S tradičními novoročními předsevzetími jdu sice trochu s křížkem po funuse, ale co se dá dělat :D Prakticky od ledna si v hlavě nosím seznam věcí, které bych letos chtěla zvládnout a ačkoliv už tu máme skoro polovinu roku, moc se mi toho zrovna nepodařilo. I tak si myslím, že podobných sumarizací není nikdy dost, tak se do toho směle pustím.
Předminulý rok byl plný změn, náhlých zvratů a silných začátků, oproti tomu působí ten loňský možná trochu nudně. Nazvala bych jej rokem stabilizačním; našla jsem opět svoji rovnováhu a klid a měla možnost postavit silné základy pro časy budoucí. Byla by ale samozřejmě věčná škoda ustrnout na jednom místě a po celou tu dobu jsem se vlastně vnitřně připravovala na takové menší vystoupení z ulity. Na další nutné změny, které mi měly zpříjemnit a zkvalitnit život. Pokud bych se k psaní dostala krátce po Novém roce (jak bylo ostatně v plánu), byla by rozhodně na prvním místě položka "Přežít svůj první LARP". Možná to zní jako hrozná banalita, ale pro mě to byl skutečně velký výstup z komfortní zóny a je mi jasné, že to letos rozhodně nebylo naposled. O tom, jak to celé dopadlo, si vlastně můžete přečíst zde. A jelikož jsem nepoučitelná, mohu první pozici předat....
- LARPů není nikdy dost, především pak Mrože jejich svět neskutečně nadchl, takže jsme se krátce po skončení Legií přihlásili na další. Tématem jsou tentokrát balkánské pohádky a já si vzala postavu, která je mi skutečně šitá na míru. Je odtažitá a nikdo ji nemá rád :)) Snad mě tedy sociofobie přejde o něco dříve a rozehraju tam nějaké pěkné divadlo. Vůbec je tak trochu s podivem, že tohle všecko zvládá můj drahý o dost lépe, asi to bude tím věkem.
- Indie je má velká životní láska a nedokázala bych si představit rok bez nějaké pořádné dovolené. Touhle dobou mám samozřejmě už letenky zaplacené a dokonce jsem si zvládla našetřit i na kapesné, i když se všecko zařizovalo poměrně pozdě - nějaká slušná akce na cestujlevne.com se totiž objevila až v březnu. Vážně jsem se bála, že letos budou letenky za plnou cenu :) Nakonec se na nás ale přeci jen usmálo štěstí a my vychytali akci na open-jaw letenky a nebudeme muset dělat to otravné kolečko. Kdo si rád početl o našich zážitcích z cest, se teď může těšit na Paňdžáb (tu transkripci sem si fakt nevymyslela!!) a možná Himáčalpradéš, i když itinerář je zatím spíš v zárodku. Hlavně mě to stále táhne do Rádžasthánu, kde ještě zůstalo tolik neobjeveného! Především ale nechci jít otrocky podle tripadvisoru a lonely planet, snažím se objevit i méně zmiňovaná zajímavá místa. Snad se mi to podaří, cestovatelské odvahy na to už máme myslím dost :)
- S tím, jak jsem starší a ošklivější mi pochopitelně odchází i soudnost a konečně jsem si vybrala postavu, kterou jsem ochotná nějak zmrvit :) Pokud vše dopadne dobře, mohla bych se se svým výtvorem zahrnujícím hromadu šití a craftění vytáhnout už na Akiconu. Potřebuju se ale naučit pracovat s kůží/worblou/eva foam. Co jsem koukala na youtube videa, zas až taková prča to není, ale aspoň mám nějakou výzvu a zase věc, do které mohu investovat spousty peněz :D V nejhorším zas skončím u mori/steampunku.
- No ideálně tak dva, nebo možná i tři :D Vysoký kožený je už dost okoukaný a chtělo by to nějakou změnu. Navíc, nebudeme si nic nalhávat, moje míry se za těch 5+ let trochu pozměnily a už to není ani zdaleka tak pohodlné nošení. S mou leností je pak asi snazší nechat si ušít nový kousek :) Ráda bych nějaký univerzálnější underbust a pak zase klidně nějaký spešl. Návrhů mám v hlavě ažaž. Už jen sehnat ty finance!
- Trochu bod související s tím předchozím. Ačkoliv se mi už v tomhle směru podařilo na sobě trochu zapracovat, stále cítím, že je to málo a bude potřeba přitlačit na pilu. Zdraví máme jen jedno a je třeba o něj pečovat. Zašlo to už tak daleko, že jsem začala uvažovat i o běhání, ale tím si nejsem zrovna stopro jistá. Ale ráda bych za sebou i v tomhle viděla kus dobře odvedené práce.
