Novinky v anime - podzim 2013

    Sice opět po dlouhé době, ale přeci :) Konečně se mi totiž podařilo urvat volný víkend jen pro sebe, tak jsem se mohla věnovat i tak bohulibé činnosti, jako je sledování anime. Volného času mám poslední dobou celkově dost pomálu, tak uvidíme, jak moc mě to bude mrzet.



 Coppelion

Post-apo patří odjakživa k jednomu z mých nejoblíbenějších žánrů (především pak v anime) a na Coppelion jsem se už od první zmínky velmi těšila. Myslím, že to řada z vás moc dobře zná; co den se klepete u internetu a čekáte, než vám konečně vydají první epizodu - někdy to vydržíte ještě nějakou tu hodinku navíc, aby vylezl i slušný rip, uvaříte si šálek dobré kávy a zapomenete na okolní svět. Tedy v tom ideálním případě. Moc dobře vím, že se příliš nevyplatí mít vysoká očekávání, ale čas od času se tomu prostě neubráníte - ba co víc, když jsou naplněna (naposledy např. seriálem Shingeki no Kyojin), je zážitek ze sledování o to příjemnější. Je zřejmé, že bych se s takovým dlouhým úvodem nevypisovala, kdyby se tu objevil další takový případ. Pravdou je, že se to snažím stále nějak vydýchat, neboť to, co mi v prvních 20 minutách tvůrci naservírovali, jsem nečekala ani v nejmenších. Máme tu Japonsko zničené jadernou pohromou, kde se lidé kvůli stále vysoké radiaci, nemohou pohybovat v zasažených místech bez speciálních obleků. Tedy až na jednu výjimku - těmi jsou takzvaní Coppelion - geneticky upravené děti, které se díky svým schopnostem využívají právě pro průzkum takových oblastí a záchranu případných přeživších. A takovou skupinku tvořila i naše trojice hrdinek, představená naprosto unikátně záběrem na jejich ve větru vlající minisukýnky. Počkat, počkat...vážně tu někdo zmínil, že valná většina populace byla vyhlazena a oni vysílají na výzvědy spoře oděné slečinky (ty, co by se měly teď sakra snažit rodit další generaci)? Už v tu chvíli vám musí dojít, že je tu něco opravdu špatně. Někdo by mohl sice říci, jak je skvělé, že se ještě chovají správně pitomě, jak se na jejich věk sluší a patří, ale tohle cpát do postapa? Proboha, proč?! Co na tom, že má seriál opravdu nádhernou kresbu exteriérů (místy mi připomínající Indii), dobrou animaci, zajímavou premisu i skutečně vydařený styl vyprávění, když se soustředí na tak otravná a v rámci příběhu nepatřičná individua? Opravdu váhám nad tím, zda se vůbec trápit dalšími epizodami. Raději si znovu pustím Shinsekai Yori.

Kill La Kill

Je třeba si trochu spravit náladu. Následující dílko se už na první pohled ukázalo jako mnohem zajímavější a pro leckoho určitě koukatelné. Zvláště pak pro příznivce seriálů osmdesátých až devadesátých let (nebo alespoň to byla má první asociace). Děj zasazený do "zcela běžného" školního prostředí akademie Honnouji, které železnou rukou vládne předsedkyně Kiryuin Satsuki se svojí bandou také ne úplně obyčejných nohsledů. Jakýkoliv vážnější prohřešek (jako je například krádež uniformy propůjčující svým nositelům nadlidské schopnosti) je trestán smrtí. Obvykle velmi působivou. Opravdická legrace začíná ale až ve chvíli, kdy do akademie dorazí nová studentka, která se chce pomstít za smrt svého otce. Seriálu rozhodně nechybí kupa opravdu poctivé akce podpořené neobvyklou (strašně cool působící) kresbou. Když k tomu přičteme ještě poměrně svérázný smysl pro humor, slušný cit pro detail a hromadu ecchi záběrů, dostaneme opravdu příjemně svěží mix pro milovníky podobně oldschoolových záležitostí. Otázka, zda se i příběh vyvine nějakým zajímavým směrem, ale v chystaných 26 dílech by na to mělo být dostatek prostoru. Já osobně anime zatím odkládám na dobu neurčitou, momentálně na něj není zrovna chuť, ale myslím, že jej mohu s klidem doporučit.

Kyoukai no Kanata

A ve školních lavicích se ještě nějakou chvíli ohřejeme. Opět ale nebudou hlavními protagonisty obyčejní študáci - kdo dneska nemá nějakou superschopnost, jako by nežil :) A tak jednoho krásného dne náš hlavní hrdina uvidí na střeše školní budovy stát dívku, jež se až nebezpečně blízko přiblížila jejímu okraji. Chce snad opravdu skočit? To přeci nemůžeme dovolit! Zvlášť, když vypadá tak skvěle v těch obřích, nepadnoucích brýlích. Záhy se ovšem dozvídáme, že ani jeden člen této dvojice není tak docela normální. Chlapec, který je z poloviny youmu (přeložitelné možná jako přízrak, duch) a ještě k tomu nesmrtelný měl zrovna to štěstí a natrefil na poslední přeživší pradávného klanu lovců podobných bytostí. Vcelku slibný začátek takové typické contemporary fantasy, který se bohužel s plynutím děje začíná postupně rozplývat. Zvlášť v okamžicích, kdy se na scéně objeví dotyčná lovkyně - samozřejmě musí být übercute, strašně nešikovná, stydlivá a neuvěřitelně otravná. Tuším, že tvůrci snad v tomhle případě slibovali další dark fantasy, ale ať už se v dalších dílech budou dít jakékoliv zvrhlosti, nedovedu si představit, jak zachovat slušnou atmosféru s něčím takovým v hlavní roli - leda by dotyčná zařvala nejlépe už v druhém dílu a pak bych snad sérii dala i šanci. Vše ostatní se totiž nadmíru vyvedlo, krásná kresba, animace, možná zajímavé vedlejší postavy a určitě vcelku nápaditý svět, do kterého je děj zasazen. První epizodu bohužel nezachránil ani sympatický bishík.

