Mrože na Tchaj-wanu, den 7. (Zastávka v Chiayi)

Už bylo pomalu na čase rozloučit se s malebným Sun Moon Lake a vydat se objevovat další části Tchaj-wanu, abychom toho cestování na jeden den neměli příliš, udělali jsme si menší zastávku v městečku Chiayi, které právě často slouží jako vstupní brána do Alishanu. Nakonec se ale ukázalo, že toho může nabídnout mnohem víc!

Protentokrát jsme i zvolili pohodlnější cestu taxíkem, protože se mi nechtělo moc riskovat, že se po víkendu nevejdeme do autobusu a budeme muset zbytečně čekat. Skvělá je v tomto ohledu stránka/appka tripool, která právě slouží pro objednávání řidičů po celém ostrově. Člověk jednoduše zadá odkud kam chce jet, zda má zájem o sdílení vozu (tzv. carpool, velmi užitečné pro solo cestovatele), nebo chce auto jen pro sebe. Před jízdou pak ještě přijde na zadaný email dotazník, zda si přejete, aby se s vámi řidič po cestě bavil a pouštěl hudbu :D kéž by tohle byl standard u všech služeb.

Poslední výhled z balkonu

V Chiayi jsme tak byli za hoďku a půl, což tedy znamenalo, že jsme opět museli nechat na recepci hotelu zavazadla a jít si projít město. Bylo tak na čase doplnit hladinku kofeinu. A tady se ukázal první menší zádrhel - google maps občas pěkně lžou, hlavně o otevíracích dobách. Možná je to tím, že je dneska neděle, ale měli jsme štěstí až u třetí kavárny. Což vzhledem k poměrně vysoké venkovní teplotě (krásných 34 stupňů) nebylo extra příjemné. Ale aspoň jsme zase objevili nějakou místní pražírnu, takže všecko dobrý!

To sladké pečivo nám ještě ohřáli, yum!

Zbývalo vymyslet, co dál. Měla jsem tu předpřipravených jen pár bodů, protože jsem věděla, že se nezdržíme dlouho, tak jsme během popíjení kávičky ještě provedli menší research a sestavili plán. Chtěla jsem hodně navštívit Hinoki village a cestou k ní bylo hned několik velmi zajímavých bodů.

Prvním byla moderní instalace s poetickým názvem Song of the Forest vyrobená ze dřeva, kolejových pražců, rákosu a kamene znázorňující posvátné Alishanské stromy a koleje lesní železnice, odkazující právě na těžební a lesnickou historii regionu. Autorem je tchajwanský umělec Wang Wen‑Chih. Ještě působivější je stavba večer, kdy je krásně nasvícená, ale takhle jsme ji měli aspoň celou pro sebe :)

Song of the Forest

Pokračovali jsme dál kolem Alishan Forest Railway Garage Park, kde si přijdou na své milovníci vláčků. Tento areál je bývalou dílnou a garáží pro slavnou úzkorozchodnou trať Alishan Forest Railway, která byla původně postavena za japonské koloniální správy pro těžbu v lese a je zde možné vidět několik modelů parních i dieselových lokomotiv, vagónků i otáčecí kruh. Několik z nich je i volně průchozích!

Vláčky!

Cesta nás ještě vedla skrze Chiayi Cultural Centre a City Music Hall. Tam jsme si ale prohlédli jen venkovní expozici, protože jsme neměli chuť zjišťovat, zda je uvnitř zrovna nějaká zajímavá výstava. Budova koncertní haly je ale rozhodně pěkná a stojí za to se u ní aspoň na chvilku zastavit. 

Music hall

Nejvíc jsem se ale těšila na slavnou Hinoki village, což byl původně ubytovací komplex pro zaměstnance japonské koloniální lesnické správy. Budovy jsou postavené převážně z černého cypřiše, odkud taky pochází její název. V současné době slouží jako kulturní park a většina z budov je přeměněná na obchody či kavárničky. Dali jsme si tu aspoň tradiční taiyaki, shlédli představení akrobatů a skoro jsem si odnesla i tričko s originálním potiskem, ale Mrožovi se s tím nechtělo tahat, tak si počkám do příště, no...

Myslím, že se zde dala zapůjčit i kimona, ale vypadali bychom v tom jak retardi, tak jsme si to nechali ujít :)

Myslela jsem si, že tohle byl ten pomyslný highlight dne, ale měli jsme přeci jen ještě kousek volného času a Mrož mi připomenul, že se zde nachází i jedno z největších tchajwanských muzeí zaměřených na hmyz. Kromě klasické výstavky tisíců exponátů tu naleznete i skleník s motýly (kterých teď v listopadu teda už moc nebylo ^^) a i pár živých exemplářů. Když jsme si prošli celou výstavku a už se pomalu chystali k odchodu, všimla jsem si, jak jeden zaměstnanec začíná s přednáškou a vytahováním právě těch živých hmyzáků a ukazuje je lidem. Připojili jsme se k tomu menšímu davu, takže se nám vždycky snažil sdělit aspoň pár slov anglicky a pak začal z terárek vytahovat obrobrouky. A nejen to, nechal je na dřívku kolovat mezi lidma!

Ze série "najdi hmyzáka"

Motýle!

Poprvé v životě jsem si tak mohla prohlédnout Dynastes hercules takto zblízka a ještě si ho pohladit. Oba tyhle exempláře byli dost klidní brouci a moc se jim ani nechtělo cupitat po dřívku, prostě se na něj přichlípli a nechali se ochotně fotit. To ten třetí naopak neustále cestoval, takže se mi ho ani nepodařilo pořádně zachytit, ale aspoň je z toho dobrá momentka. Pak přišli na řadu obří švábi, které pracovník muzea taky ochotně zapůjčoval k mazlení. To jsem si už nechala ujít, ačkoliv mě to později i trochu mrzelo. Každopádně šlo o nejlepší zážitek dne a nedovedu si představit, že by něco takového šlo i u nás. 

A bonusová žába, protože je to dobrá žába

Poté jsme si udělali ještě krátkou vycházku k Lantan Dam (nebo také Lantan Reservoir), který byl původně vyhlouben Holanďany za účelem zavlažování polí. Opět je nejlepší přehradu navštívit k večeru, kdy se tu konají světelné a hudební show. Jenže od začátku té první nás dělila ještě hodina a půl, tak jsme místo toho vzali taxíka zpět k hotelu a konečně se ubytovali na pokoji.

Lantam Dam

Po krátkém osvěžení jsme pak znovu vyrazili do města, abychom ulovili něco k večeři. Zjistili jsme, že tu místní opravdu zbožňují rameny a je tu jedna speciálka vedle druhé. Ta, kterou jsme chtěli navštívit nejvíce byla však kompletně obsazená a venku čekala ještě docela slušná fronta, takže jsme skončili s náhradní variantou. Jídelní lístek byl klasicky zaškrtávací a nebyl na něm jediný výraz v angličtině :D ale s google lens se to dalo docela slušně přeložit a menší nesrovnalosti pak vykomunikovat s obsluhou. Většina lidí tu aspoň nějaké ty základy angličtiny má, nebo si pomůže s telefonem, takže tu opravdu není problém se dorozumět. No a ten ramen! Byl naprosto dokonalý! Taiwan je pro foodies opravdový ráj. A pro milovníky brouků taky :)) (Ale jsem teda ráda, že na podzim tady toho moc nelítá a neleze ^^').

Mrožův čuněcí s čuněcím vývarem

Můj krefetí s miso vývarem