D&D 40th Anniversary Blog Hop Challenge - Day 27

    Poslední dny jsou nějaký divný. Přítel mi píše o tom, jak na hodině tělocviku málem zkolaboval, já dnes naspala je jednu hodinu a taky cítím, jak na mě pomalu něco leze. Celý den je mi strašná kosa :D před chvilkou jsem vylezla ze sprchy, kde jsem se polejvala očividně fakt žhavou vodou a vůbec jsem to necítila. Paráda. Do toho rýmička :) Pomalu začínám vypadat (a hlavně se cítit) jako mrtvola. Asi si budu muset koupit na zítřek láhev borovičky... :)

Day 27: If you could do it all over again, would you do anything different when you first started gaming?

Bude moc troufalé, když tu veřejně prohlásím, že bych nic neměnila? :) Že jsem skutečně vděčná za to, jakým způsobem jsme s hraním začínali? Ba dokonce i trochu hrdá? Nesešněrovaní pravidly, volně upouštějící uzdu vlastní představivosti, budující si jedinečný styl i pohled na hraní jako takové...

Ano, tohle si skutečně upřímně myslím. Ač je hraní především o zábavě a mezilidském kontaktu, vím přesně, jaký styl mi sedne, dokážu jej definovat a dobře popsat. A to i díky tomu, že krom té zábavnější části tvořené hraním samotným, jsem za tu dobu věnovala opravdu mnoho času tím, že jsem o všem diskutovala sama se sebou i s ostatními lidmi. Čím déle se pak nějaké zábavě věnuji, tím je pochopitelně osobnější :) 

Vlastně měla bych tu asi jednu věc, kterou bych změnila. Nebo lépe - přidala. Mrzí mě, že z těch počátečních fází nemám dostatek poznámek. Jistě, vlastním několik hustě popsaných sešitů s poznámkami o mých vymyšlených světech, postavách a zápletkách, ale bohužel jsem si (až na výjimky, kdy jsem vyprávěla) nevytvářela poznámky z průběhu hraní, nezapisovala si všechny myšlenky, které mě během toho procesu napadaly, abych na nich mohla následně stavět. Spoustu z toho člověk naštěstí udrží v hlavě a existuje hnedle několik způsobů, jak pak mozek zpětně přimět k tomu, aby si ty okamžiky vybavil, ale přesto tyto vzpomínky postupně blednou a ztrácejí na ostrosti.

Teď bych se skutečně ráda bez všech příkras podívala na to, jak jsem tohle všechno třeba před takovými 15 lety skutečně do hloubky vnímala :) V deníčku, který jsem si vedla sotva pár měsíců mám opravdu jen strohé informace, což je malinko škoda. I teď jsem líná se s něčím podobným babrat, ještěže mám alespoň svůj blog, který mi může do budoucna sloužit jako menší archiv. A kde mohu pozorovat, jak moc mi mysl zastírá třeba taková rýmička.

Dneska se s vámi ani o nic zajímavého nepodělím. Dopoledne jsem běhala po městě, odpoledne se snažila marně usnout a pak to prostě vzdala a šla koukat na True Detective. Tohle jsem chtěla mít taky rychle z krku, protože na mě už čeká pátý díl ;)