D&D 40th Anniversary Blog Hop Challenge - Day 6 & 7

    Protože jsem včera nějak neodhadla délku mé plánované návštěvy, musím dnes výjimečně shrnout hnedle dvě otázky. Doufám, že to alespoň teď před tou půlnocí stihnu, protože i dnes jsem měla velmi zajímavý den. Krom návratu v 6 hodin ráno a dlouhého vyspávání do poledních hodin, jsem vyrazila na koncert mé milované skupiny Ulver. Ačkoliv jsem tam šla sama, neskutečně jsem si to užila a stále jsem plná dojmů :) Tohle je prostě moje naprostá srdcovka a nedám na ně dopustit. Opravdu škoda, že hráli tak krátce (tuším hodinku a půl), myslím, že bych je vydržela poslouchat dvakrát tak dlouho!

Day 6: First character death. How did you handle it?

Když už se k tomu tedy dostávám tak pozdě, budu se snažit být stručná. Nebude to ani moc složité, protože za celou mou historii IRL hraní mi zatím nezemřela jediná postava. Vždycky jsem se dokázala nějakým záhadným způsobem udržet naživu, nebo jsem možná nedělala až takové hlouposti, že by měly být potrestány až takovým způsobem.

Pokud jsem se náhodou začala domnívat, že je má postava nehratelná, byla raději nějak "nenápadně" uklizena a nahrazena vhodnější - tak tomu bylo například v té naší dlouholeté kampani. Jedinou zlou smrt jsem zažila pouze v online hraní na andoru a už je tomu taky hezkých pár let, ačkoliv mám tuto scénu neustále velmi živě v paměti. 

Jednalo se o klasické městské fantasy, kde proti sobě stáli obvykle velmi mocní představitelé skupin snažících se ovládnout místní podsvětí - tedy skutečná smetánka a opravdu charakterní jedinci. Pro tuto příležitost jsem si vymyslela opravdu krásně vymazlenou sicco, se kterou jsem měla pochopitelně velké plány. K jejich naplnění mi pak měl pomoci můj sekundant, jehož si vzal na starost jeden z mých velmi oblíbených hráčů. Obvykle jsem s ním odehrávala všelijaké (vždy platonické) romance a teď tomu nemělo být jinak. Ačkoliv vše jsem zpočátku nechávala jen pod povrchem, abych tento motiv mohla vytáhnout někdy později.

Jenže to by mě dotyčný nesměl zradit a nedat tak příležitost jinému hráči, aby mě naprosto sprostě oddělal. Jedna otrávená šipka z kuše udělala svoje a moje dobrodružství dříve skončilo než začalo :D Moc dobře si pamatuji, jak jsem z této události byla nesmírně nasraná a smutná. Se svým "vrahem" jsem se pak hodně dlouho nebavila a vzájemná nevraživost přetrvala ještě léta. Vlastně se celá tahle situace vyřešila až před několika lety, kdy jsme spolu byli na jednom z pražských srazů a prostě si v klidu podali ruce. A pak, že člověk hraní přes internety nemůže prožívat - ba ne, mnohdy to bývá opravdu intenzivní, naštěstí poslední dobou spíše v tom pozitivním slova smyslu.

Smrt postavy je osobně dost ošemetná věc a myslím si, že pokud k něčemu podobnému má ve hře dojít, měl by s tím i samotný hráč "souhlasit". Přeci jen je to právě on, kdo do její tvorby investuje nemálo prostředků a i během hry se neustále snaží ji postupně vylepšovat a propůjčovat jí nějaký charakter. Zničit tohle vše nějakým pitomým hodem kostkou, nebo ze zlovůle jiného hráče, je dle mého jistým způsobem nefér. Jistě, může snadno dojít k situaci, kdy je takový závěr žádoucí a příběhu to dodá gradaci, ale to obvykle právě za přispění hráče a z jeho vlastního přání. Takové rozhodnutí by se mělo rozhodně respektovat, ne však vymáhat. Pokud mám totiž pocit, že má snaha v tomto ohledu vyšla naprosto vniveč, těžko se budu pak snažit v hraní pokračovat, nebo tomu už nebudu dávat tolik energie. Sice můžete namítnou, že "takový je prostě život", ale hry na hrdiny jsou stále především formou zábavy. 

Day 7: First D&D Product you ever bought. Do you still have it?

Už odjakživa jsem byla internetovým pirátem a veškerá pravidla si obstarala v elektronické formě. Vlastně ani nevím, zda u nás dřív byly nějakým způsobem dostupné a jelikož jsme je k hraní nikdy zvlášť nepotřebovali, ani jsme netrpěli touhou je vlastnit.

Honzík měl své výtisky Dračího doupěte a s tím jsme si vesele vystačili. Já sama jsem si pak jejich starší verzi sehnala na jednom z conů a otevřela je všehovšudy možná třikrát. Teďka mají své čestné místo na poličce mezi vzácnými výtisky německých časopisů o anime a manze, sbírkou Pevností, Dechů draka, Legendami a podobným haraburdím.

Krom dračáku jsem si ani žádná další pravidla nekupovala. Od toho jsem měla vždycky přítele, který byl jednak velkým znalcem, druhak i vášnivým sběratelem. Ačkoliv jsem se těchto vzácností obvykle nemohla ani dotknout a bylo mi dovoleno je obdivovat jen z dálky, vždy se doplňovala jenom jeho sbírka. Já mám pak všehovšudy jen tři další knížky. Vampire: The Requiem, 4. edici Das Schwarze Auge, kterou mi přivezl z Essenu a je tedy v němčině a nakonec Numeneru. Tu teď začínám číst a ačkoliv mám za sebou opravdu jen pár stránek, jsem z ní neuvěřitelně nadšená. Doufám, že si jednou i v tomhle prostředí nějaký krásný příběh zahraji. Budu se muset snažit na to nalákat další lidi, nebo si zase najít nějaké nové ochotné duše :)

A teď naše pravidelné kulturní okénko:

V posledních dnech internety naprosto otřásla zpráva o nevybíravém chování EA a jejich prasení starých krásných her na Androida. Kdo z nás by tu nemiloval Dungeon Keepera! Paskvil, který vydali tak nazdvihl mandle nejednomu recenzentovi. Na eurogameru hra získala krásných 1/10 a na youtube se z toho rozčiluje i Francis. Upřímně mě podobné zhovadilosti v mobilních hrách taky pěkně štvou, už jsem tak odinstalovala nejednu z nich, a to žádná nebyla ani zdaleka tak nasírací jako právě DK.

Abychom si trochu zchladili žáhu, vylepšíme si náladu úžasnou sondou do vietnamské kuchyně. Na mém oblíbeném blogu právě vychází články Jak jsem proje(d)l Vietnam - mohu opravdu doporučit. Sotva článek otevřu, hned se mi sbíhají sliny. Už abych se zase mohla vypravit do SAPA na své oblíbené rybí polévky a denní menu :)

Tak to bychom měli pro dnešek vše :) Zítra už snad napíšu včas ;)