- Asi největší letošní výzva. Když jsem pořizovala Mao Ce-Tung, byl Mrož ze siamátorů ještě docela nadšený, vlastně tohodle i sám vybral. Jenže teď pro něj málokdy najde dobrého slova. Je to neskutečně temperamentní zvíře, hodně vázané na člověka a asi ne každému takové vlastnosti zrovna imponují. Zvlášť, když je vedle lenošivý čunč téměř nevyžadující péči. Retardomao je navíc neuvěřitelně chytré a hrozně toho zneužívá - já to samozřejmě ve většině případů nanejvýš oceňuji, ale zbytek domácnosti prostě nerozumí jeho křehké kočičí duši. Celý život ovšem toužím po pravém, ukřičeném zrzavém rógalu s ufouním vzhledem. A jednou to prostě dopadne! :D
- I když si nebydlíme zrovna špatně, stále častěji si pohrávám s myšlenkou, jak je nevýhodné žít v podnájmu a že by se mi velmi líbilo mít "vlastní" velký byt s balkónkem zařízený přesně podle mých představ, do chladných odstínů šedé a dřeva. Mám už takový pocit, že Mrože budu mít na krku do konce svého života, takže v tomhle ohledu mě rozhodně nic nebrzdí. Navíc by tam určitě bylo místo pro dalšího kočkominátora. A konečně bych měla velkou kuchyň!
- A taková trochu banalitka na závěr. I když se už několikátý rok pracně strojím do kostýmů, stále ze mě není zrovna make-up artist - i když mám teda pocit, že člověk jím je hned, co si založí takový profil na fejsbuku, a úplně dobře nedovedu zacházet se stínováním mého ošklivého ksichtu, což je pak docela škoda. Mám sice nakoukaný tutorialy, ale jsou mi nějak hovno platný a je mi trochu debilní tu pak odpoledne s Mrožem sedět a patlat si sráčoviny na ksicht. Nehledě na to, že stále nemám stolní zrcátko a musím lozit k šatní skříni :D Až ale vychytám i tohle, rozhodně to uvedu mezi mé další skillz, plus bych si mohla zařídit stránku "Hitoma fotí na automat do JPEGu", to je taky teď prý dostatečná kvalifikace.
- Hmmm, jebať. To bych to nebyla já. A já mám své zlé já ráda a taky to tak zůstane! :)) Jen se budu mít ráda o dost víc, když každý z těch bodů ještě dokážu naplnit!
Předminulý rok byl plný změn, náhlých zvratů a silných začátků, oproti tomu působí ten loňský možná trochu nudně. Nazvala bych jej rokem stabilizačním; našla jsem opět svoji rovnováhu a klid a měla možnost postavit silné základy pro časy budoucí. Byla by ale samozřejmě věčná škoda ustrnout na jednom místě a po celou tu dobu jsem se vlastně vnitřně připravovala na takové menší vystoupení z ulity. Na další nutné změny, které mi měly zpříjemnit a zkvalitnit život. Pokud bych se k psaní dostala krátce po Novém roce (jak bylo ostatně v plánu), byla by rozhodně na prvním místě položka "Přežít svůj první LARP". Možná to zní jako hrozná banalita, ale pro mě to byl skutečně velký výstup z komfortní zóny a je mi jasné, že to letos rozhodně nebylo naposled. O tom, jak to celé dopadlo, si vlastně můžete přečíst zde. A jelikož jsem nepoučitelná, mohu první pozici předat....
1) Přežít a lépe uhrát Cave Canem
- LARPů není nikdy dost, především pak Mrože jejich svět neskutečně nadchl, takže jsme se krátce po skončení Legií přihlásili na další. Tématem jsou tentokrát balkánské pohádky a já si vzala postavu, která je mi skutečně šitá na míru. Je odtažitá a nikdo ji nemá rád :)) Snad mě tedy sociofobie přejde o něco dříve a rozehraju tam nějaké pěkné divadlo. Vůbec je tak trochu s podivem, že tohle všecko zvládá můj drahý o dost lépe, asi to bude tím věkem.
