Za Yennefer pro Zaklínače + první dojmy

Začalo to vlastně docela nevinně. Navzdory mé silné vůli jsem se nechala zlákat obrovským hypem okolo nového dílu Zaklínače a rozhodla se, že si ty kouzelné placky pořídím hned. Přitom jsem ještě neměla dohranou dvojku a propásla předprodej s kovovou krabičkou. Nakonec bylo ale všechno úplně jinak...





Nejdřív se objevila velkolepá akce od Xzone slibující super soutěže o ceny, přítomnost legendární Bětky (kterou ovšem nemám zrovna v lásce), plakáty a hromadu zábavy. Docela mě svrběla ruka a málem jsem se nechala zlákat - zvlášť, když jsem viděla, kolik fanoušků jejich FB akce přilákala. Pořád tu byl ale problém s nedohranou dvojkou. Ale i v tomhle mi osud nakonec přál; chlapec ještě finišoval bakalářku, takže jsem měla celý víkend jen pro sebe. Odvolala jsem všechny akce a všem dala jasně najevo, že je nechci vidět. Byla to docela výzva, ve hře jsem totiž byla krátce po prologu a čekala mě ještě velmi dlouhá cesta přede mnou. A pak přišel další zlom...

Na internetech se objevila další akce, tentokrát od czc.cz, kde slibovali všem účastníkům v cosplayi slevu 400,- Kč. Mé židovské já začalo bít na poplach. Tohle jsem si přeci nemohla nechat ujít! Prohrabala jsem svoje kostýmové věci, abych zjistila, že černobílou kombinace, jakou nosila právě Yennefer, pro mě nebude problém sestavit. Musela jsem poděkovat i svému bordelářství, protože halenka, kterou jsem pak měla na sobě, byla už asi týden mezi oblečením určeném k likvidaci. Dalším problémem byla ale paruka; tu zvlněnou, co jsem měla na Animefestu jsem samozřejmě nechala v Brně u přítele a doma byla jenom jedna rovná.

Ještě v pátek jsem tak letěla do Tesca koupit natáčky a doufala, že můj plán klapne. Zjistila jsem, že paruka se fakt dá natočit, teď už bylo jen třeba zkonzultovat první návrh kostýmu na internetech. K mému překvapení byl přijat velmi kladně a já se napevno rozhodla, že do toho tedy půjdu. Už zbývalo jen zvládnout herní challenge.

Musím přiznat, že jsem už opravdu hodně dlouho nestrávila u jakékoliv hry tolik času v kuse (dokonce ani během prvního víkendu u DA:I) a nakonec si to vlastně vybralo i svou daň :D V prvé řadě mám snad ještě teď spánkový deficit a navíc mi z toho celovíkendového sezení naprosto ošklivě otekly nohy. Z toho jsem byla poměrně vyděšená, ale naštěstí to stejně rychle zmizelo. V pondělí, ve 4 hodiny ráno jsem tak slavnostně zhlédla finální titulky Zaklínače 2. A o půlnoci jsem měla být u prodejny czc na Muzeu, abych si vyzvedla pokračování. Krása, ne? :)

Tímhle jsem se "chlubila" na internetech a i přes ten strašný výraz způsobený smrtelnou únavou si vysloužil schválení :D

Osud mi však přihrál ještě jeden triumf do karet; v sobotu jsem si všimla, že má můj drahý ve chránce výzvu k vyzvednutí balíčku do vlastních rukou - nezbylo mu tedy nic jiného, než se za mnou v pondělí vydat. Zařídila jsem si tedy kvůli tomu i home office a měla k páchání zla svého spojence. krom finálních úprav bylo ještě třeba sehnat náhrdelník, jaký Yennefer nosila. Kdo by však řekl, že sehnat pentagram bude takový problém...

Chlapec už měl navíc po odevzdání bakalářky, tak jsem ho chtěla nějak mile překvapit. Jelikož jsem tvor nadmíru důvtipný, chytře jsem naplánovala, že se pojedeme podívat na Anděl ke Stoklasovi, kde nakoupím potřebné cetky a pak Maroše pozvu na all you can eat sushi. Plán vyšel do posledního puntíku (jen teda má Yenn neměla pentagram, ale srdíčko, které vlastně působilo ještě o něco lépe).

Když jsme někdy po osmé odcházeli z OC Smíchov, byla před tamějším JRC už taky docela slušná fronta - posléze jsem se dozvěděla, že jako jedni z posledních měli skladem sběratelské edice (já si ji tedy ráda odpustila, protože mi za ty peníze nepřišla moc dobrá). Někteří byli dokonce taky v kostýmech, což mě celkem povzbudilo.

Přežraní jsme tak někdy v devět dorazili na byt a přípravy mohly začít. Chtěla jsem vyrazit o něco dříve pro případ, že by tam byly nějaké velké fronty a zábava navíc. FB event sice hlásil nějakých 17 účastníků, ale byla tu jistá šance, že těch lidí dojde víc. Problémem ale asi bylo, že svou akci ohlásili až moc pozdě, kdy měla většina lidí už objednáno jinde.

Na místě bylo pak skutečně pět a půl člověka, z toho jedna Ciri a Geralt, někdo z Narutardů a Arakanga v nějakém asi_taky_anime_cosplayi. Působilo to docela smutně :D Bylo asi 30 minut před půlnocí a kluci z czc začali rozdávat energiťáky, taky jsme si jeden s Marošem vzali a stali se tak modely pro nějakou jejich reklamu :D  Poté dokonce vylezl i někdo s kamerou a začaly se natáčet rozhovory. Ačkoliv jsem z mého pohledu měla hezký kostým a možná bych světu dokázala sdělit souvislou větu, neměla jsem na to zrovna moc náladu, takže jsme se s přítelem strašně nenápadně schovávali za nedaleko parkující auta a čekali, až s tím krámem zase zmizej. Nakonec se tak i stalo.

