Ploutvonožci v Indii - 10.den - Toy Train do Shimly

Hurá, nakonec se nám to podařilo! Díky několika šťastným náhodám a naší proradné mroživosti jsme se dostali až k předmostí Himalájí a užíváme si příjemného klima v horském městečku Shimla. Je to příjemná změna oproti předchozím dnům a hodláme si to tu fakt užít! Jak naše cesta probíhala, je tentokrát zaznamenáno velectěným Mrožem :))

Ploutvonožci v Indii - Chandigarh, den 2.

Další den v Chandigarh byl zase docela akční :) Tohle město se nám fakt začalo líbit, sice tu nejsou žádný hustopevnosti a chrámy, ale zase tu krásně funguje doprava, na každým rohu je odpadkový koš, nějaký park a vše je krásně upravený. Taková fajn Indie pro začátečníky :)) a hlavně jsou tu ty hospody!

Ploutvonožci v Indii - Chandigarh, den 1.

Hotel Ranjit Residency majú proste čuráci. Dnešná noc, prekvapivo, nebola rušená pracovníkmi na stavbe ani ničím podobným no v krásnych 6:30 ráno začala naplno z ničoho nič pražiť klimatizácia - tak hlučne a nepríjemne, že sme sa okamžite zobudili. Ďalších dobrých 10 minút trvalo, než sme zistili ako tú skurvenú vec vypnúť - ale podarilo sa a my mohli nejak málo dospať než sme konečne opustili Patialu (samozrejme nám zľavu ani nič za hluk nedali) a klasickým busom vyrazili smer Chandigarh.

Cesta bola príjemná - v buse bola vďaka rýchlosti pohodová teplota, mali sme dosť miesta a nikto po nás nič nechcel. Až v Chandigu nastal menší problém - rikšáci zaryte tvrdili, že za 500 rupek proste izbu nezoženieme a ideál je tak tisícka. Nechali sme sa povoziť po páru hoteloch a nakoniec ukecali cenu na 700, teda cirka 10 eur, čo je za izbu s wifi, televízorom (ač hodne hučí) a teplou vodou (!!!) pohoda. Osviežený sme rovno vyrazili do mesta, páč času bolo ešte dosť.

Pomerne hladný (od rána sme nežrali) sme zapadli do prvého pohostinstva na ktoré sme natrafili. Objednal som nejaký paneer čo sme ešte nemali (že bude prekvápko) k tomu 4 placičky a čaj. Čakáme, čakáme, dorazili placičky. Len...boli nejaké iné. Takové fajnové, plnené bramborom, cibuľou a chilli. Na paneer sa však zdá sa zabudlo, takže naše jedlo boli len tie placičky - čo nakoniec ale nevadilo, boli cool.
Pokračovali sme na prvú atrakciu, Terrace Garden. A keďže to je záhrada, bolo to presne také ako si človek predstaví - proste záhrada. Ani tých terás tam nejak nebolo. Odtiaľ sme pak pokračovali ďalej k...ďalšej záhrade. A pak ďalšej. A cestou park. A iný park.

Chandigarh je asi najluxus indické mesto aké sa dá predstaviť. Vypadá, že bolo naplánované presne dle pravítka, ulice sú pravouhlé a rozdelené na sektory, všetko je dokonale čisté a všade sú parky, záhrady a hodne buržoidné vily s toyotami, škodami superb a inou plejádou áut. Až neskor sme si všimli, že skoro každý tu je právnik alebo zubár - bez prdele, advokátskych kanclov sme narátali na každej ulici aspoň 5, cca teda tak 20 na sektor ich bude. Možno za to može neďaleká právnická college. Navyše, každý sektor má často 2-5 detských ihrísk, vždy hezky upravených, pokosených a s novými preliezkami a atrakciami. V neďalekej Patiale deti žobrú aby prežili, tu sa zrejme nemožu rozhodnúť či ísť do toho alebo tamtoho luxusného ihriska.

Parky a záhrady boli fajn, udržiavané, vstup zdarma a nie moc plné - v drvivej vačšine prípadov tam okrem nás boli len zamilované či randiace indické páriky. Veľmi často západne oblečené. Najvačší šok nám ale prichystala malá holčina ktorá vystúpila z auta, vyhodila smeti do koša, nastúpila a pokračovala v jazde. Oni zastavili auto, aby vyhodili veci do koša. V Indii!!!

Celkovo to tu skoro nieje ani India a ďaleko viac to pripomína súčasť Britského impéria, kde ale miesto bohatých britov v parkoch relaxujú bohatí indickí advokáti a zubári. Dokonca i semafory tu fungujú a cestná premávka je skoro tak kultivovaná ako u nás. Ďalšou špecialitou sú časté knajpy, jednu sme i navštívili. Hrá tam televize, posedávajú tam starší štamgast indi i mládež a všetci kalia pivo alebo whiskey. Len namiesto nakladaného hermelínu a utopenca majú indické pokrmy, inak klasik česká knajpa.

