pondělí 24. února 2014

Svetr po babičce!

    Tak je to tady, konečně mohu opět usednout k mé milované PS/2 klávesnici a začít pomalu plnit všemožné resty. Prvně si ale musím trochu vylít své srdéčko kvůli událostem z tohoto víkendu. Opět jsem se jej rozhodla strávit v přítomnosti mého milého chlapce v úchvatném prostředí nejmenovaných brněnských kolejí...



    V touze o maximální pohodlí a jistou ležérnost jsem pro toto "rande" zvolila svůj dokonalý outfit sestávající z minimálně o číslo větších volných džín (hehe, dívím se, že se takové vůbec vyrábějí), domácího trička a mého oblíbeného tmavého vlněného svetru (kterej pěkně kouše, ale stejně ho musím nosit). To vše posléze doplněné o sportovní větrovku, softshellové boty a k nim ladící sportovní batůžek tvořilo kombinaci vhodnou vyzdvižení na nejvyšších příčkách módního pekla (nyx jsem dneska ještě celý projít nestihla, takže tam možná pak svou fotku i najdu :D). Sama jsem výsledek považovala za téměř dokonalý, i když jsem v tom vypadala tak na 15.

Nadšeně jsem tedy zabouchala na dveře chlapcova pokoje, aby mě vpustil dovnitř a posléze se širokým úsměvem sjel svým pohledem odshora dolů tuto nadmíru důvtipnou oděvní kreaci a spustil:
"Nazdár! Jé, co to máš na sobě? V tomhle jsem tě ještě neviděl, to je boží."
To jsem ještě vydržela, shodila batoh a sundala si bundu.
"Ty máš zase svetr po babičce?"
Aaaa! Zatím všechny svetry, co jsem kdy na sobě měla, byly označeny za babkovské! A posléze za roztomilé, protože se ke mně prý úžasně hodí! Podotýkám, že tento svetr byl naprosto standardní, ani nijak zvlášť velký a vytahaný, jaký obvykle nosívám a vůbec.

Tohle je svetr pro babičku!!

Za odměnu jsem ho pak naučila můj oblíbený recept na špagety. Po babičce. 
Babičkovský je údajně i můj vkus, když jsem schopná se rozněžňovat nad kvítkovaným porcelánem. To byl ostatně prvotní impulz k tomu, proč dneska vlastně něco píšu (jinak jsem utahaná jako pes a nic serióznějšího se mi dělat nechce). Ale to, že obdivuji všechny ty překrásné, romantické hrníčky tolik připomínající sady po mých babičkách přeci nic neznamená! Zrovna teď jsem narazila na další kolekce od Katie Alice a prostě si nemohu pomoct. Zvlášť, když se ledasco dá sehnat i v našich e-shopech.

Prostě ach! 
Člověk si hned při pohledu na tu krásnou sadu nádobí představí nádherný slunečný den na terásce, kde si u šálku dobrého čaje nebo kávy vychutnává všech požitků života. I když leckdo preferuje jídla a tekutiny servírované na jednobarevném (nejlépe bílém) nádobí, aby lépe vyniklo, pro mě tohle všechno spíše takovým rituálem, u kterého se musí brát na zřetel každičká drobnost a pohled na krásné hrnečky a talířky mi prostě dovede okamžitě zvednout náladu. Však mám na každý druh nápoje nějaký spešl kalíšek, obvykle tedy s kočkama, ale musím přidat do sbírky i nějaké "babičkovské".



To samé s příborem, úplně si dovedu velmi živě představit tu slast, jak snídám svá milovaná míchaná vejce se slaninkou touto vidličkou. Nepochybně si je tak vychutnám mnohem víc. 

Stejně tak svůj život ve volných babičkovských svetrech! Když o tom tak přemýšlím...vlastně jsem je od babiček dostala. Ale nezdědila! Určitě jim přišly jen moc mladistvé! 

Příště si vezmu ten svůj starorůžový, který mi jedna z babiček upletla. Beztak je to teďka určitě zas v módě a kdejaká hipsterka by mi ho záviděla!

2 komentáře:

  1. Vytahané pohodlné svetry, nejlépe z druhé ruky, jsou přece nejlepší! ^^ Ty nejúžasnější pletenosti mám právě po babičce :3

    A teda vždycky jsem věděla, že se mi líbí kytičky a puntíky a podobné zdobení, ale domnívala jsem se, že talíře mám nejraději jednobarevné oranžovo-žluté. No, a teď koukám na fotky ve tvém článku a zjišťuju, že už o sobě skoro nic nevím, protože cítím, že bych pro podobné nádobí snad i zabíjela *____* Překrásné~

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano! Už jen založit ligu na ochranu vytahaných svetrů :)

      S talíři jsem to mívala podobné, ale pak jsem si po procházení krámků s dekorativním porcelánem musela připustit, že jsem hrozně moc romantická duše a květinové motivy ve mně vyvolávají krásně hřejivé a láskyplné pocity :) A pak tedy i to nádobí u babičky, zdobené letitou patinou, to prostě má svoje kouzlo.

      Vymazat