No, už jsem si snad vylila srdíčko dostatečně, tak přejděme k tématu!
Day 3: First dungeon you explored as a PC or ran as a DM.
Otázka, kterou si opět budu muset trochu modifikovat. Ačkoliv se i ve starém dračáku představovaly klasické dungeony, nikdy jsme tomuto konceptu nepřišli na chuť a vždycky začínali hru jako regulérní otevřenou kampaň. Obvykle v nějaké vesničce, ze které má postava vyšla na výpravu. Jelikož na místě obvykle neměla moc závazků (nebo zřejmě takové, jež nebyl problém zpřetrhat), už se na toto místo ani nikdy nevrátila. Protože musíme jít přeci vždycky dál, že? ;)
Cesty všech mých postav pak obvykle vedly do města jménem Foma (tuším, že se objevilo v jednom výtisku Pevnosti a Honzík byl pak líný vymýšlet nové názvy) a pochopitelně se vinuly skrze skřety a vlky obývanými lesy. Ano, jedná se o jeden z typických stereotypů a častých nešvarů začátečnického hraní. Ale vzhledem k tomu, že nám bylo snad okolo 10 let (možná méně), je to snad ospravedlnitelné. Zápletky to byly obvykle celkem pěkné a správně dětsky naivní. Honzík už v té době zvládal i hru za více rolí, tak nám nechyběla ani zajímavá NPCčka a dokud jsem byla u slova já, spíše šlo o konverzační hru než o tupé mlácení do skřetích hlav.
První hra, kterou jsem sama vedla, se odehrávala v hlubokém lese poblíž malé vesničky, kde se začaly dít podivné věci. V okolí byla nacházena mrtvá zvířata, stromy se podivně kroutily a někdy, jako by se zdálo, že se stahují stále blíže k vesnici. Ano, v té době jsem tuším začínala číst Holdstocka, naprosto fascinovaná jeho romány :) Postavy měly této záhadě přijít na kloub. Původně to bylo zamýšlené jako zcela nenásilné dobrodružství, kde šlo naprosto vše (tedy až na plánovaný boss fight a pár menších potyček) vyřešit mírově. Chtěla jsem po chlapcích, aby si promluvili s místními druidy a společně s nimi pomaloučku přicházeli k pravdě - totiž, že druidové mají ve svém středu zrádce! Jenže to bych jim ve vesničce asi nesměla dát hint ve smyslu, že je to vlastně všechno vina pánů lesa - což byla výpověď jednoho ze štamgastů místní putyky. Nějak se toho chytli a poté mi zaútočili hned na prvního (zrovna dobráckého) druida, na kterého narazili. Tak jsem ty pacholky pak nechala uvrhnout do hrůzných nočních můr a pokoušela se je alespoň skrze to navést ke zdárnému vyřešení příběhu. To se bohužel nějak nekonalo, nezvládli jsme to dohrát a já jim pak celou pointu aspoň vyzradila. Pochopitelně proto, že jsem na ni tehdá byla náležitě hrdá :) Jak o tom všem teď tak píšu, zase mám chuť hrát. Naštěstí jsem si opět nalezla klasickou fantasy jeskyni na Andoru, kterou vede můj velmi dobrý známý, tak si tyto choutky uspokojím snad tam. Opět jsem si pro tuto příležitost vytvořila poměrně netradiční "hrdinku", jak je u mě zvykem.
A teď k rubrice, co mi dneska frnklo do nosu. Kromě schvalování článků na Andoru jsem u dnešní pozdější snídaně stihla projít i svou obvyklou dávku blogů. Na jednom z nich se teď začínají pravidelně objevovat články o řešení social skillů v RPG. Dneska bylo ústředním tématem okouzlování/svádění. Se zapracováním podobných dovedností do mechanik hry jsou vždy potíže. Pamatuji si, že vymýšlení toho nejvhodnějšího řešení nám zabralo hromadu času a snad nikdy jsme nedošli k jednoznačnému řešení. Já byla vždy spíše příznivcem klasického odehrávání všech scén, které ale dost markantně znevýhodňuje ne až tak zdatné řečníky, co si ale prostě chtějí třeba jednou zahrát velké svůdníky.
Kecálkové pak obvykle odmítají dopustit, aby si dotyční mohli prostě jen hodit kostkou a vůbec se "nesnažit". Najít mezi tímto nějaký pro obě strany přijatelný kompromis, může být opravdu oříšek. Mám v plánu se této tematice věnovat ještě trochu podrobněji, zatím se tedy můžete podívat k mé "konkurenci".
Zbytek dopoledne jsem pak klasicky strávila prolézáním diskuzních serverů a vylepšovala si náladu nad různými geniálními způsoby trollingu či při sledování videí. Říkám si, že o něco takového bych vás také neměla ochudit.
What a Woman Wants From a Man - o další zábavu se pak postaral kanál uživatele MaximBady na youtube. Většina z vás ho možná už i zná. Pokud ne, je nejvyšší čas to napravit ;)
Milovníky vkusných bytových doplňků pak musím upozornit na probíhající slevy v e-shopu Nordic Day - být o něco movitější, asi jim tam polovinu zboží vykoupím.
Pokud by pak někdo stál o moji společnost, budu se nejspíš 7.2. vyskytovat na koncertu mé milované skupiny Ulver. Byla jsem na nich v Praze i předtím a stále je to pro mne nezapomenutelný zážitek.
Tak, to by bylo pro dnešek vše :) Doufám, že jste se při čtení alespoň trochu pobavili!
Žádné komentáře:
Okomentovat