Letos tomu bylo podruhé, co jsem vyrazila s rodinou na výlet do libereckého kraje a navštívila známé Skotské hry na Sychrově. Počasí se vydařilo, takže to byl i docela vydařený zážitek, který mě aspoň trochu vytrhl ze všech těch stresů, co teď kvůli plánované "dovolené" v Indii mám :) Více o průběhu celé akce pod čarou ;)
Ráno začalo docela vesele. Vstávalo se už v šest a místo toho, abych svůj den začala čajem u počítače, zasedla jsem před zrcátko a snažila se upravit si ksicht. Fakt bych to nechtěla dělat každej den >_< opět jsem měla v plánu si vzít své úžasné třešničkové šatičky, do kterých jsem se bezhlavě zamilovala. Všechno jsem na sebe navlíkla a chystala se vyrazit. Ale ejhle! Na poslední chvíli jsem zjistila, že nemohu najít boty. Mamka mi je opět někam zašantročila, tak jsem nakonec musela vyběhnout v jejích, které měly 7cm podpatek O_o Navíc jsem při odchodu zjistila, že se mamka nějak nepohodla s tátou a rozhodla se letošní ročník Skotských her vynechat. No jedno příjemné překvapení za druhým.
Po úmorné tříhodinové cestě jsme byli konečně na místě, byl to pro mě trochu nezvyk někam cestovat jen s tátou, ale nakonec to bylo fajn, páč jsme nemusela stále o něčem brebentit. Od vlakové zastávky to byl necelý kilometr cesty a čekal nás výstup do mírného kopečku. Nemohl mít víc než dvestě metrů. A tady přišel další šok, před námi se dost pomalu táhl zástup lidí a na záda mi naprosto neskutečně funěly dvě obří prasnice, které se musely několikrát zastavit, páč to prostě nemohly vyjít O_o Já se tam škrábala v těch hroznejch botech, nasadila si obvyklý turistický tempo a ani se nezadýchala. No, nezapomněla jsem je později okomentovat :) ostatně sama jsem byla pak několikrát terčem několika poznámek, že asi nejsem normální, když jdu na takovou akci v šatičkách a podpatcích O_o o tom, že to vycházelo z úst podobných kreatur netřeba mluvit.
U vchodu jsme hned prodali jeden přebytečný lístek, co nám zbyl po mamce a vydali se dovnitř. Složení a umístění stánků bylo stejné jako předchozí rok. Jen mi přišlo, že toho měli o dost míň a celkově byl program k našemu zklamání poněkud chudší. Hned z kraje jsme si zašli na haggis a počkali si na slavnostní zahájení.
 |
| haggis :D fakt dobrota :D |
Poté jsme korzovali po areálu a obhlíželi stánky se zbožím, v některých se našly opravdu velmi zajímavé věci. Třeba kočičí lebka :D asi začnu sbírat po lese kosti a pak si na tom založim živnost :DD
 |
| titapadéé, lebka tvoje! :DD |
|
|
Okolo jedné jsme si došli na kávu. Objednala jsem si jako obvykle své oblíbené latté, které jsme byla ovšem nucena dopít extrémně rychle, páč tatínek není zvyklý u stolu hodiny vykecávat (což asi většina lidí, jak jsem zjistila). Pak přišel asi nejzábavnější bod programu - všesokolský slet! Ehm, tedy ukázky sokolnictví :) Krom již zmíněných sokolů jsme v akci viděli i rarohy, káně, orla, jestřába, pár výrů (jménem Fanda a Vendula) a krkavce Karla. Někdy v půli akce mi pak na rameno zaklepala mamka - rozhodla se, že nakonec přeci jen dojede a jak jinak, než na kole O_o no, trochu (víc) jsem to nechápala, ale nakonec jsem byla ráda, že jsem si to s ní mohla ještě jednou projít.
 |
| orly? |
Krom klasického programu byl součástí akce i "whisky festival", schválně jej dávám do uvozovek, protože se vlastně jednalo jen o jeden stánek, kde bylo možné ochutnat whisky převážně ze skotských palíren (a to i některé velmi vzácné kousky z těch již zavřených). Jenže i tak jich bylo žalostně málo a očekávala jsem, že budou na programu např. i nějaké přednášky, řízené degustace a podobné srandičky. No, ochutnala jsem alespoň desetiletou japonskou Yamazaki. A nebyla vůbec špatná!
 |
| japonská whisky! |
A to je ode mne vše :) jak už z předchozích řádků vyplynulo, akce to vůbec nebyla špatná, i když předchozí ročník se mi líbil asi o něco víc. I když zase prodej kočičích lebek to asi dostatečně vyvažuje :) Příští rok se tam nejspíš ukážu zas a budu doufat, že se trochu polepší.
 |
| Takhle "nevhodně" jsem byla oblečená :D |
Žádné komentáře:
Okomentovat