Presýtený záhrad sme zablúdili ďalej, do Medzinárodného múzea bábok. Kde boli bábky - Indické, z roznych kútov takže mal človek možnosť porovnať tradičné odevy Kéraly, Pandžábu a tak ďalej, ale i bábky Americké, Ázijské či dokonca Európske - včetne napr. Francie, Maďarska, Fínska či bábkového prevedenia takových klasík ako je Popoluška, Spiaca Princezná či Narodenie Krista. Len tieto bábky boli Indické, takže i ježíšek bol trošku snedý. Celkovo veľmi hezké múzeum.

Ešte sme pak stihli Rose garden, ale vyhlásených 725 druhov ruží tu žiaľ bolo už trošku mimo sezóny, takže sme mali možnosť obdivovať len pár desiatok druhov. Napriek tomu super záhrada, zas a znova krásne udržiavaná, zdarma a plná indických párov či rodiniek s deťmi. Už sa pomaly chýlilo k večeru, chytili sme teda rikšáka a nechali sa odviezť k hotelu. Nechceli sme ale jedlo tam (pretože prečo) a dali si okružnú túru kde sme pár krát zablúdili a nakoniec skončili na opačnej strane sektoru. Tam sme našli malú restauraci - teda, mrožina ju našla a navrhla. Samozrejme to bola totál sockoknajpa kde si indi kupovali malé placatky whiskey a miešali ich s vodou a ľadom, alebo len tak kalili pivo. Jedlo ale bolo super, navyše nás oslovil jeden sikh s tým, že pracuje pre nemeckú firmu a že nás kľudne zoznámi s nemkou ktorá tu býva. Keď sme mu povedali, že sme z Čiech bol ešte nadšenejší a vyhlásil, že tam pracuje i paní Veronika, češka. Žiaľ, po telefonáte a rozhovore s kolegom len konštatoval, že Veronika tu žiaľ zajtra nebude, páč je v Shimle. Neva, možnu ju stretneme tam.

Ind bol i tak hodný, že nás upozornil aby sme nechodili po zotmení okolo 10 a neskor von v tejto oblasti - že tu vyliezajú fetky a je to tu kekel. Niet divu - táto oblasť nie je krásna vila-park-buržo ale oblasť kde sú zjavne len tri veci - hotel, opravovňa áut/predajňa pneumatík a obchod s halal masom. Keď človek kráča ulicou prechádza okolo stoviek pneumatík, rozbitých motorov a halal kurčiat, my to ale úspešne zvládli na hotel kde sme ešte hneď vedľa kúpili kingfisher pivko a chceli ísť na izbu. Zastavil nás ešte niekto, kto najskor pripomínal špinavú indickú fetku no vykľubal sa z neho turista, patrne brit alebo niečo podobné dle prízvuku. Posťažoval sa, že práve prešiel skoro 400 km na motorke so psom a žiadny hotel ho nechce kvoli zvieraťu ubytovať - len ten náš mu ponúkol premrštenú, vyše dvojnásobnú sumu toho čo platíme my. Popriali sme mu hodne šťastia a rozlúčili sa - snáď si nájde ubytko.

Ploutvonožci v Indii - Patiala, den 2.

Jebať Ranjit Residency hotel, pro který je WiFi doposud neobjevenou mimozemskou technologií. Máme svoje indické vodafouní simky s hromadou dat, kterou je třeba vyčerpat. Trochu toho hejtu si teď můžete přečíst přímo ode mě :)

Ploutvonožci v Indii - Patiala, den 1.

Další den jsme měli konečně možnost objevovat krásy města - tedy velmi omezené, protože prostě pondělí, ale získali jsme aspoň nějakou základní představu o tom, jak to tu funguje, co máme poblíž a kde koupit tu nejlepší papáju. Report opět přináší Mrož!

Ploutvonožci v Indii - den 4. Příjezd do Patialy

Naše dny v Delhi se chýlily ke konci. Musím přiznat, že jsem se toho města dle zkazek od známých docela bála. Myslím, že zbytečně. Části, ve kterých jsme se pohybovali, byly až překvapivě čisté, nepotkali jsme ani moc odpadků a žebráků. Když už jsme se dostali do nějaké méně fancy čtvrti, byla to taková ta klasická Indie, ale nic hrůzostrašného. Z jídla nám zle nebylo, a to jsme jedli na ulici i u místních. Takže víceméně pohoda, jen se tam snaží turistu strašně odrbat a trochu jsme připláceli za rikšáky, je to taková daň za pohodlnost.

Ploutvonožci v Indii - Delhi, den 3.

Když už tu člověk nemá problém se stabilní wifinou, vypnou mu pro jistotu proud :D asi tu chtějí nějak výrazně ušetřit, jelikož se to opakuje co půlhodinu. No, jak jsem včera večer milovala Delhi, začala jsem ho hned z rána zase nenávidět, asi mám s tím městem trochu love hate relationship. Aspoň, že delhi belly se nekonalo, asi ráno zaskočím na další skvělé lassi, bude to totiž náš poslední den tu. Ale dnešní události vám opět přináší herr Mrož!

Ploutvonožci v Indii - Delhi, den 2.