Outbreak Company

Uf, vlastně ani netuším, jak se mi podobná věc dostala na disk. Nejspíš jsem naprosto bezmyšlenkovitě stahovala všecko, co během října vyšlo, aniž bych se podívala, zda nějaká ze sérií neobsahuje až nebezpečné množství mnou věrně nenáviděných tagů :) Vězte, že jsem za tento maličký mozkový zkrat byla patřičně potrestána. Jen díky tomu, že jsem se válela s nohama nahoře a na klíně měla tác s jídlem se nějak stalo, že jsem přežila 20 minut této příšernosti. Nebudu vás dlouho napínat a přejdu k věci. Kdesi v Japonsku uprostřed lesa byla nalezena brána do jiného světa, který jako by vykradl to nejpříšernější ze všech možných fantazáren. S jeho obyvateli, jež svým způsobem tvoří naše sousedy, je však třeba vyjednávat. A kdo myslíte, že se na tuto pozici hodí nejlépe a může (z našeho pohledu asi nevyspělou) civilizaci nejlépe obohatit? Jistě, pravověrný otaku, jež je sbírkou těch naprosto nejpříšernějších vlastností, které této skupině přisuzujeme. Jistě, to dává dokonalý smysl. Vím, že má jít pouze o pitomou ecchi komedii, ale čeho je moc, toho je příliš. Nějak jsem nenalezla nic, co bych v tomto seriálu mohla označit za dobrého. A i vám důrazně doporučuji, abyste se mu vyhnuli velkým obloukem.

Log Horizon

Bylo jen otázkou času, kdy se nám tu začnou množit klony veleúspěšného SAO a .Hack. série. Zůstat uvězněný ve světě MMORPG je vskutku velmi vhodným námětem, ze kterého se dá vytřískat opravdu hodně. Ovšem za předpokladu, že jej chytnete za správný konec. Na rozdíl od obou předchozích sérií se tato netváří zrovna příliš vážně. Až na pár výjimek je hlavním protagonistům tak nějak šumák, že si je někdo dovolil uzavřít do jiné reality a rovnou spíš řeší, jak se o tomto světě dozvědět co nejvíce. A to v typické trojčlenné skupince, kde má každý svou předem určenou roli. Na jednu stranu to možná nebylo vyloženě zlé rozhodnutí, ovšem samotné zpracování je spíše průměrné. Vtípky se začnou po jisté době opakovat a seriál je až po okraj přecpaný těmi nejprovařenějšími klišé, jaké si lze představit. Opět mě tedy první díl nepřesvědčil k tomu, abych se chtěla podívat i na další.


Gingitsune

Mladá Makoto Saeki žije se svým otcem v šintoistickém chrámu, jež patří rodině už celá staletí. Jakožto pokračovatelka krevní linie je, stejně jako její matka, schopná komunikovat i s jeho ochráncem - liščím duchem jménem Gintaro a stává se tak prostředníkem mezi naším a duchovním světem. Krom toho je ale také mladou a poněkud spratkovitou dívkou, která krom této povinnosti řeší i celou řadu naprosto běžných puberťáckých problémů. Náš, dříve uctívaný a obávaný liščí duch si tak musí postupně zvykat na její přítomnost a kolikrát dost prořízlou pusu. Gingitsune se řadí mezi těch pár vcelku příjemných překvapení a může poměrně dobře sloužit jako takové milé odpočinkové anime. Makoto se vcelku drží a i ostatní postavy jsou vykreslené docela hezky. Hlavní sympatie si ode mě ale získal spíš pan Lišák se svou náturou. Při sledování jsem si vzpomněla i na své oblíbené Kamisama Kiss - i když tomu bych i teď dala rozhodně přednost. Další díly si ještě spíš promyslím, ale snad to nebude anime vyloženě k zahození.


Pokémon Origins

Trochu té nostalgie na závěr :) Když jsem se dozvěděla, že se chystá čtyřdílné OVA ze světa Pokémonů pokrývající děj prapůvodních her, mé srdce radostí zaplesalo. Patřím ke generaci, která na tomto seriálu tak trochu vyrůstala (ačkoliv já jej sledovala pár let s předstihem na RTL II), sbírala kartičky, vymýšlela si vlastní  Pokémony a ve volných chvílích hrála hru pěkně přes emulátor - typicky během zkouškového. Tvůrci nám tu naservírovali opravdu poctivý začátek dobrodružství typického Pokémoního trenéra - na rozdíl od ostatních sérií tu už nenajdeme Ashe a stále se opakující dvojici Rakeťáků s kocourem, ale hlavním hrdinou se stává chlapec originálně nazvaný Red. Jelikož tu byly k dispozici pouze 4 epizody, děj se tak šíleně nevleče a přitom si zachovává osobité kouzlo starých herních sérií - celé je to vlastně takový fanservis pro jejich fanoušky a jen těm bych anime doporučila. Ostatním už v této době opravdu nemá moc co nabídnout. Já si však tyto staré časy připomenu velmi ráda :)


Tak to je pro dnešek vše. Na disku se mi válí možná ještě jednou tolik sérií, tak se mi snad podaří se dokopat k jejich zhlédnutí a následnému zhodnocení :)