Taxi z Alishan bol dobrý nápad – prichádzajúci tajfún prakticky vyhnal každého turistu a riziko, že busy budú úplne plné, bolo príliš vysoké. A pohodlnosť ako bonus – baťohy stále nemáme super ťažké, ale predsa len je príjemnejšie mať to autom z hotelu do hotelu než sa trepať busom a pak zo stanice pešky. Ráno sme tak ešte stihli pobehať pár stánkov a kúpiť nejaký ten čaj, dať si raňajky a potom hurá do Tainanu. Je mi to trochu ľúto a je to škoda – Alishan je síce ešte viac turistický ako Munnar, ale rozhodne mal svoje čaro a my nestihli cestu vláčkom či návštevu čajových fariem.
| Náš hotel |
Hodne to ale zatiaľ vynahradzuje Tainan – najstaršie mesto na Taiwane a pôvodné hlavné mesto ostrova. Samozrejme, Taipei má všetko a je úžasný, ale Tainan má svoje čaro, ktoré mi v mnohom príde i lepšie než súčasné hlavné mesto. Uličky sú staršie a „historickejšie“, všade sú tu stánky s jedlom a pitím, architektúra je hrozne zaujímavá. Veľmi časté sú chrámy, hlavne tie taoistické pôsobia pomerne unikátnym dojmom – fantasy style draci a bohovia morí v modernej zástavbe.
K nim sme sa dostali ale až trošku neskôr – prvá zastávka bola malá kaviareň, v podstate len espressovač a pár kávových nástrojov vyložených von s pár záhradnými stoličkami ako posedením. Obaja sme sa zhodli, že šlo o najlepšie kafe, čo sme mali na Taiwane. A navyše nám spoločnosť robil veselý pes, takže paráda. Mimochodom, kávová kultúra v Tainane mi pripomína Brno – človek tu vidí jednu pražiareň a kaviareň vedľa druhej. V Taipei je nutné si dobré kaviarne poctivo hľadať a i tak je šanca, že to bude spíše priemer; tu kávou fakt žijú – len by teda mohli otvárať pred 11–11:30, to je tu taký tradičný čas, kedy otvárajú podniky, predtým sú otvorené len raňajkárne.
| kamarádské doggo |
Nasledovala prechádzka onými krásnymi uličkami a návšteva niekoľkých chrámov, väčšina sa honosí titulom najstarší „niečo“ chrám na ostrove – či už taoistický, konfuciánsky alebo proste len obecne najstarší. Highlight, ako vždy, bol chrám, kde sa dali kŕmiť kapre – tam sme strávili dobrých pár minút, len boli svine trochu vyžranejšie a lenivejšie, takže to kŕmenie nebola až taká prdel ako predtým.
Záverom dňa sa tak, typicky, stalo jedlo – pôvodne vyhliadnutá japonská reštaurácia bola zavretá (mmch, bacha na to, Google Maps bude tvrdiť niečo, ale realita je často iná), no náhradou sa stala iná japonská reštaurácia. Tá servírovala hlavne sushi a morské tvory a teda – každý výtvor, čo sme videli či dostali, bol malé umelecké dielo. Všetko čerstvé a úplná radosť to žrať, fotky snáď hovoria za všetko.
V súvislosti s tým ešte dodám, ako hrozne moc mám rád kultúru reštaurácií – žiadne dýška je absolútna radosť; nemusieť premýšľať, koľko musím nechať navyše, je oslobodzujúce. Miesto toho je často rovných x percent alebo dokonca dopredu daná suma zarátaná ako service fee. Platí sa často rovno po objednaní, takže pri odchode človek len poďakuje a mizne. Voda či často čaj bývajú zdarma, sem-tam je dokonca zdarma ponúkaná i nejaká polievka.
| Skoro v každé uličce vás tu něco příjemně překvapí |
Tainan bezpochyby patrí k top mestám, ktoré som kedy navštívil, a je ohromne jednoduché si ho zamilovať. 10/10, doporučujem navštíviť.
