Praha je pro kávomilce městem zaslíbeným, co chvíli se tu koná nějaká zajímavá akce a kavárenská kultura jenom vzkvétá. O tom jistě svědčí i fakt, že se tu konají hned dvě zajímavé události, které by každý správný hipster rozhodně neměl vynechat. První je soutěž Barista roku a tou druhou právě oblíbený Prague Coffee Festival, na který se též sjíždějí pražírny z celé Evropy, aby zájemcům připravili šálek tohoto bezpochyby magického nápoje. A jak to vypadalo letos?
Jelikož je o festival obrovský zájem a na FB stránce strašili, že se velmi pravděpodobně vyprodají všechny vstupenky, zajistila jsem nám dva lupeny na sobotní den ve značném předstihu. A dobře jsem udělala! Pro tentokrát si jako prostory zvolili areál v Hybernské ulici, což sice působilo dost stylově, ale místy byl problém urvat si mezi davy trochu toho čerstvého vzduchu.
Hned, co jsme byli označkováni slušivým páskem na ruku, vrhli jsme se do víru ochutnávání. S Mrožem jsme se ještě před vstupem vsadili, kolik dřevěných motýlků na akci uvidíme, ale nakonec jsme bohužel tohle štěstí neměli, i když se tam pochopitelně několik zajímavých exemplářů taky našlo! Byli jsme ještě domluvení s jedním kamarádem, takže jsme měli i do koho tlačit naše kávová moudra.
Ačkoliv jsem dala Mroži za úkol vymyslet nám itinerář a udělat výčet těch nejzajímavějších pražíren, u kterých se musíme rozhodně zastavit, vykašlal se na to a kvůli tomu byla celá akce o dost chaotičtější. Baristi se totiž na stáncích po přibližně dvou hodinách střídají a připravují buď espressové nebo filtrované nápoje. Někteří dokonce přinesli i své signature drinky.
Kromě ochutnávek kávy si člověk mohl odpočinout na některé z přednášek, pozorovat soutěž v latté artu či se zúčastnit nějakého z workshopů. My si vybrali alternativní přípravy kávy pomocí džezvy, frenchpressu a mokka konvičky. Ne, že by nám tyto ninja techniky byly cizí, ale chtěli jsme ochutnat, jak takto připravovaná káva chutná od profíků a ujistit se, že vše děláme správně. Naštěstí v tomhle případě vládne docela velká anarchie, takže pokud neporušíte nějaká z těch úplně základních pravidel, chyb asi moc nenaděláte.
Ověřili jsme si tak, že káva z mokka konvičky je na nás prostě moc silná, frenchpress naopak nevytáhne všechny důležité podtóny a džezvu jedině z kardamomem, jak jsme byli ostatně doposud zvyklí. S tím, jak jsme si ale hrozně zvykli pít kávu z v60 bez cukru, se už k dalším způsobům moc nevracíme. Úplně jsme třeba zavrhli vietnamskou kávu, protože je na nás jednoduše moc sladká.
Na místě byl taktéž docela dobře zásobený obchod s merchandisingem, kávovým náčiním i samotnou kávou od různých dodavatelů. Potěšilo mě velké zastoupení těch zahraničních, ke kterým se tu člověk jen tak nedostane. Samozřejmě jsme si tedy odnesli i nějaký ten loot a máme doma co ochutnávat. Trochu mě mrzí, že jsem si nakonec nevzala i tričko, nebo alespoň další plátěnou tašku do sbírky, ale to mohu napravit třeba během plánovaného výletu do Berlína.
Venku též probíhaly pravidelné ukázky pražení kávy, stánky s občerstvením připravovaly šťavnaté burgery či lehké polévky a na akci se přišli podívat i s čokoládou Lindt, kde jsme se občas zastavili na ochutnávku. Hned vedle nich pak stál obvykle zcela přehlížený a opuštěný stánek s kávovary De Longhi, který působil docela úsměvně. Kdo měl zájem, mohl ochutnat i nějaké spešl kávové drinky od cold brew nebo stánku s fancy colou a toniky. Nechyběl ani cupping a fotokoutek.
I když jsme hned u vstupu dostali program s plánkem všech stánků, přišel mi celý festival tak trochu chaotický a řekla bych, že těch lístků uvolnili až dost. Některá prazvláštní individua se pak velmi ráda zastavovala uprostřed chodby a znemožňovala průchod ostatním návštěvníkům, nebo si rovnou dotáhla do vnitřních prostor kočárek, protože prostě proč ne. Já chápu, že matky nechtějí být izolované, ale na těch pár hodin s snad to hlídání mohou zajistit. Minimálně u partnera.
A co všechno jsme tedy ochutnali? Nejprve jsme se zastavili u berlínských Fjord Coffee, kteří nás natolik okouzlili, že jsme si od nich koupili i kávu a doufám, že je na našem plánovaném výletě i navštívíme. Mezi další německé matadory pak patří i Banda Coffe, kteří krom vlastní kávy měli na stánku i Mr Hoban's s těmi nejvíc nejroztomilejšími obaly. Tím se budeme inspirovat, až si jednou založíme vlastní značku. Nejvíce nás ale určitě potěšila lahodná chuť espressa od Populus Coffee. Skutečně to vypadá, že budeme mít o dovolené co dělat!