Druhý den v Indii a stále žijeme! Vlastně je nám docela fajn :) Každopádně si i dnešek zaslouží další blogpost.

Ploutvonožci v Indii - Delhi, den 1.

Aby bylo rozložení našich sil spravedlivé, opět jsem nechala o našich zážitcích promluvit Mrože. Soudě dle jeho výrazů během dne to pro něj bylo také o dost intenzivnější :D ať už letadlová historka, nebo naše dnešní okruhy s přátelskými Indy. Já jsem samosebou happy, že tu vůbec jsem a mohu se smát příkořím svého drahého :)

Ploutvonožci na cestách - vzhůru do Indie

Loňská dovolená v Radžastánu na nás zanechala hluboké následky. Uchváceni indickou kulturou se všemi jejími aspekty jsme se rozhodli to celé martyrium podstoupit znovu :D A nebyli bychom to my, aby se nám už před cestou nepovedlo několik velmi vypečených kousků!

Junktown 2016 - report

Poslední víkend v červnu se opuštěná raketová základna v Bratronicích opět přestavěla na postapo městečko Junktown a otevřela své brány všem nájezdníkům toužícím uniknout aspoň na chvilku civilokalypse. Letos se mi díky několika známým a troše toho štěstí taky podařilo ukořistit lístky. A jak je mým zvykem, musím i tuto událost řádně zaznamenat :)

Street Food Festival u cross][clubu

Jakožto správní milovníci jídla jsme si nemohli nechat ujít tuhle báječnou akci, kde máte možnost ochutnat streetfood z různých koutů světa. Tentokrát se s festivalem vrátili ke cross][clubu, tak jsem měla ještě možnost zavzpomínat na staré dobré časy spojené s pobýváním na nedalekých kolejích 17. listopadu. Více infa a především fotek pod perexem!

Plány na rok 2016

S tradičními novoročními předsevzetími jdu sice trochu s křížkem po funuse, ale co se dá dělat :D Prakticky od ledna si v hlavě nosím seznam věcí, které bych letos chtěla zvládnout a ačkoliv už tu máme skoro polovinu roku, moc se mi toho zrovna nepodařilo. I tak si myslím, že podobných sumarizací není nikdy dost, tak se do toho směle pustím.

Animefest 2016 - report

Poslední dubnový víkend se brněnské Výstaviště opět ocitlo pod útokem více než čtyř tisíc návštěvníků tradičního Animefestu. Na takové události jsem samozřejmě nemohla chybět a přináším z ní exkluzivní report!

Fantasy + medieval focení s Dark Vision Studio v Divoké Šárce

Jelikož se mému drahému Mroži povedlo nakazit mě zvlášť nepříjemnou odnoží rýmičky a musím volná odpoledne trávit doma, mohu vám s radostí přinést report z báječné akce, která se odehrála minulou sobotu v areálu Divoké Šárky, opět pod taktovkou skvělého týmu z Dark Vision Studio. Připravte se tedy na pořádnou nálož fotek!

Legie: Sibiřský příběh aneb můj první LARP

Je tomu přesně týden, co jsem se vrátila ze svého historicky prvního LARPu. Nějak podvědomě začínám cítit, že tento rok přijde těch počátků mnohem víc. O tom, jak jsem si splnila jeden ze svých dávných snů se dozvíte v článku :) Bez spoilerů!

Víkendové gurmánské zážitky

Po dlouhé době jsme si konečně našli víkend jen pro sebe, kdy jsme nemuseli rodičům v Krkonoších stavět a instalovat počítače či se účastnit nějakých zloakcí zahrnujících hromady protivných lidí. Vytáhla jsem si tak ze svého dlouhého seznamu pár míst, které už bylo záhodno navštívit. Jaká to byla, se dozvíte v dnešním krátkém článku.

Barista roku 2016

Jestli byla začátkem roku nějaká akce, na které jsme skutečně nemohli chybět, bylo to právě zápolení o titul Baristy roku odehrávající se v příjemných prostorách divadla Studio DVA přímo v centru Prahy. Lístky jsme měli zakoupené na neděli, kdy probíhalo už samotné finále okořeněné o občasné vstupy zajímavých hostů. A dnes vám z této skvělé události přináším krátký report :)

Recept: Seafood Paella

Většina mých známých trávila tuto sobotu na PragoFFestu, ale mně v programu nakonec nic nezaujalo natolik, abych byla ochotná se celý den mezi davy lidí, tak jsme se s mrožem rozhodli dát zase trochu dohromady byt a dojít si na větší nákup do Tesca. A dobře jsme udělali! V době naší návštěvy totiž vyhlásili 70% slevu na všechny čerstvé ryby a plody moře. Pobrali jsme, co jsme mohli a já vám teď přináším svůj recept na paellu s mořskými plody!

Výstava koček a oslava výročí

Přesně před dvěma týdny to byly už dva roky, co jsem s Mrožem. A Nedokázala jsem si představit lepší oslavu než společnou návštěvu mezinárodní výstavy koček, která se letos konala v hotelu Diplomat v pražských Dejvicích. Fotky nasraných (ne)chlupatců pod perexem!