V soutěži Barista roku musí účinkující ochromit porotu nejen přípravou bezchybného espressa, kávového nápoje s mlékem a vlastním signature drinkem, ale i poutavým moderováním svého vystoupení. Vítěz, kterým se letos stal Ondra Hurtík z doubleshotu, bude pak Českou republiku reprezentovat na World Barista Championship v irském Dublinu. Souběžně s touto prestižní událostí probíhal i Brewers Cup, u kterého šlo (už podle názvu) o přípravu filtrované kávy.
Ačkoliv jsem velkým milovníkem tohoto úchvatného nápoje, samotný průběh a vyhlášení soutěže vlastně ani nebylo tím nejdůležitějším, co mě na akci přitáhlo. Více mě zajímal skutečně velmi zdařilý výběr pražíren, které měly tu možnost se v prostorách prezentovat, nabízet ochutnávky svých káv. Vždy byla k dispozici filtrovaná (obvykle hned několik druhů) a poté se střídaly na 3 stanovištích s mašinami na espresso. Napočítala jsem jich celkem 16, přičemž tu nechyběly přední české (naši milovaní Dos Mundos, Nordbeans, Rusty Nails či Double B), ale velmi mile mě překvapili i zahraniční hosté. Zvlášť, když bylo možné si na místě i kávu zakoupit.
Jelikož jsme chtěli být tentokrát velmi akční, vstávali jsme i poměrně brzo a na místo dorazili krátce po otevření - což byla asi ta nejlepší věc, co jsme mohli udělat. Bylo tam téměř liduprázdno! Několik poctivých hipstrů už tedy sedělo v hledišti a hladilo si svůj pěstěný vous při sledování baristů, ale většina stánků zela prázdnotou, což znamenalo jediné - žádné fronty na kafe (nejsem hipstr, mohu tento zlý termit používat!) a vyhýbání se lidem. Na přivítanou navíc každý host dostal lahev neperlivé vody, program a welcome drink. Hostesky byly krásně sladěné a neuvěřitelně milé. Zástupci jednotlivých pražíren samozřejmě taky. Škoda, že jsem měla ten den spíše introvertní náladu a neměla chuť se moc pouštět do debat :)
 |
| A takhle vypadala většina stánků :) Zde v popředí řečtí TAF |
Svoji kávovou pouť jsme (ne)tradičně začali vynikajícím espressem od Dos Mundos a vydali se na průzkum terénu. Záhy jsme totiž zjistili, že má budova více pater a baristi jsou rozlezlí úplně všude. Mimo tyto hlavní sály byla k dispozici ještě divadelní kavárna, kde se umístili Has Bean a Five Elephant. Také to bylo jedno z mála míst nabízející pokrmy - čehož jsme v průběhu dne hnedle dvakrát využili. Dole se člověk mohl zakousnout do nadpozemsky dobrých dortíků od Tartaletky, nebo uzobávat Eliščiny pralinky či Dortíky od Hanky (které jsme jediné bohužel nestihli ochutnat, protože jsme byli přeslazení). Myslím, že lépe už vybrat nemohli :))
Prokládat kávu jídlem totiž byla nutnost. Raději nebudu zveřejňovat počet filtrů a espress, které jsme do sebe ten den dostali, ale poprvé jsem si prožila silnější intoxikaci kofeinem. Bylo to přesně po naprosto luxusním espressu (celkově 4., proloženým asi 10 filtry) od německých JB Kaffee, které mě sice přivedlo do stavu absolutního chuťového blaha, ale zanechalo mě s třesoucíma rukama i koleny. Mrož na tom byl podle všeho dost podobně, ale člověk si prostě nemohl pomoct :D
Byl to navíc ten pravý čas na to, abychom se podívali i na hlavní tahák akce - samotnou soutěž. Ta probíhala přímo na pódiu a byla zároveň promítána na plátno. Dozvěděli jsme se tak dojemný příběh kávy z Rwandy a že nejlepší voda na filtr je kombinace kojenecké a reverzní osmózy. Posléze vystoupil i účastník Baristy, aby nám sebral dech svým signature drinkem skládajícím se z espressa, silného cold brew a pěti! kapek pepřové vody. Každá káva si navíc žádá jiné mléko, pro tu jeho bylo nejlepší jedno jediné, pocházející z farmy čítající dva hospodáře a čtyři kravičky. Bylo to vskutku působivé, chvilkama jsem netušila, zda ho obdivovat, nebo se smát. Kreativita je super věc, ale nic se nemá přehánět :D Kávofašistovi Mrožovi se samozřejmě tento můj názor nelíbí, prý jsem peasant a měla bych si dát svýho turka.
No, jakmile ty nejhorší příznaky po cca hodince přešly, opět jsme stáli na nohou, nedali si říct a v ochutnávání káv směle pokračovali. Proložili jsme to pak návštěvou divadelní kavárny, kde jsme si objednali buržotousty s avokádem za stovku a docela dobrou domácí limču. Později došlo i na cizrnovou polévku, kterou bych si velmi ráda někdy uvařila i doma. Na tousty mám pak Mrože, stal se z něj po mém vzoru Master Toust Artist - nic člověka nepotěší tak, jako když ho k něčemu skvělému inspirujete! :)
Jako správní kulturní barbaři jsme pak někdy okolo čtvrté hodiny naznali, že je toho kofeinu až až, a ani se neobtěžovali počkat třeba na vyhlášení vítězů. Možná za rok - třeba nakonec budeme mít větší přehled o české baristické scéně a najdeme si nějakého favorita :) K odpoledni se navíc začala už i většina (hlavně tedy zahraničních) stánků balit, neboť je stále narůstající počet návštěvníků vyždímal dosucha. Nějaké suvenýry jsme naštěstí během dne ulovili a opravdu mě mrzelo, že nebyly k mání i menší balení. Ráda bych si domů těch vzorků vzala víc :) Přeci jen ve dvou lidech není ta spotřeba zrovna velká.
 |
| A z těchto káv se poslední dny doma těšíme :) |
Doma na nás konečně čekal gauč, jehož měkké záhyby jsem ocenila jako nikdy předtím. Zatímco Mrož byl i po zbytek večera neuvěřitelně naspeedovanej, já prožívala pravý opak a už okolo šesté mi padala víčka - i když srdce samozřejmě bušilo jako o závod. Tak tak jsme se donutili k přípravě mořského vlka, kterého jsme ulovili ještě v Tescu. Celkově jsem se z následků překofeinování "léčila" skoro dva dny, ale když se nad tím zpětně zamyslím, stálo to za to :D Rozhodně vím, že odteď nechci chybět na žádné podobné akci!
 |
| Závěrečné cappucino a macchiato :) |
A ještě jedno vtipné video na závěr!
Žádné komentáře:
Okomentovat