Filtr jsme v ranních hodinách vyzkoušeli u známých mamacoffee, kteří nabízeli i svůj signature drink s jasmínovým čajem a maracujou. Dále jsme se zastavili u La Boheme Cafe, od kterých jsme měli jednu z nejlepších káv právě na filtr. Určitě se k ním také někdy podívejte, mívají i vynikající dorty! Vtipné také bylo, jak stánek De Longhi, umístěný přímo naproti, neustále zel prázdnotou. Pozadu rozhodně nebyli ani naši oblíbení Rusty Nails z Brna.
Jelikož nám začala hladina kofeinu v krvi nebezpečně stoupat, ocenili jsme venkovní posezení u stánků s občerstvením a kromě výborné polévky ochutnali třeba jehněčí burger. Nebýt těch davů lidí, bylo by to dokonalé! Po workshopu, kde samozřejmě proběhlo i několik ochutnávek, jsme byli už poměrně překafovaní. Vypadá to, že už oba stárneme a nevydržíme ani té kávy tolik. Poslední zastávka tak patřila pražírně Climpson & Sons z Londýna. Zprvu měli trochu problém rozchodit jejich espresso mašinu, ale to čekání za to rozhodně stálo!
Za zmínku také určitě stojí stánek Sofee, neboli sofistikované kávy od týmu Ambiente. Jedná se vlastně o takový kávový koncentrát, který lze použít i v polních podmínkách k přípravě klasické espressa i třeba espresso tonicu. Zprvu jsme sice byli trochu skeptičtí, ale po ochutnávkách jsme si hnedka jednu lahvičku vzali domů. Už vidím, jak to budeme tahat na naše výlety do přírody, nebo na dovolenou do Indie. Rozhodně super nápad, musí se podpořit!
Sečteno a podtrženo se opět jednalo o skvělou akci. Příště bych možná ocenila menší davy, lepší značení jednotlivých stanovišť, ale nabízené prostory myslím vytěžili na maximum. Velmi mě potěšila bohatá účast zahraničních pražíren a opravdu mě mrzí, že jsme je nezvládli ochutnat všechny. Na druhou stranu to docela vyvážil dobře zásobený obchod s kávou a dalším příslušenstvím. Prague Coffee Festival rozhodně řadím mezi své oblíbené akce a za rok se budu těšit zas :)
Jelikož je o festival obrovský zájem a na FB stránce strašili, že se velmi pravděpodobně vyprodají všechny vstupenky, zajistila jsem nám dva lupeny na sobotní den ve značném předstihu. A dobře jsem udělala! Pro tentokrát si jako prostory zvolili areál v Hybernské ulici, což sice působilo dost stylově, ale místy byl problém urvat si mezi davy trochu toho čerstvého vzduchu.
Hned, co jsme byli označkováni slušivým páskem na ruku, vrhli jsme se do víru ochutnávání. S Mrožem jsme se ještě před vstupem vsadili, kolik dřevěných motýlků na akci uvidíme, ale nakonec jsme bohužel tohle štěstí neměli, i když se tam pochopitelně několik zajímavých exemplářů taky našlo! Byli jsme ještě domluvení s jedním kamarádem, takže jsme měli i do koho tlačit naše kávová moudra.
Ačkoliv jsem dala Mroži za úkol vymyslet nám itinerář a udělat výčet těch nejzajímavějších pražíren, u kterých se musíme rozhodně zastavit, vykašlal se na to a kvůli tomu byla celá akce o dost chaotičtější. Baristi se totiž na stáncích po přibližně dvou hodinách střídají a připravují buď espressové nebo filtrované nápoje. Někteří dokonce přinesli i své signature drinky.
Kromě ochutnávek kávy si člověk mohl odpočinout na některé z přednášek, pozorovat soutěž v latté artu či se zúčastnit nějakého z workshopů. My si vybrali alternativní přípravy kávy pomocí džezvy, frenchpressu a mokka konvičky. Ne, že by nám tyto ninja techniky byly cizí, ale chtěli jsme ochutnat, jak takto připravovaná káva chutná od profíků a ujistit se, že vše děláme správně. Naštěstí v tomhle případě vládne docela velká anarchie, takže pokud neporušíte nějaká z těch úplně základních pravidel, chyb asi moc nenaděláte.
Ověřili jsme si tak, že káva z mokka konvičky je na nás prostě moc silná, frenchpress naopak nevytáhne všechny důležité podtóny a džezvu jedině z kardamomem, jak jsme byli ostatně doposud zvyklí. S tím, jak jsme si ale hrozně zvykli pít kávu z v60 bez cukru, se už k dalším způsobům moc nevracíme. Úplně jsme třeba zavrhli vietnamskou kávu, protože je na nás jednoduše moc sladká.
