D&D 40th Anniversary Blog Hop Challenge - Day 5

    Dnes se pro změnu budeme řídit tím, že dokud člověk nejde spát, je prostě dnešek. Takže tu stále máme středu pátého února a já píši svůj pravidelný post na blog. Opět jsem se zdržela v čajovně a tentokrát se mi ji ani nechtělo opouštět. Konečně jsem si nepřipadala zase jako největší asociál a mohla si pokecat o takových těch běžných věcech, což mi poměrně zvedlo náladu. Stále mě nějak neopustila nespavost a migrény, takže si připadám spíš jako taková chodící mrtvola. Je to až tak vážné, že se přestávám řídit kouzelným heslem: "Nikdy nikomu nevykládejte o svých problémech. 20 % lidí to nezajímá a 80 % vám je přeje." :D Zvlášť, když vím, jak moc pravdivé je.

Day 5: First character to go from 1st level to 20th level (or highest possible level in a given edition).

Dnešní otázkou musím tak trochu navázat na předchozí post, kde jsem již zmiňovala trochu z té historie mého hraní (a zjistila, že mám další neočekávané čtenáře svého blogu :D). Za dob dračáků jsem to skutečně moc daleko nedotáhla a zlom přišel až ve dvou kampaních odehrávaných s pražskou skupinkou. Již v té první jsme se dostali hodně blízko maximálním úrovním a ke konci jsem měla postavu, která byla dokonce schopná ovládat čas, a díky tomu jí pak bylo umožněno vrátit se zpět do světa, kde prve zapustila své kořeny (ač samozřejmě za cenu ztráty získaných vědomostí - což je zrovna moc pěkná věc). Nikdy bych asi moc nechtěla, aby se z mé postavy stal bůh, nebo nějaká podobně supermocná bytost, nepřijde mi na tom pranic zajímavého - leda by někdo převzal koncept z Malazské knihy padlých, kde by něco podobného bylo i celkem dobře hratelné. Vždycky si ale nejvíc užívám ty začátky, kdy si člověk musí vystačit opravdu s málem.

Zrovna dnes v čajovně došla ještě řeč na ukončování dobrodružství a s kámošem jsme se shodli, že v prvé řadě nám jde vždy o udržení konzistence příběhu, klidně za cenu smrti vlastní postavy, jakkoliv bídné. Podle toho, co jsem se teď dozvěděla o naší současné Pathfinder kampani, k tomu teď možná ani nebudu mít daleko. Jelikož jsem na posledním sezení chyběla, hezky si svoji část odehraji sama a nebudu se mít za koho schovat. Opravdu se na to těším :D - tedy zvlášť z toho důvodu, že jsem teď opravdu dlouho nebyla v Praze a řešila kupu jiných problémů, takže jsem pochopitelně vypadla z role. Zítra se alespoň půjdu podívat na hraní jiné skupinky, abych si alespoň připomněla, co je to roleplay a zase nabrala trochu té inspirace. 

Teď k mému oblíbenému kulturnímu okénku, které bude dnes o něco bohatší. V prvé řadě se s vámi musím podělit o opravdu luxusní dvacetiminutový krátký film s poetickým názvem Smrt stínů. Nevím, jestli je to tím, že jsem na něj koukala okolo druhé hodiny ranní, nebo je skutečně tak dobrý, ale dokázal mě vtáhnout už od první vteřiny a nepustil. Vzhledem k tomu, že mi to dnes potvrdili další dva diváci, bych věřila spíše té druhé možnosti. Pro fantazáky opravdu povinnost! Sama jsem hrozně ráda, že se mi na takový skvost podařilo narazit.

Pro milovníky Star Wars (mezi které se též řadím, ačkoliv nejsem až takový znalec) vyšly na jednom z mnou sledovaných blogů zatím dva souhrnné články o historii RPG zasazených do tohoto settingu. První díl se věnuje d6 systémům, v druhém nahlédneme do d20. Myslím, že je to opravdu velmi poutavé a zajímavé čtení, ideální materiál k ranní kávě :)

Videa česky asi není třeba blíže představovat. Mimo kupu vtipného materiálu zde lze nalézt ale i celou řadu zajímavých přednášek. Dnes mi přítel (který tam podle všeho tráví celé své mládí) poslal odkaz právě na jednu takovou sérii pojednávající o iracionalitě lidského chování. Sama jsem hrozným milovníkem podobných studií a aktivně je vyhledávám, takže mi tím udělal opravdu radost. A pokud budu mít i dnes problémy se spánkem, mám aspoň zábavu na tento dlouhý večer.

A na závěr, nutno dodat že od stejného zdroje, naprosto kouzelná mapa internetu :)