úterý 28. června 2016

Junktown 2016 - report

Poslední víkend v červnu se opuštěná raketová základna v Bratronicích opět přestavěla na postapo městečko Junktown a otevřela své brány všem nájezdníkům toužícím uniknout aspoň na chvilku civilokalypse. Letos se mi díky několika známým a troše toho štěstí taky podařilo ukořistit lístky. A jak je mým zvykem, musím i tuto událost řádně zaznamenat :)



Faktem je, že naše letošní účast vůbec nebyla jistá. První vlny lístků byly v poměrně krátké době rozebrány a já hlavně vůbec netušila, že na Junktown opravdu chci. Vlastně jsem si nebyla úplně jistá až do posledního dne. Metroplex jsem taktéž vynechala a o rozsahu postapo komunity v Čechách jsem měla dost zkreslené představy :) Většinou jsem si je spojovala s airsoftovými LARPy a nejsem zrovna military fanoušek. A spíš než falloutovskou (zvlášť teda tu novou) estetiku upřednostňuji Degenesis. Což je vlastně taková má celoživotní láska a jsem díky svému drahému i majitelkou sběratelské edice RPGčka. Krom toho dostat Mrože na jakoukoliv novou akci je taky celkem oříšek, zvlášť, když musel platit lístky :D

Nicméně jsme byli oba ukecáni naším věrným přítelem Landem, kterému jsem teď fakt vděčná, že nás do toho všeho namočil, i když čas konání fesťáku pro nás byl také malým zlem. Praktický každý víkend jsme teď byli někde v čudu, což se dost podepsalo i na naší ochotě a vůli vytvářet nějaké promakanější kostýmy. Zpětně je mi trochu líto, že jsme se nevykašlali na jeden z předchozích srazů a raději se nevěnovali bastlení. Tahle akce si to rozhodně zaslouží! Ale už tedy opravdu k věci :)

Moje nejoblíbenější fotka, musí jít hnedka do úvodu :D

Celou situaci ještě mírně komplikoval fakt, že Mrož musel v pátek ráno ještě absolvovat přijímačky na magisterské studium ČVUTu. Celí šťastní jsme si pár dnů předem rezervovali místečko v autobuse (což byl mimochodem od orgů úžasný a velmi vstřícný tah!), abychom pak začali plašit, že nestíháme. Ale jelikož je Mrož nadmíru inteligentní tvor, byl se vším hotov do půlhodinky a my tak pádili po desáté směr Zličín a potkali se s prvními obyvateli Pustiny. Jako tradičně jsem vyrazila hezky v kostýmu. abych mohla děsit lidi v metru. A ačkoliv jsem skutečně patřila mezi ty méně odvážné jedince, mělo to úspěch :D

zpostapený Mrož :)

Nakonec pro nás přijely stylové dodávky a nám se úspěšně podařilo nalodit už do té první. Cestoval s námi i Kelghor, takže bylo o zábavu postaráno :) U brány na nás navíc čekalo ještě několik známých tváří, které nám pomohly se trochu zorientovat. Uložili jsme si věci do skutečně luxusního motelu, kde jsem s láskou zavzpomínala na staré andorské srazy pořádané na muničáku v Pacově. Následně jsem donutila Mrože, aby se oháknul do svého postapáckého úboru a vyrazili jsme vstříc dobrodružství. Do Junktownu se totiž skutečně mohlo jen v kostýmu, komukoliv, kdo by se tam snad odvážil jít v civilu, hrozilo zpostapění! A rozhodně by takový bídák zasloužil řádně vyválet v bordelu.

Naše společnice Markéta  Eliška :)

Hned, co jsme se dostali na dohled brány, se nám takřka zatajil dech. Kolem stihlo projet ještě několik vytuněných auťáků a z dálky se ozývaly známé falloutovské melodie. Člověk se tu skutečně ocitl v jiném světě. Doteď musím žasnout nad tím, co se tu organizátorům povedlo vytvořit. Nemalý podíl na té neopakovatelné atmosféře měli samozřejmě i ostatní návštěvníci, všichni do jednoho parádně oháknutí. Prostě živoucí město se vším všudy!



Ale to rozhodně není vše! Junktown není jen obyčejným setkáním fanoušků postapa, ale nabízí opravdu jedinečný a velmi bohatý program. Kromě tradičních přednášek, koncertů a dalších uměleckých představení, si tu na své přijdou i LARPeři a lidé, kteří si přejí přispět akci ještě mnohem víc a vytvoří si s bandou podobných nadšenců vlastní Kmen. Tím se automaticky zapojují do soutěží a tvorbě dalšího programu pro návštěvníky. Letos nás na tuhle srandu bylo bohužel málo a nechtělo se mi ani na poslední chvíli přidávat k neznámým lidem, ale bůhví, třeba se příště taky hecnem, ačkoliv užívat si celou akci z pozice obyčejného zevlujícího návštěvníka vůbec nebylo špatný!