Na místě byl taktéž docela dobře zásobený obchod s merchandisingem, kávovým náčiním i samotnou kávou od různých dodavatelů. Potěšilo mě velké zastoupení těch zahraničních, ke kterým se tu člověk jen tak nedostane. Samozřejmě jsme si tedy odnesli i nějaký ten loot a máme doma co ochutnávat. Trochu mě mrzí, že jsem si nakonec nevzala i tričko, nebo alespoň další plátěnou tašku do sbírky, ale to mohu napravit třeba během plánovaného výletu do Berlína.
Venku též probíhaly pravidelné ukázky pražení kávy, stánky s občerstvením připravovaly šťavnaté burgery či lehké polévky a na akci se přišli podívat i s čokoládou Lindt, kde jsme se občas zastavili na ochutnávku. Hned vedle nich pak stál obvykle zcela přehlížený a opuštěný stánek s kávovary De Longhi, který působil docela úsměvně. Kdo měl zájem, mohl ochutnat i nějaké spešl kávové drinky od cold brew nebo stánku s fancy colou a toniky. Nechyběl ani cupping a fotokoutek.
I když jsme hned u vstupu dostali program s plánkem všech stánků, přišel mi celý festival tak trochu chaotický a řekla bych, že těch lístků uvolnili až dost. Některá prazvláštní individua se pak velmi ráda zastavovala uprostřed chodby a znemožňovala průchod ostatním návštěvníkům, nebo si rovnou dotáhla do vnitřních prostor kočárek, protože prostě proč ne. Já chápu, že matky nechtějí být izolované, ale na těch pár hodin s snad to hlídání mohou zajistit. Minimálně u partnera.
A co všechno jsme tedy ochutnali? Nejprve jsme se zastavili u berlínských Fjord Coffee, kteří nás natolik okouzlili, že jsme si od nich koupili i kávu a doufám, že je na našem plánovaném výletě i navštívíme. Mezi další německé matadory pak patří i Banda Coffe, kteří krom vlastní kávy měli na stánku i Mr Hoban's s těmi nejvíc nejroztomilejšími obaly. Tím se budeme inspirovat, až si jednou založíme vlastní značku. Nejvíce nás ale určitě potěšila lahodná chuť espressa od Populus Coffee. Skutečně to vypadá, že budeme mít o dovolené co dělat!
Filtr jsme v ranních hodinách vyzkoušeli u známých mamacoffee, kteří nabízeli i svůj signature drink s jasmínovým čajem a maracujou. Dále jsme se zastavili u La Boheme Cafe, od kterých jsme měli jednu z nejlepších káv právě na filtr. Určitě se k ním také někdy podívejte, mívají i vynikající dorty! Vtipné také bylo, jak stánek De Longhi, umístěný přímo naproti, neustále zel prázdnotou. Pozadu rozhodně nebyli ani naši oblíbení Rusty Nails z Brna.
Jelikož nám začala hladina kofeinu v krvi nebezpečně stoupat, ocenili jsme venkovní posezení u stánků s občerstvením a kromě výborné polévky ochutnali třeba jehněčí burger. Nebýt těch davů lidí, bylo by to dokonalé! Po workshopu, kde samozřejmě proběhlo i několik ochutnávek, jsme byli už poměrně překafovaní. Vypadá to, že už oba stárneme a nevydržíme ani té kávy tolik. Poslední zastávka tak patřila pražírně Climpson & Sons z Londýna. Zprvu měli trochu problém rozchodit jejich espresso mašinu, ale to čekání za to rozhodně stálo!
Za zmínku také určitě stojí stánek Sofee, neboli sofistikované kávy od týmu Ambiente. Jedná se vlastně o takový kávový koncentrát, který lze použít i v polních podmínkách k přípravě klasické espressa i třeba espresso tonicu. Zprvu jsme sice byli trochu skeptičtí, ale po ochutnávkách jsme si hnedka jednu lahvičku vzali domů. Už vidím, jak to budeme tahat na naše výlety do přírody, nebo na dovolenou do Indie. Rozhodně super nápad, musí se podpořit!
Sečteno a podtrženo se opět jednalo o skvělou akci. Příště bych možná ocenila menší davy, lepší značení jednotlivých stanovišť, ale nabízené prostory myslím vytěžili na maximum. Velmi mě potěšila bohatá účast zahraničních pražíren a opravdu mě mrzí, že jsme je nezvládli ochutnat všechny. Na druhou stranu to docela vyvážil dobře zásobený obchod s kávou a dalším příslušenstvím. Prague Coffee Festival rozhodně řadím mezi své oblíbené akce a za rok se budu těšit zas :)
Wow no celká akce zní zajímavě, při vší smůle u nás nic podobného není, ale kdyby bylo možná bych se tam zašla i podívat a kávu ochutnala. Jediná káva co piju je ta 3 v 1 jednou za čas. :D
OdpovědětVymazatJá teda bohužel o žádném kávovém festivalu ve svém okolí nevím. Bohužel. Kdysi jsem byl na jednom veletrhu v Itálii a to byl zážitek na celý život. :) U nás jsem byl taky na jednom a přistál mi tam čerstvá káva slevový kód, za což jsem byl samozřejmě rád. :) Ono když si chce dát člověk kvalitní kávu, tak to něco stojí a každou možnost slevy tak ocení. :)
OdpovědětVymazat