2) Navštívit Indii
- Indie je má velká životní láska a nedokázala bych si představit rok bez nějaké pořádné dovolené. Touhle dobou mám samozřejmě už letenky zaplacené a dokonce jsem si zvládla našetřit i na kapesné, i když se všecko zařizovalo poměrně pozdě - nějaká slušná akce na cestujlevne.com se totiž objevila až v březnu. Vážně jsem se bála, že letos budou letenky za plnou cenu :) Nakonec se na nás ale přeci jen usmálo štěstí a my vychytali akci na open-jaw letenky a nebudeme muset dělat to otravné kolečko. Kdo si rád početl o našich zážitcích z cest, se teď může těšit na Paňdžáb (tu transkripci sem si fakt nevymyslela!!) a možná Himáčalpradéš, i když itinerář je zatím spíš v zárodku. Hlavně mě to stále táhne do Rádžasthánu, kde ještě zůstalo tolik neobjeveného! Především ale nechci jít otrocky podle tripadvisoru a lonely planet, snažím se objevit i méně zmiňovaná zajímavá místa. Snad se mi to podaří, cestovatelské odvahy na to už máme myslím dost :)
3) Vytvořit si svůj první cosplay
- S tím, jak jsem starší a ošklivější mi pochopitelně odchází i soudnost a konečně jsem si vybrala postavu, kterou jsem ochotná nějak zmrvit :) Pokud vše dopadne dobře, mohla bych se se svým výtvorem zahrnujícím hromadu šití a craftění vytáhnout už na Akiconu. Potřebuju se ale naučit pracovat s kůží/worblou/eva foam. Co jsem koukala na youtube videa, zas až taková prča to není, ale aspoň mám nějakou výzvu a zase věc, do které mohu investovat spousty peněz :D V nejhorším zas skončím u mori/steampunku.
4) Nechat si vyrobit další korzet na míru
- No ideálně tak dva, nebo možná i tři :D Vysoký kožený je už dost okoukaný a chtělo by to nějakou změnu. Navíc, nebudeme si nic nalhávat, moje míry se za těch 5+ let trochu pozměnily a už to není ani zdaleka tak pohodlné nošení. S mou leností je pak asi snazší nechat si ušít nový kousek :) Ráda bych nějaký univerzálnější underbust a pak zase klidně nějaký spešl. Návrhů mám v hlavě ažaž. Už jen sehnat ty finance!
 |
| Třeba nějaký takový? :) |
5) Přidat ještě nějakou pohybovou aktivitu
- Trochu bod související s tím předchozím. Ačkoliv se mi už v tomhle směru podařilo na sobě trochu zapracovat, stále cítím, že je to málo a bude potřeba přitlačit na pilu. Zdraví máme jen jedno a je třeba o něj pečovat. Zašlo to už tak daleko, že jsem začala uvažovat i o běhání, ale tím si nejsem zrovna stopro jistá. Ale ráda bych za sebou i v tomhle viděla kus dobře odvedené práce.
6) Přesvědčit přítele, že potřebujeme zrzavou orientálku
- Asi největší letošní výzva. Když jsem pořizovala Mao Ce-Tung, byl Mrož ze siamátorů ještě docela nadšený, vlastně tohodle i sám vybral. Jenže teď pro něj málokdy najde dobrého slova. Je to neskutečně temperamentní zvíře, hodně vázané na člověka a asi ne každému takové vlastnosti zrovna imponují. Zvlášť, když je vedle lenošivý čunč téměř nevyžadující péči. Retardomao je navíc neuvěřitelně chytré a hrozně toho zneužívá - já to samozřejmě ve většině případů nanejvýš oceňuji, ale zbytek domácnosti prostě nerozumí jeho křehké kočičí duši. Celý život ovšem toužím po pravém, ukřičeném zrzavém rógalu s ufouním vzhledem. A jednou to prostě dopadne! :D
7) Pořešit bydlení
- I když si nebydlíme zrovna špatně, stále častěji si pohrávám s myšlenkou, jak je nevýhodné žít v podnájmu a že by se mi velmi líbilo mít "vlastní" velký byt s balkónkem zařízený přesně podle mých představ, do chladných odstínů šedé a dřeva. Mám už takový pocit, že Mrože budu mít na krku do konce svého života, takže v tomhle ohledu mě rozhodně nic nebrzdí. Navíc by tam určitě bylo místo pro dalšího kočkominátora. A konečně bych měla velkou kuchyň!
 |
| A na balkóně pěstovat kočky! :D |
8) Naučit se konturovat ksicht
- A taková trochu banalitka na závěr. I když se už několikátý rok pracně strojím do kostýmů, stále ze mě není zrovna make-up artist - i když mám teda pocit, že člověk jím je hned, co si založí takový profil na fejsbuku, a úplně dobře nedovedu zacházet se stínováním mého ošklivého ksichtu, což je pak docela škoda. Mám sice nakoukaný tutorialy, ale jsou mi nějak hovno platný a je mi trochu debilní tu pak odpoledne s Mrožem sedět a patlat si sráčoviny na ksicht. Nehledě na to, že stále nemám stolní zrcátko a musím lozit k šatní skříni :D Až ale vychytám i tohle, rozhodně to uvedu mezi mé další skillz, plus bych si mohla zařídit stránku "Hitoma fotí na automat do JPEGu", to je taky teď prý dostatečná kvalifikace.
9) Být méně jízlivá a začít mít ráda lidi..
- Hmmm, jebať. To bych to nebyla já. A já mám své zlé já ráda a taky to tak zůstane! :)) Jen se budu mít ráda o dost víc, když každý z těch bodů ještě dokážu naplnit!
Žádné komentáře:
Okomentovat