Zevlplácek :)

Většinu pátku jsme totiž kvůli nesnesitelnému vedru strávili v lesíku kousek od Světlonošů, kde jsme zakempili s vodárnou a hostili náhodné kolemjdoucí. Byl to super způsob, jak se seznámit s dalšími obyvateli města a dozvědět se kupu zajímavých věcí. Občas jsme vyslali lovce, aby ukořistili trochu toho jídla a pitiva. V jednu jsme se sice chtěli podívat na Roberta Waschku, ale bohužel se nakonec neukázal :( Highligtem dne byli rozhodně smažení červíci, sarančata v těstíčku a kuřecí pařátky, kdo je tu neochutnal, jako by nebyl! :)



K večeru, když se slunce začalo konečně trochu schovávat za obzor, jsme vylezli z úkrytu a jali se zkoumat program probíhající v jednotlivých bunkrech vhodně přejmenovaných na Díru, Spad a Futurograf. Jelikož začali od šesti vyhrávat Nurdok, šli jsme si trochu zapařit a pak si počkali i na skvělé Tribal Fusion vystoupení. Holkám to fakt seklo! Po devátý dokonce do Junktownu zavítal pravý a nefalšovaný Johnny Cash! Chvilkama jsme nakoukli i do Futurografu na promítání, ale jelikož se tam nesedělo zrovna nejpohodlněji, naznali jsme, že si ty pecky pustíme někdy doma v rámci tematického večeru.

Přednáška o postapo hrách

V jedenáct jsme se pak přidali ke Světlonošům na noční komentované prohlídce Junktownem. Na cestu nám svítila Petriusova hůl inspirovaná Degenesis, a když jsme u prvního stanoviště zanechali těch několik podnapilých jedinců, byl to opravdu fajn výlet. Prošla se většina nejdůležitějších míst a hlavně jsme viděli jednotlivá stanoviště kmenů. Některé měly i nějaké kratší představení, i když bylo znát, že jsme už třetí skupinka v pozadí a moc se jim do toho nechce :D I tak to byl super nápad!

Část tribal fusion skupinky

Pak už byl nejvyšší čas zaplout do spacáků. Tedy přesně to jsem měla udělat. Jenže i po půlnoci bylo pěkný vedro, tak jsem obětovala svůj spacák jako polštář, trochu se přioblékla a ulehla. Samozřejmě mě v půli noci vzbudila zima a mně bylo líto kvůli tomu budit Mrože. Místo toho jsem se přikryla jeho osavovaným sakem a nějak tu noc prostě přečkala :D


Sobota


Ráno jsme si jako správní hipsteři uvařili několik ešusů lahodné kávy v mokka konvičce a mohli vyrazit mezi lid. Většina programu naštěstí začínala v poměrně příznivé časy, tak jsme se opět spíše jen tak potloukali, abychom k poledni dorazili před hlavní bránu, kde mělo být hromadné focení. Konečně jsem tak viděla celou tu sbírku skvělých kostýmů pohromadě. Krátce na to ještě probíhala soutěž o ten nejlepší, tak jsem tam nechala Mrože s foťákem, aby si zahrál na paparazzi :))



Následně jsme se přesunuli na Plácek, kde měla probíhat Rekonstrukce bitvy o Junktown, část programu, na který jsem se fakt hodně těšila. A rozhodně nezklamala! Líbilo se mi celkové humorné pojetí a především pak postava našeho úhlavního nepřítele, představitele civilokalypsy, který může za veškeré naše útrapy, neboť to byl právě on, kdo na nás seslal krutou kletbu, že se na Junktown můžeme podívat jen jednou v roce! Shame!!!

Zvěstovatel civilokalypsy!

Krátce jsme si odskočili na divadelní představení, které Mrožovi prý připomínalo brněnskou alternativní scénu a mně bylo celkem líto, že jsme nestihli zahájení. Jestli to celé ovšem bylo dílo amatérů a nadšenců, tak klobouk dolů!

Další ukázka skvělých kostýmů
Dalším velkým tahákem festivalu byl rozhodně i turnaj v Juggeru. Zatím jsem tenhle drsný sport znala maximálně z fotek, ale naživo to samozřejmě mělo mnohem větší grády. V jednom z týmů navíc bojoval i jeden náš známý, tak jsme aspoň měli komu fandit.

