jistě, je tu spousta prostoru, kde se to může zvrtnout a vsadím se, že někteří moji přátelé (zdravím greka :D) budou tento počin hejtit, ale pokud bych z celé sezóny měla vybrat jedno anime, které je fakt must see, pak právě tohle!

Sakurako-san no Ashimoto ni wa Shitai ga Umatteiru

Hned v závěsu tu máme konkurenta na post nej anime sezóny - nebo to tak alespoň podle popisku vypadalo. Seriál, jehož hlavní hrdinkou nebude připitomělá školačka, ale konečně dospělá žena! Yay! A ne jen tak ledajaká, Sakurako je osteoložka, specializuje se na sběr lidských pozůstatků, nejlépe takových, co na sobě nesou stopy násilné smrti a je tak trochu misantrop. Místo toho, aby se chystala na svatbu s mužem, kterého jí dohodila rodina, raději tráví čas s mladým studentem Shoutarou a hrabou se v zemi. Stejně jako Jessica Fletcherová se občas připletou k nějaké vraždě a hrají si na detektivy. Z první epizody jsem byla poněkud rozpačitá, líbí se mi námět, vztah obou hrdinů, detektivky mám ráda, ale nějak jsem se těšila na dospělou hrdinku, co možná má své issues (zdravíme Sagu z Broen) a ne její karikaturu. Možná jde opět o tu hloupou snahu seriál nějakým způsobem odlehčit, ale jak už jsem psala mnohokrát, kazí mi to prožitek z děje. Nevím, jestli dát seriálu ještě nějakou šanci - ostatně je možné, že podobných scének bude ubývat, ale zatím mě to tedy moc nepřesvědčilo.

Noragami Aragoto

Konečně jsme ve finále! Skoro by si to tedy zasloužilo nějakou tu perličku na závěr, anime, které se bude mezi všemi vyjímat - ať už v tom kladném, nebo záporném slova smyslu. Jenže bohužel, osud mi v tomhle zrovna nepřál a tak se tu dočkáme jen dalšího průměrného kousku. Fantazárny, ve kterém je svět rozdělen na dvě roviny, v jedné z nich žijeme a v druhé se materializují naše emoce v podobě fantomů, duchů et cetera. Je věčným údělem bohů a bůžku své ovečky před takovým svinstvem chránit, ale samozřejmě vše nemůže stát jen na jejich bedrech - proto do boje posílají své "loutky", duše zemřelých. Člověk by i řekl, že spolu budou i spolupracovat, ale jak už ukazuje první epizoda, která nám představuje menšího bůžka Yata a jeho sokyni Bishamon, není to tak docela pravda. Souviset to bude zřejmě s jejich pohnutou minulostí a událostmi z předchozí série, na kterou příběh navazuje. I přesto, že jsem o tom neměla tušení, se mi (jak vidno) podařilo pochopit poměrně dost, ovšem forma mě zatím moc nepřesvědčila. Jistě, máme tu kupu zajímavých myšlenek (od původu přízraků po to, jakým způsobem ovlivňují boha jeho chráněnci), ale nedokázalo mě to nějak zvlášť oslovit. Naštěstí ani znechutit, takže no harm done.

A to je tedy pro tuto sezónu všecko :) Vím, že s reportem přicházím dost pozdě a většina z vás už má zřejmě poctivě nakoukáno, případně načteno od zarytějších fanoušků, ale co už :) Sama to pak mohu použít pro srovnání s ostatními, nebo vůbec pro připomenutí si jednotlivých sérií. Mám totiž ve zvyku ty nezajímavé okamžitě zapomínat. A jelikož přes má přísná kritéria prošly vlastně jen dva kousky, čeká ono sladké zapomnění naprostou většinu. Možná podobnou srandu risknu zase v zimě ;)