neděle 19. října 2014

Fantom opery v Praze

    Dovolím si tu napsat pár slov k české inscenaci slavného muzikálu Fantom opery z pera Andrew Lloyd Webbera v divadle Goja music hall na pražském výstavišti, dokud mám celý zážitek ještě čerstvě v paměti.


    Kdo by neznal tu překrásnou ústřední melodii, která rozechvívá srdce všech milovníků hudby už více než 25 let! A letos jsme se dokonce i my, v naší maličké zemičce díky panu Františku Janečkovi dočkali vlastní verze. Jak dopadla? O tom se pokusím rozepsat na dalších řádcích.

Ač celou událost doprovázela poměrně nepříjemná bulvární masáž bombardující nás opravdu ubohými komentáři svádějícími pozornost čtenářů zcela špatným směrem, rozhodli jsme se s rodinou oprostit se od těchto výkřiků a dát muzikálové scéně opět šanci. Nevím jak vy, ale já si od dob Draculy (kterého již mnozí považují za velmi špatného) a Ježíše opravdu nic vidět nepřála. Nezaujal mě snad jediný titul a myslím, že ani nemusím litovat, jak dlouho jsem muzikály ignorovala. 

Hutný mediální zájem mimo jiné způsobil i to, že byly lístky téměř beznadějně vyprodané na měsíce dopředu. Co si tak vzpomínám, tak jsme o dnešní termín bojovali krátce z jara a i tak se nám dostalo ne zrovna prvotřídních míst. Ale chtěli jsme to vidět prostě už letos :)

Samotné prostory divadla Goja na mě působily příjemně. Na holešovické výstaviště mi navíc jede přímá linka, takže jsem se ani nemusela příliš starat o dopravu. Sál byl velmi dobře ozvučený a tvůrci si dali opravdu záležet, aby scéna působila velkolepě.

Výprava, kostýmy a veškerá další pozlátka patřily rozhodně k tomu nejlepšímu, co jsem mohla za poslední léta vidět. I nasazení účinkujících bylo dechberoucí. Hudba samozřejmě nezůstávala pozadu a byla jsem opravdu uchvácena i pěveckými výkony jednotlivých protagonistů. Vynikal zde hlavně Radim Schwab v roli samotného fantoma. Každé jeho vystoupení jsem si opravdu užívala. 

Ovšem objevila jsem tu i jisté vady na kráse; když už se rozhodnu přebásnit tak úžasné dílo, jakým Fantom opery bezesporu je, dám si na tom sakra záležet! Nemohu si pomoci, ale některé části textů mi v tom lepším případě vyvolaly maximálně úsměv na rtech. V tom horším jsem jen nechápavě kroutila hlavou, a že těch momentů bohužel nebylo málo. Když si vzpomenu například na výše zmíněného Draculu nebo Ježíše, nemohu se zbavit dojmu, že tady to trochu odflákli. Přitom je to opravdu velká škoda, vše ostatní fungovalo přesně tak, jak mělo. 

Ale i přes tento neduh jsem si představení velmi užila a rozhodně nelituji toho, že jsem ho byla svědkem. Bůhví, kdy se mi opět poštěstí se zase na něco krom festivalů dostat. Mohu alespoň tak tento ryze odpočinkový víkend považovat za dobře strávený :)

Žádné komentáře:

Okomentovat