Sice z pátečního turnaje, ale i takhle může vypadat výstroj na tu nejvíc tvrdou postapo hru :)
Vím, že poté jsme se skupinově dohodli, že večer fakt musíme dorazit na koncert Akimbo, který měl začínat někdy kolem půl osmé, ale nějakou záhadou jsme se zakrysili před kavárnou na náměstí (kde mimochodem prodávali fakt skvělé flat white!!) a nějak nabyli dojmu, že začínají hrát až v devět. Takže jsme to celý prokecali :D Ale aspoň jsem na vlastní sliznici poznala pomstu Německa v podobě mentolovýho šňupacího tabáku.

Poctivé flat white v Pustině, co víc si přát? :)

Další koncíky ale taky stály za to a večer se na náměstí konala i fireshow. Bylo to rozhodně jedno z nej vystoupení, co jsem za poslední roky viděla. Skupina byla perfektně sehraná, točili do rytmu (což se může možná zdát jako samozřejmost, ale dle mých zkušeností fakt není :D) a fakt to mělo skvělý náboj. Ke konci už začalo i trochu poprchávat, ale nám bylo ještě líto jít spát, takže jsme se schovávali, kde to jen šlo. V restauraci navíc podávali k večeři rybu, která fakt přišla vhod. A jen co jsme zase vytáhli paty ven, začal asi jeden z nej momentů festivalu.



Co může být taky lepšího než zápasy drsných polonahých žen v bahně?! Zápasy na tvrdém betonu! :D Nejdřív to byl možná joke a někdo z rozhlasu si prostě řekl, že by to bylo fajn zpestření, ale pak se odněkud skutečně vylouply odvážné bojovnice a pustily se do sebe. A bylo to sakra tvrdý, myslim, že nejednomu z chlapů se z toho zcvrkly koule. Sama bych na to odvahu neměla. Ale tak nějak to k akci patřilo.



Slejvák nabíral na intenzitě a na mně se pomalu začínala projevovat únava, Mrož byl sice ještě plný elánu zapojovat se do nočního dění, ale nepřízeň počasí vyhnala většinu obyvatelstva do kutlochů.

Neděle


Nedělní probuzení bylo docela smutné. Spousta lidí opouštěla areál už okolo desáté hodiny a po předchozím úžasném dni zbyly akorát tak luxusně zesrané toiky (jakože fakt). Mnozí začali podléhat nákaze civilokalypsy a bouraly své stánky, na které nedostali stavební povolení. Nám jel autobus až ve dvě, tak jsme ještě hledali možnosti, jak se zabavit. Z předchozích dnů nám zbylo i několik zátek, tak jsme se je na poslední chvíli snažili směnit. Náš kávový dealer byl už bohužel bez matroše. Nakonec jsme uspěli alespoň u Sikry, od které jsme si přivezli pár cool nášivek a hlavně si koupili kalendář s Czech Jugger Girls plný luxusních fotek. Teď mi tu pěkně visí nad monitorem :)

Výbava na jugger
V 10:30 měli promítat starého Mad Maxe, ale ve Futurografu akorát několik jedinců zřejmě dospávalo kocovinu. Došli jsme si aspoň na palačinky a poblíž bažiny lásky objevili zastrčenou čajovnu, kde podávali i takové lahůdky, jako je masala s rumem :)) Nakonec se film přeci jen rozjel, tak jsme měli kde zevlit. Ještě jsme se stihli zastavit na přednášce Prepper vs. traumatolog - Koho budeme potřebovat nejvíc, až svět padne? od Marťušáka. Bylo to docela příjemné zakončení. Pak už jsme stihli jen kolečko kolem areálu a Nákaza postihla i nás. Všechny Pražáky se nakonec podařilo nacpat do jednoho autobusu a doma jsme byli, co by dup. A hned po příjezdu jsme začali vymýšlet, co si nachystáme na další ročník. Ten už totiž nesmíme podcenit. Tak nám přejte, ať se tam dostanem!

Smutný obrázek z nedělního dopoledne

Poslední přednáška


Bylo to epické!!!

Na další a mnohem víc profi fotky jukněte pak na tyhle galerie:

Konstantin Zhdanov photography
Michael Sebastian
Lukáš Makovička

Můžete mě taktéž sledovat na instagramu ;)

Shrnutí:


+ naprosto úžasné kulisy města a s tím spojená atmosféra celé akce
+ bohatý program ve stylových prostorách
+ kostýmy a vytuněný auťáky
+ jídlo - rozmanité, chutné a za velmi lidové ceny
+ stylová trička, hrnky a další merch
+ kafe!!!!
+ zásoby pitné vody
+ prostory na ubytování

- smradlavý a přeplněný toiky!!!
- občasné vynechání/zdržení programu



Žádné komentáře:

Okomentovat