Tainan den 2.
Dnešního dne Fung-wong dosáhl pevniny a čekali jsme, že většinu dne strávíme zavření na hotelu. Ne, že bych se odpočinkovému dnu nějak zvlášť bránila. Od začátku dovolené opravdu hodně chodíme a mně navíc začala perioda. Nejhorší den připadl právě na dnešek, takže bychom tím zabili dvě mouchy jednou ranou. Všechny školy a státní instituce tu navíc byly zavřené a čekala jsem, že podobné to bude i s většinou stánků a obchodů. Po snídani jsme se ale pro jistotu ještě přeptali recepční, zda je bezpečné vyrazit ven - počasí dopoledne vypadalo totiž docela dobře.
| Tainanské kočky! |
Ulice také nebyly liduprázdné, ale přesto jsme raději zamířili do nejbližšího 7-11, abychom si udělali menší zásobu jídla na večer, kdyby se situace zhoršila. Většina stánků, včetně nejlepší kavárny, byla opravdu schovaná. Z části tedy proto, že jsme ven vylezli ještě před 11., ale i tak bylo v ulicích podstatně méně živo. Původně jsme měli naplánováno projít si pobřeží, ale od toho se měli návštěvníci kde oficiálních doporučení také držet dál. Udělali jsme si tedy další menší okruh městem.
| I ty zdobené kanály tu mají |
Prošli jsme se kolem budovy Muzea umění (které bylo pochopitelně zavřené) a doufali, že si budeme moci prohlédnout alespoň konfuciánský chrám ze 17. století ležící poblíž. Bohužel byl též zavřený, takže jsme to střihnuli k Hayashi Department store považovaný za jednu z prvních pětipatrových obchodních budov v oblasti, postavený roku 1932 během japonské koloniální správy. Dodnes si ponechala spoustu historických prvků, včetně ručního číselného ukazatele výtahu (patrně posledního na celém Tchaj-wanu).
| Budova muzea |
Z horní terasy je pak krásný výhled na město a ještě je zde umístěna malá šintoistická svatyně. Na chvilku jsme poseděli i ve zdejší stylové kavárně u čaje a pak si šli prohlédnout i další patra. Kromě typických dárkových předmětů a pochutin tu je i několik místních butiků nabízejících oblečení i doplňky. Opět jsem tedy sáhla po náušnicích, abych si i odsud něco odvezla na památku ^^
Počasí bylo sice stále dobré, ale rozhodli jsme se, že pro jistotu už pomalu zamíříme k hotelu, kdyby se náhodou situace začala měnit. Navíc bylo potřeba si jít ulovit něco k obědu. Opět jsme se rozhodli pro japonskou kuchyni - té ostatně nikdy není dost. Navíc tu jsou doslova na každém rohu. Zamířili jsme do nějaké náhodné, kde jsme byli jedinými hosty a dokonce museli i chvilku čekat, než si nás obsluha všimne. Ale to čekání se nakonec hodně vyplatilo :) tentokrát jsme zvolili sashimi set a smaženého úhoře. Chutnalo to stejně dobře jako vypadalo!
S plnými bříšky jsme se vrátili na pokoj, kde už jsme plánovali zůstat do konce večera. Jenže Mrož si všiml, že ve vedlejší americké burgrárně mají dneska konečně otevřeno. Místo onigiri ze sámošky jsme si ještě k večeři dopřáli typický americký smash burger. Nebyl vůbec špatný, ale já bych teda preferovala čerstvého lososa :D ale aspoň máme tuhle položku odškrtnutou.
| burger -_- |
Na pokoj jsme se vraceli po šesté hodině. Situace venku zůstává poklidná, ale uvidíme, jak se bude vyvíjet přes noc. Zítra se už snad vrátíme k běžnému režimu :)
| Příště chci na jídlo sem! |
Žádné komentáře:
Okomentovat