Už doma se svým vzácným úlovkem :)

O půlnoci se dveře do krámu otevřely a já si konečně mohla pro svou krabičku. Konečná cena 700,- Kč zněla víc než dobře a já byla opravdu ráda, že jsem se k takovému kroku odhodlala. Bohužel jsem už pak ten večer neměla moc energie na hru samotnou, ale to si teď v posledních dnech bohatě vynahrazuji.

Mohu vám tedy naprosto exkluzivně přinést shrnutí prvních dojmů ze hry. Tak tady je!

Od událostí předchozího dílu uběhla už nějaká chvíle a jak už finální scéna z Vraha Králů naznačovala, nilfgaardské impérium se dalo na pochod. Oslabený sever se císaři neměl jak postavit a jeho armádám tak nic nebránilo v postupu. Snad jen Redanie, která si během zmatků stačila ukrást Kaedwen může být posledním místem odporu.

S Geraltem se tak opět ocitáme v Temerii, kde je společně s Vesemirem na stopě čarodějky Yennefer. A jak už jsme zvyklí z předchozích dílů, i zde dojde k několika nečekaným zvratům a náš zaklínač si bude moct jen horko těžko zachovat svou neutralitu. Ale nepředbíhejme - ostatně ani já nejsem v samotném příběhu až tak daleko.

Kromě hlavní dějové linky je tu totiž tolik ke zkoumání, že se mi tak trochu zopakoval DA:I efekt z první přístupné oblasti. Jenže na rozdíl od zmíněného kolegy, má Witcher III hnedle v několika aspektech silnou převahu.

Když pomineme naprosto úchvatnou grafiku, nad kterou se v mnoha okamžicích skutečně tají dech, obrovskou rozlehlostí světa (který sice není zcela open world, ale sere pes), samotný jeho obsah je mnohem nápaditější. Nečekejte žádné questy typu dones 5 kytek nebo zabij támhle 10 potvor, nic takového! Zatím byl každý vedlejší úkol nadmíru zajímavý a hráče skutečně nutil chovat se jako zaklínač. Nemůžete si jen tak naběhnout na kdejakého nepřítele a myslet si, že jej uklikáte k smrti! To se vám může stát velmi často osudným. Je nutné číst si popisky potvor a na těžší souboje se opravdu připravovat.

Nezbytným doplňkem Geraltovy výbavy jsou pak lektvary; i zde došlo k menším změnám. Jak už je jednou vyrobíte, budou se vám během meditace automaticky doplňovat (pokud ovšem v inventáři máte lahvičku s alkoholem). Craftění se celkově dočkalo celé řady vylepšení a vyrobit si teď můžete skutečně všechno; jakákoliv věc v inventáři se dá i zpětně rozložit a materiály znovu použít. Člověk pak skutečně neví, co dřív :)

Svět v Zaklínači je totiž neuvěřitelně živý a myslím, že dalece předčí vše, co nasliboval slavný Kingdom Cum (i když ani na Vávru tu hoši z CD projektu RED nezapomněli) a věrný atmosféře z knih. Opravdu tu nečekejte žádné pohádkové příběhy. Dokonce i já sama jsem byla v prvních fázích hry několikrát překvapena, co vše mi hra naservírovala - a to jsem o víkendu dohrála předchozí díl, takže jsem měla být zvyklá :)

Vávra popisující pád Warhorse

Za zmínku stojí i úžasně provedené in game scény a práce s mimikou postav. Člověk by ani kolikrát nepotřeboval titulky, aby si domáknul, o co jednotlivým aktérům jde. Přispívá k tomu i vhodně zvolený soundtrack, který vám skutečně doporučuji stáhnout - dá se poslouchat i samostatně a můžete tak ve světe Zaklínače být alespoň v myšlenkách i v práci :))

Abych ale tedy jen bezmezně neadorovala, je třeba přeci jen připojit i pár menších výtek. Je skvělé, že máme s Geraltem možnost téměř neomezeného pohybu, ale přeci jen by starému vlkovi nemusel seskok z menší zídky ubrat dobrou polovinu zdraví. Já vím, občas je tam žebřík, jenže ten náš zaklínač slézá moc pomalu.
Stále také trochu bojuji s ovládáním, chvilku mi trvalo, než jsem si zvykla na uskakování v bojích a celkově na poněkud složitější soubojový systém. Horší je ale opět velmi nepřehledný inventář, který je sice rozdělen do několika kategorií, ale stále v něm budete mít po nějaké době hraní neuvěřitelný zmatek. Chybí též srovnání předmětů podle různých kategorií, jako je váha, cena atp.
S ovládáním souvisí i další nepříjemnost, pro aktivaci různých vyskakovacích menu se střídavě používá klávesa "E", mezerník, někdy enter a celkově je v tom hrozný bordel. Pomocí ESC nevyskočíte z nabídky docela, ale posunete se na vyšší úroveň. Přiznám se,že tohle mě na celé hře točí ze všeho nejvíc + dvojité enterování v karetní hře. Věřím ale, že se na to dá snadno zvyknout.


Tohle vše dohromady pak tvoří jednu z nejlepších her, jakou jsem kdy mohla hrát. K dokonalosti chybí už opravdu chybí jen pár maličkostí! Kočky tu navíc umí otevírat dveře :)